Verze z 5. 3. 2019, 15:03 editovat Marian Buštík (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 10 289 editací oprava prolinku značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 6. 3. 2019, 12:21 editovat zrušit editaci Marian Buštík (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 10 289 editací opravy v textu značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[Soubor:POL Przemysł II 1295 COA.svg\|náhled\|vpravo\|150px\|Erb dynastie Piastovců]]'''Piastovci''' byli původní [[polsko]]u knížecí a později královskou [[dynastie\|dynastií]]. == Původ == Svůj původ odvozovali od bájného Piasta, oráče z [[Hnězdno\|hnězdenského]] podhradí. [[Dějiny Polska\|Polsku]] vládli do roku [[1370]], vedlejší větve Piastovců se udržely dále v samostatném [[Mazovsko\|mazovském knížectví]] (vévodství) a ve [[Slezsko\|Slezsku]]. Mazovští Piastovci vymřeli po meči vévodou Janem IV. roku [[1526]]. [[Slezští Piastovci\|Slezské větve]] vymíraly postupně: [[1335]] vratislavská, [[1368]] svídnická, [[1492]] olešnická, [[1504]] hlohovská, [[1532]] opolská, [[1625]] těšínská a poslední břežsko-lehnická roku [[1675]] vévodou [[Jiří Vilém Lehnický\|Jiřím IV. Vilémem]], který byl posledním mužským příslušníkem dynastie Piastovců vůbec. Poslední Piastovna, sestra Jiřího IV. Viléma Karolína, žila do roku [[1707]]. Přesto, že svůj původ odvozovali od bájného Piasta, oráče z [[Hnězdno\|hnězdenského]] podhradí. Historicky byl za prapředka všech polských knížat považován jistý [[Chościsko]]. == Vláda == [[Dějiny Polska\|Polsku]] vládli do roku [[1370]], vedlejší větve Piastovců se udržely dále v samostatném [[Mazovsko\|mazovském knížectví]] (''později [[Mazovské vojvodství\|vévodství]]'') a ve [[Slezsko\|Slezsku]]. [[Mazovští Piastovci]] vymřeli po meči vévodou [[Jan III. Mazovský\|Januszem III. Mazovským]], roku [[1526]]. [[Slezští Piastovci\|Slezské větve]] vymíraly postupně: [[1335]] [[Vratislavské knížectví\|vratislavská]], [[1368]] svídnická, [[1492]] [[Olešnické knížectví\|olešnická]], [[1504]] [[Hlohovské knížectví\|hlohovská]], [[1532]] [[Opolské knížectví\|opolská]], [[1625]] [[Těšínské knížectví\|těšínská]] a poslední [[Břežské knížectví\|břežsko]]-[[Lehnické knížectví\|lehnická]] roku [[1675]] vévodou [[Jiří Vilém Lehnický\|Jiřím IV. Vilémem]], který byl posledním mužským příslušníkem dynastie Piastovců vůbec. Poslední Piastovna, sestra [[Jiří Vilém Lehnický\|Jiřího IV. Viléma]] Karolína, žila do roku [[1707]]. * Bájná knížata: [[Piast]], [[Siemovít]], [[Lestek]] (''Lestko''), [[Siemomysł]] * První historicky doložený piastovský kníže: [[Měšek I.]] († [[992]]) * První polský král [[Boleslav Chrabrý\|Boleslav I. Chrabrý]] (~~992–1026~~[[992]]–[[1026]]) * Poslední panující Piastovec: [[Kazimír III. Veliký]] (~~1333–1370~~[[1333]]–[[1370]]) == Pověst o původu dynastie == [[Soubor:MieszkoDagome.jpg\|náhled\|[[Měšek I.]] – první historický vládce Polska]] Podle pověsti vládl v dávných letech v [[Hnězdno\|Hnězdně]] zlý vládce [[Popiel I.]] z kmene [[Popielové\|Popielů]] Byl však vyhnán a na jeho místo nastoupil rolník z [[Hnězdno\|hnězdenského podhradí]] jménem '''Piast'''. Jeho potomci vládli v [[Hnězdno\|Hnězdnu]] dále a postupně zde vytvořili stát. Tuto pověst zachytil počátkem [[12. století]] v díle [[Gesta principum Polonorum\|Polská kronika]] ([[Latina\|latinsky]] ''Chronicon Polonorum'') [[Gallus Anonymus\|Gallus Anonimus]], neznámý autor, nazývaný tak pro svůj pravděpodobný francouzský původ. Psal na zakázku knížete [[Boleslav III. Křivoústý\|Boleslava III. Křivoústého]]. Tuto pověst zachytil počátkem [[12. století]] v díle Polská kronika (''Chronicon Polonorum'') Gall Anonym (Gallus Anonimus), neznámý autor, nazývaný tak pro svůj pravděpodobný francouzský původ. Psal na zakázku knížete [[Boleslav III. Křivoústý\|Boleslava III. Křivoústého]]. V pověsti se zřejmě mlhavě odrážejí boje mezi mocným kmenovým svazem ~~Goplanů~~[[Polané\|Polanů]] a jejich nejsilnějšími protivníky Lenčici, které si dočasně podrobili. ~~Usuzuje se, že Popiel mohl být představitelem Goplanů, kteří~~Polané vytlačili ~~Lenčice~~Lenčické z jejich sídla Hnězdna. Lenčici se sem později vrátili a začali kolem Hnězdna sjednocovat další západoslovanské kmeny. Motiv knížete-zakladatele, který je rolnického původu, je typický pro pověsti západních Slovanů. Prvním představitelem rodu je nejenom u polských Piastovců, ale také u českých [[Přemyslovci\|Přemyslovců]] a u slovanské knížecí dynastie v [[Korutany\|Korutanech]]. == Polští vládci z dynastie Piastovců == * [[~~Siemovít~~Chościsko]] ([[~~9. století~~795]] – ~~nedoloženo~~[[867]]) [[Piast]] ([[9. století]] – 870) [[Siemovít]] ([[9. století]] – nedoloženo) [[Lestek]] (Lešek) (9. až 10. století – nedoloženo) [[Siemomysł]] ([[10. století]] – nedoloženo)

Piastovci: Porovnání verzí