Obsazení Münsteru: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
fmt, port
Řádek 39:
== Zpřísnění blokády města ==
Rozhodnutí o blokádě města v lednu potvrdil [[Říšský sněm (Svatá říše římská)|Říšský sněm]]. Již praktikovaná blokáda byla zpřísněna a nebylo možné ji, jak se to do té doby dělo, obcházet. Ve městě nastal [[hladomor]]. Potraviny byly rozdělovány po malých přídělech. Obyvatelé začali jíst maso zabitých koní, psů, koček a dokonce potkanů. Později údajně i maso příbuzných, kteří zemřeli hladem či následkem nemocí.
[[Soubor:MuensterUnderSiege1534.jpg|náhled|vlevo|upright 1.3|Útok na Münster 24. června 1535 – dobový leták]]
Ti, kteří se rozhodli z města odejít (nebylo jim v tom již bráněno) byli hned za hradbami obléhateli zatčeni a popraveni. Na konci května muselo město opustit několik set žen a dětí. Biskupova vojska je tehdy sice zadržela, ale nechala žít. Tito uprchlíci navíc Waldeckovi poskytli cenné informace o situaci ve městě, které on využil při plánování [[útok]]u.
 
Řádek 50:
== Literatura ==
{{Citace monografie | příjmení = Vlnas | jméno = Vít | odkaz na autora = Vít Vlnas | titul = Novokřtěnci v Münsteru | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2002 | počet stran = 232 | isbn = 80-7106-505-6}}
 
{{Autoritní data}}
{{Portály|Německo|Novověk}}
 
[[Kategorie:Novokřtěnectví]]