Křesťanský fundamentalismus: Porovnání verzí

'''Křesťanský fundamentalismus''' (z lat. fundamentum - základ, podklad) je směr v [[Křesťanství|křesťanském náboženství]], který zahrnuje bezvýhradné, nekritické zastávání názorů určité náboženské křesťanské nauky. Velký důraz klade na [[Bible|bibli]] a hájí stanovisko [[Literalismus|literalismu]] - doslovného znění bible. Základ (fundamentum) křesťanství tvoří [[víra]] v [[Dogma|dogmatadogma]]ta a [[Zázrak|zázrakyzázrak]]y (např. [[Neposkvrněné početí Panny Marie|neposkvrněné početí]], neomylnost bible, [[Zmrtvýchvstání|tělesné zmrtvýchvstání]]), ovšem jejich výčty se liší. Shoda naopak panuje v přesvědčení o nepřípustné reformovatelnosti základů křesťanské víry např. prostřednictvím transformace různých vědeckých poznatků do [[teologie]].<ref name="rfr1">{{Citace monografie|příjmení=Pavlincová|jméno=Helena|příjmení2=|jméno2=|titul=Slovník judaismus - křesťanství - islám|vydání=2|vydavatel=Nakladatelství Olomouc s.r.o|místo=Olomouc|rok=2003|počet stran=661|strany=297|isbn=80-7182-165-9}}</ref>

Náboženský fundamentalismus je přítomen ve všech významných náboženských směrech jako rozhodné vyjádření nesouhlasu s [[Modernímoderní společnost|moderní společností]]í.<ref>Ibid., S. 209.</ref> Křesťanský fundamentalismus vznikl jako první, protože se s moderní společností, vědeckým pokrokem a [[Sekularismus|sekularismem]] potýkal jako první.<ref>Ibid., S. 194.</ref>

Dispencionalizmus zastává milenarismus (také [[chiliasmus]]) a dělí čas do sedmi různých fází, které vnímá jako stupně [[Bůh|Božího]] zjevení. Dále tento směr propaguje, že na konci každého stupně Bůh potrestal lidstvo, protože se ukázalo, že lidstvo před Bohem selhalo. [[Sekularismus]], [[liberalismus]] a nemorálnosti v roce 1920 byly pro zastánce tohoto směru důkazem, že lidstvo před Bohem opět selhalo. V tomto duchu tedy Dispenzacionalisté věří, že svět je nyní na pokraji posledního stupně, kdy se odehraje konečná bitva tzv. [[Armagedon|Armageddon]] v oblasti [[Izrael]]ského [[Megido|Megida]] a po ní nastane milenium, tedy tisícileté Kristovo království. Dispenzacionalisté vytvořili celou „historickou školu,''“'' jejíž účelem je zkoumat dějinné události, aktuální politický a společenský vývoj. To proto, aby dokázali včas rozpoznat události vedoucí k příchodu [[Mesiáš]]e. Pro tento směr je zásadní víra v tzv. „tajné nanebevzetí svatých''“'', které může přijít zcela neočekávaně. Vyvolení pak budou s Mesiášem žít po sedm let v [[Nebe|nebi]], zatímco ti, kteří zůstanou na zemi, budou po těchto sedm let trpět [[Válka|válkamiválka]]mi, [[Hladomor|hladomoryhladomor]]y, přírodními a jinými [[Katastrofa|katastrofamikatastrofa]]mi. Tento směr však počítá i se speciální židovskou variantou. [[Židé]], jako nevěřící (nepřijali Ježíše za svého spasitele), budou žít ve své zaslíbené zemi ([[Izrael]]i), vybudují vlastní stát, avšak vládnout jim bude [[Antikrist]], který se bude pouze vydávat za [[Spasitel|spasitelespasitel]]e. Během jeho vlády dojde k [[Jeruzalémský chrám|znovupostavení chrámu]], zavedení praxe obětování v chrámu, [[Teror|teroruteror]]u a především k boji Izraelců proti mnohonásobné přesile jejich nepřátel. Celé toto období se bude nazývat [[Jákobovo soužení]] a Izrael bude sloužit jako nedokonalý nástroj k nastolení Kristovy vlády. Jákobovo soužení skončí příchodem Mesiáše, který svrhne Antikrista a nastolí své království.<ref>Ibid., S. 40-41.</ref>

Třetím pramenem je [[Princetonská univerzita|princetonská]] teologie, která reagovala na vzrůstající kritiku bible způsobenou rozvojem vědeckého poznání mezi roky 1840-1920. Proti této kritice postavila doktrínu neomylnosti bible, podle níž bible vznikla božím vnuknutím a je zcela prosta jakékoliv chyby nebo omylu. Princentonský profesor teologie Charlese Hodge na svých seminářích vždy trval na tom, že bible je neomylná, protože ji inspiroval či své myšlenky „vdechl''“'' do autorů (spisovatelů) bible přímo Bůh. Pro podporu tohoto tvrzení mu sloužila tato biblická pasáž: „''Veškeré Písmo pochází z Božího Ducha a je dobré k učení, k usvědčování, k nápravě, k výchově ve spravedlnosti.''“' ([[Druhý list Timoteovi|2 Timoteovi]] 3,16). Princetonští teologové tedy tvrdí, že bibli je třeba chápat [[Literalismus|zcela doslovně]] a především ji nepodrobovat [[Textová kritika|vědeckému zkoumaní]], kterým vědci běžně zkoumají historické dokumenty. Mimo jiné tvrdí i to, že [[Modernismus (teologie)|křesťanský modernismus]] a [[liberalismus]] svádí lidi do [[Peklo|pekla]] (zatracení) stejně jako ostatní nekřesťanská náboženství.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Kee|jméno=Howard ed|příjmení2=|jméno2=|titul=Christianity: A Social and Cultural History|vydání=1|vydavatel=Upper Saddle River|místo=New York|rok=1998|počet stran=|strany=484| isbn =ISBN 0-13-578071-3}}</ref>

[[Fundamentalismus|Fundamentalisté]] se obecně vnímají jako lidé, kteří stojí proti [[Modernímoderní společnost|moderní společnosti]]i, teoreticky se tak jedná o postmoderní hnutí.<ref>ARMSTRONGOVÁ, K., ''"Islám",'' S''.'' 201.</ref> A to proto, že fundamentalismus nabízí alternativní pohled na svět (např. kreacionismus místo evoluce). Sami sebe však nevnímají ve většině případů jako bojovníky, ale jako oběti. Věří, že jim moderní společnost vnucuje názory a postoje, které jsou v rozporu s jejich vírou. Zpočátku se tak jedná o běžné věřící, kteří se snaží moderní společnost a svou víru nenásilnou cestou spojit. V případě neúspěchu, pak u nich může dojít k nárůstu agresivity. Ovšem stále s myšlenkou, že jsou pouhými oběťmi moderní společnosti, kterou vnímají pouze negativně a především jsou přesvědčeni, že moderní, sekulární establishment se snaží veškeré náboženství sprovodit ze světa a ne vždy jsou v tomto ohledu [[Paranoia|paranoidní]]. To následně vede k boji s touto společností, stále však v rámci zákonů dané země. Existují však i případy kdy náboženský fundamentalismus přeroste v otevřenou válku či [[Křesťanský terorismus|terorismus]]. Je však nutné zmínit, že takovýchto fundamentalistů je absolutní menšina a jedná se spíše o psychicky narušené jedince, než o běžné představitele křesťanského fundamentalismu.<ref>ARMSTRONGOVÁ, K., ''"Islám"'', S. 194-195</ref>

Vzestup křesťanského fundamentalismu se projevil i v silné podpoře [[Sionismus|sionismu]], především díky všeobecné víře fundamentálních hnutí v milenarismus (také [[chiliasmus]]), tedy v brzký příchodu [[Mesiáš|mesiášemesiáš]]e.<ref>MENDEL, M., ''"Náboženství v boji..."'', S. 202.</ref>