Quido Kocian: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace
úpr
Řádek 13:
 
== Biografie ==
[[Soubor:Česká Třebová Šárka.JPG|náhled|Socha Šárky z roku 1910 v [[park Javorka|parku Javorka]] v [[Česká Třebová|České Třebové]]. Kulturní památka]]
Quido Kocian se narodil v Ústí nad Orlicí v rodině kameníka. Nejdříve studoval [[Střední průmyslová škola kamenická a sochařská v Hořicích|sochařskou a kamenickou školu]] v [[Hořice|Hořicích]]. Ve studiu pokračoval na [[Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze|uměleckoprůmyslové škole v Praze]]. Kocian byl žákem [[Josef Václav Myslbek|Josefa Václava Myslbeka]]. Ještě během studií na uměleckoprůmyslové škole vytvořil své pojetí Myslbekova sousoší „Ctirad a Šárka“, které natolik uchvátilo tehdejší odbornou kritiku, že mu ve srovnání s jeho učitelem přisoudila větší uměleckou hodnotu. Kdosi tehdy napsal, že „žák přerostl svého učitele“. To byla pro Kociana medvědí služba, neboť do té doby jemu velmi příznivě nakloněný Myslbek se s ním rozešel. Rozchod se vykládá tak, že Myslbek byl tradicionalista a nové expresivní pojetí svého žáka mu nevyhovovalo. Daleko spíše se však zřejmě jednalo o záležitost ješitnosti. Skutečnost na Kociana natolik negativně zapůsobila, že přerušil studia a na nějaký čas opustil Prahu.
[[Soubor:Quido Kocian, Mrtvý Ábel, bronz.jpg|náhled|vlevo|Quido Kocian, Mrtvý Ábel, bronz (1903)]]
 
Během svých cest navštívil [[Itálie|Itálii]] a [[Francie|Francii]], kde se setkal s významnými osobnostmi tehdejšího sochařství, především pak s nejvýraznější z nich, Francouzem [[Auguste Rodin|Augustem Rodinem]]. Po svém návratu vytvořil jedno ze svých nejvýznamnějších děl „Abelova smrt“, které mu svou originalitou vrátilo přátelství i náklonnost J. V .Myslbeka. Kocianova témata jsou výhradně tragická a umělecké vyjádření tvůrce velmi přesvědčivé a vyhýbající se schematismu{{doplňte zdroj}}. Jak bylo řečeno jedním z jeho obdivovatelů „osobní lidská zkušenost je jím povýšena na samotný základ umění“. Nebál se ukázat tragické a negativní stránky člověka v plné své podstatě (např. „Válka“). Kocian se během života nedočkal docenění. Vzhledem k tomu, že nikdy neslevil ze svého přesvědčení a neopustil autenticitu ve svém výrazu, stal se posléze jedním z četných případů umělce, jemuž jeho genialita přinesla nevděk a odsun na vedlejší kolej. Jeho díla dlouho ležela zapomenuta v depozitářích nebo se povalovala v odkladových prostorách škol. První výstava jeho prací proběhla v dubnu až květnu [[2005]] v [[Obecní dům|Obecním domě]] v Praze. O této výstavě byl [[Jana Hádková|Janou Hádkovou]] natočen televizní dokument.
[[Soubor:Quido-Kocian,-Vzkříšení,-pískovec.jpg|náhled|vlevo|Quido Kocian, Vzkříšení (1907)]]
[[Soubor:Quido-Kocian,-Smrt,-Hořice.jpg|náhled|Quido Kocian, Smrt (1907)]]
 
== Nejvýznamnější díla ==
Řádek 26 ⟶ 22:
* Úděl umělce
* Válka
 
== Galerie ==
<gallery>
[[Soubor:Quido Kocian, Mrtvý Ábel, bronz.jpg|náhled|vlevo|Quido Kocian, ''Mrtvý Ábel, bronz'' (1903)]]
[[Soubor:Quido-Kocian,-Vzkříšení,-pískovec.jpg|náhled|vlevo|Quido Kocian, ''Vzkříšení'' (1907)]]
[[Soubor:Quido-Kocian,-Smrt,-Hořice.jpg|náhled|Quido Kocian, ''Smrt'' (1907)]]
Soubor:Česká Třebová Šárka.JPG|náhled|''Šárka'' (1910)
</gallery>
 
== Odkazy ==