Richard Feynman: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace
m lf
Řádek 9:
 
'''Richard Phillips Feynman''' (čti [{{IPA|rɪtʃɜd filips faɪnmæn}} - ričrd fajnmen], [[11. květen|11. května]] [[1918]] – [[15. únor]]a [[1988]]) byl americký [[ Teoretická fyzika|teoretický fyzik]], známý především pro svou práci na formulaci [[Kvantová mechanika|kvantové mechaniky]] pomocí dráhových [[Integrál|integrálů]], teorii [[ Kvantová elektrodynamika|kvantové elektrodynamiky]], fyzice [[Supratekutost|supratekutosti]] hélia při teplotě blízké absolutní nule, a [[Fyzika částic|fyzice částic]] pro kterou navrhl partonový model. Za své přispění k rozvoji kvantové elektrodynamiky obdržel v roce 1965 společně s [[Julian Schwinger|Julianem Schwingerem]] a Shin'ichirō Tomonagou Nobelovu cenu za fyziku.
Feynman je autorem velmi používané grafické reprezentace matematických výrazů popisujících chování subatomárních částic, které později vešly ve známost jako [[Feynmanovy diagramy]]. Podílel se na výrobě atomové bomby za druhé světové války a byl součástí Rogerovy komise pro vyšetřování katastrofy raketoplánu Challenger. Mimo práci na poli teoretické fyziky stál u vzniku odvětví zabývající se [[Kvantový počítač|kvantovými počítači]] a zavádění konceptu [[nanotechnologie]]. Feynman byl také známým popularizátorem vědy. V roce 1999 ho britský časopis Physics World zařadil do top desítky největších fyziků všech dob.<ref>{{cite press release|url=http://media.caltech.edu/press_releases/12019|title=Physics World poll names Richard Feynman one of 10 greatest physicists of all time|publisher=[[California Institute of Technology]]|archiveurl=https://web.archive.org/web/20120321043038/http://media.caltech.edu/press_releases/12019|archivedate=March 21, 2012|accessdate=December 1, 2012|date=December 2, 1999|first=Robert|last=Tindol}}</ref>
V roce 1999 ho britský časopis Physics World zařadil do top desítky největších fyziků všech dob.<ref>{{cite press release|url=http://media.caltech.edu/press_releases/12019|title=Physics World poll names Richard Feynman one of 10 greatest physicists of all time|publisher=[[California Institute of Technology]]|archiveurl=https://web.archive.org/web/20120321043038/http://media.caltech.edu/press_releases/12019|archivedate=March 21, 2012|accessdate=December 1, 2012|date=December 2, 1999|first=Robert|last=Tindol}}</ref>
 
== Mládí ==
Řádek 19 ⟶ 18:
 
== Vzdělání ==
Feynman navštěvoval střední školu Far Rockaway High School v Queensu, stejně jako další laureáti Nobelovi ceny [[Burton Richter]] a [[Baruch Samuel Blumberg]].<ref>{{cite web |url=https://www.rockawave.com/articles/museum-tracks-down-frhs-nobel-laureates/ |title=Museum Tracks Down FRHS Nobel Laureates |last1=Schwach |first1=Howard |date=April 15, 2005 |publisher=The Wave |accessdate=April 23, 2013}}</ref> Brzy po nástupu byl přeřazen do pokročilejší matematické třídy. Ve středoškolském IQ testu dosáhl 125 bodů, později ale odmítl vstoupit do [[Mensa International]], s tvrzením, že jeho IQ je na to příliš nízké. {{sfn|Gribbin|Gribbin|1997|pp=19–20|ps=: Gleick says his IQ was 125; ''No Ordinary Genius'' says 123 }}<br/>Po střední škole se Feynman hlásil na [[Kolumbijská univerzita|Kolumbijskou univerzitu]], kam ale nebyl přijat kvůli tehdejším kvótám na židovské studenty.<ref>{{cite web |url=http://turnbull.mcs.st-and.ac.uk/~history/Biographies/Feynman.html |title=Richard Phillips Feynman |publisher=University of St. Andrews |author=J. J. O'Connor |author2=E. F. Robertson |date=August 2002 |accessdate=April 23, 2013}}</ref> Místo toho nastoupil na [[Massachusettský technologický institut]], kde si jako hlavní obor zvolil matematiku. Ten později změnil na elektrotechniku, jelikož považoval matematiku za příliš abstraktní. Brzy si ale uvědomil, že „zašel příliš daleko“ a nakonec skončil u fyziky, kterou považoval za zlatý střed.<ref>{{cite news |last1=Feynman |first1=Richard |title=Richard Feynman – Session II |interviewer=Charles Weiner |date=March 5, 1966 |url=https://www.aip.org/history-programs/niels-bohr-library/oral-histories/5020-2 |publisher=American Institute of Physics |accessdate=May 25, 2017}}</ref> Jako vysokoškolský student publikoval dvě práce ve vědeckém časopise Physical Review.{{sfn|Mehra|1994|p=41}} První, „The Scattering of Cosmic Rays by the Stars of a Galaxy“(tj. „Rozptylování kosmického záření hvězdami v galaxii“) napsal společně s [[Manuel Vallarta|Manuelem Vallartou]]. Druhá, „Forces in Molecules“ (tj. „Síly v molekulách“) je dnes známa pod názvem Hellmann–Feynmanův teorem.
 
V roce 1939 získal Feynman na MITu bakalářský titul. Při přijímacích zkouškách na magisterské stadium na [[Princeton|Princetonu]] dosáhl vynikajících výsledků ve fyzice a matematice, v historii a angličtině si však nevedl příliš dobře. Opět narazil na překážky kvůli svému židovskému původu, nakonec byl ale přijat.{{sfn|Gleick|1992|p=84}} Na Feynmanův první seminář o klasickém pojetí Wheelerovi-Feynmanovi absorpční theorie na Pricetonu dorazil [[Albert Einstein]], [[Wolfgang Pauli]], a [[John von Neumann]]. V roce 1942 Feynman složil doktorát na Pricetonu prací "The„The Principle of Least Action in Quantum Mechanics"Mechanics“ (tj. "Princip„Princip nejmenší akce v kvantové mechanice"mechanice“) vedenenou [[John Archibald Wheeler | Johnem Archibaldem Wheelerem]]. Tato prace položila základy jeho pozdější formulaci dráhového integrálu a Feynmanovým diagramům.<br/>
Po střední škole se Feynman hlásil na [[Kolumbijská univerzita|Kolumbijskou univerzitu]], kam ale nebyl přijat kvůli tehdejším kvótám na židovské studenty.<ref>{{cite web |url=http://turnbull.mcs.st-and.ac.uk/~history/Biographies/Feynman.html |title=Richard Phillips Feynman |publisher=University of St. Andrews |author=J. J. O'Connor |author2=E. F. Robertson |date=August 2002 |accessdate=April 23, 2013}}</ref> Místo toho nastoupil na [[Massachusettský technologický institut]], kde si jako hlavní obor zvolil matematiku. Ten později změnil na elektrotechniku, jelikož považoval matematiku za příliš abstraktní. Brzy si ale uvědomil, že „zašel příliš daleko“ a nakonec skončil u fyziky, kterou považoval za zlatý střed.<ref>{{cite news |last1=Feynman |first1=Richard |title=Richard Feynman – Session II |interviewer=Charles Weiner |date=March 5, 1966 |url=https://www.aip.org/history-programs/niels-bohr-library/oral-histories/5020-2 |publisher=American Institute of Physics |accessdate=May 25, 2017}}</ref>
Jako vysokoškolský student publikoval dvě práce ve vědeckém časopise Physical Review.{{sfn|Mehra|1994|p=41}} První, "The Scattering of Cosmic Rays by the Stars of a Galaxy"(tj. "Rozptylování kosmického záření hvězdami v galaxii") napsal společně s [[Manuel Vallarta|Manuelem Vallartou]]. Druhá, "Forces in Molecules" (tj. "Síly v molekulách") je dnes známa pod názvem Hellmann–Feynmanův teorem.<br/>
 
V roce 1939 získal Feynman na MITu bakalářský titul. Při přijímacích zkouškách na magisterské stadium na [[Princeton|Princetonu]] dosáhl vynikajících výsledků ve fyzice a matematice, v historii a angličtině si však nevedl příliš dobře. Opět narazil na překážky kvůli svému židovskému původu, nakonec byl ale přijat.{{sfn|Gleick|1992|p=84}}
Na Feynmanův první seminář o klasickém pojetí Wheelerovi-Feynmanovi absorpční theorie na Pricetonu dorazil [[Albert Einstein]], [[Wolfgang Pauli]], a [[John von Neumann]]. V roce 1942 Feynman složil doktorát na Pricetonu prací "The Principle of Least Action in Quantum Mechanics" (tj. "Princip nejmenší akce v kvantové mechanice") vedenenou [[John Archibald Wheeler | Johnem Archibaldem Wheelerem]]. Tato prace položila základy jeho pozdější formulaci dráhového integrálu a Feynmanovým diagramům.<br/>
 
Jednou z podmínek Feynmanova stipendia na Pricetonu bylo, že se nesmí oženit. Hned po dokončení studia si na Staten Islandu vzal Arline Greenbaumovou, i přes její pokročilé stadium tuberkulózy. Obřad byl bez rodiny a přátel, za svědky jim šli neznámí lidé.{{sfn|Gribbin|Gribbin|1997|pp=66–67}}{{sfn|Gleick|1992|pp=150–151}}
 
== Život po studiích ==
Během [[druhá světová válka|druhé světové války]] pracoval na vývoji jaderné bomby ([[projekt Manhattan]]). Po skončení války pracoval krátce na [[CornellCornellova Universityuniverzita|Cornellově univerzitě]] a od roku [[1951]] až do své smrti působil v [[CaliforniaKalifornský Institutetechnologický of Technologyinstitut|Kalifornském technickém institutu (Caltech)]]. V roce [[1965]] mu byla spolu se dvěma dalšími fyziky udělena [[Nobelova cena za fyziku|Nobelova cena]]. Vypracoval techniku popisu reakcí elementárních částic poskytující alternativní náhled na chápání [[kvantová fyzika|kvantové fyziky]] ([[Feynmanovy diagramy]]). Velmi významná byla jeho [[pedagogika|pedagogická]] činnost, dodnes jsou pro přehlednost a názornost vysoce ceněné a používané jeho sbírky přednášek a další knihy. Věnoval se i upřímnosti v přístupu k vědě.<ref>http://www.osel.cz/8443-richard-feynman-cargo-cult-science.html - Richard Feynman: cargo cult science</ref>
 
Byl třikrát ženatý. První žena Arline Greenbaum mu zemřela v mladém věku v roce 1945 na [[Tuberkulóza|tuberkulózu]]. Druhou ženou byla od roku 1952 Mary-Louise Bell, kterou si přivezl ze svého hostování v Brazílii v rámci výpomoci rozvojovým zemím. Vztah neklapal dle očekávání a v roce 1956 se Feynman rozvádí. Se třetí ženou Gweneth Howarth měl dvě děti. Zemřel na selhání ledvin způsobené [[rakovina|rakovinou]].