Milgramův experiment: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Robot: Opravuji 1 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta8) |
m Mezera značky: editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu |
||
Řádek 20:
# Experiment mohl mít dlouhodobý vliv na [[sebeúcta|sebeúctu]]
# Bylo porušeno právo kdykoliv skončit
Po roce byli respondenti obesláni [[dotazník]]em, v němž měli vyjádřit postoj ke své účasti ve výzkumu. Většina z nich odpověděla, že jsou rádi, že se zúčastnili a že tato účast pro ně měla i osobní přínos. V otázce stresu se Milgram hájil, že po skončení experimentu prožívali účastníci velkou úlevu. Ani dlouhodobý vliv na sebeúctu nebyl prokázán. Milgram dále na svoji obhajobu uvedl, že účastníci měli po celou dobu možnost odejít. Některé studie však tvrdí, že dopad na účastníky byl interpretován chybně.<ref>[http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/bjso.12074/abstract ‘Happy to have been of service’: The Yale archive as a window into the engaged followership of participants in Milgram's ‘obedience’ experiments]</ref>
Kritika Milgramova [[experiment]]u spočívala především v nejasné externí validitě výsledků, tedy zobecnitelnosti do běžného života. Podle Daniela J. Goldhagena jsou výsledky experimentu nepoužitelné. Jako argument uvedl neposlušnost vůči autoritě americké vlády či [[lékař]]ů, u nichž lze očekávat laskavé [[Motivace|motivy]] jejich pokynů. Přesto se mnozí pacienti těmito pokyny odmítají řídit.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Slater | jméno = Lauren | odkaz na autora = Lauren Slater | titul = Pandořina skříňka | vydavatel = Argo, Dokořán | místo = Praha | rok = 2008 | isbn = 978-80-7363-090-4 | strany = 64}}</ref> S nejasnou [[Validita (výzkum)|validitou]] se potýká většina uzavřených [[Sociologie|sociologických]] a [[Psychologie|psychologických]] laboratorních experimentů{{Fakt/dne|20150227121704}}.
| |||