Mallorské království: Porovnání verzí

Přidáno 30 bajtů ,  před 3 lety
(úpravy)
'''Mallorské království''' ([[Katalánština|katalánsky]] ''Regne de Mallorca'', [[Španělština|španělsky]] ''Reino de Mallorca'', [[Latina|latinsky]] ''Regnum Maioricae'') byl [[středověk]]ý státní útvar v oblasti západního [[Středomoří]], rozkládající se na [[Baleárské ostrovy|Baleárských ostrovech]] a v částech [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejského poloostrova]]. O statut hlavního města se dělily [[Palma de Mallorca]] a [[Perpignan]].
 
Království bylo vytvořeno krátce po dobytí ostrova [[Mallorca]] na [[Almohadové|Almohadech]] [[Seznam aragonských králů|aragonským králem]] [[Jakub I. Aragonský|Jakubem I.]], aby po jeho smrti přešlo na mladšího syna [[Jakub II. Mallorský|Jakuba]]. Ten se také po smrti svého otce ujal vlády jako [[Jakub II. Mallorský]], zatím co koruna Aragonu přešla na nejstaršího syna [[Petr III. Aragonský|Petra III.]] Pokojné soužití obou bratří ale nemělo trvat dlouho, Petr již činil vše pro to, aby nově vzniklé království udržel pod nadvládou [[Aragonská koruna|Aragonské koruny]] a zůstalo mu podřízené jako jeho vazal. Předmětem sporu se stalo [[Roussilonské hrabství]], které náleželo k Jakubovu království, jejich soupeření přerostlo v občanskou válku. Jakub II. se proto spojil s Francouzi, vzájemný konflikt vyvrcholil roku [[1284]] v podobě [[Aragonská křížová výprava|křížové výpravy proti Aragonu]] vedené [[Francouzské království|Francií]], která ale dopadla pro Francouze a Jakuba nezdarem. Petrův syn a nástupce [[Alfonso III. Aragonský|Alfonso III.]] v následujících letech anektoval [[Mallorca|Mallorku]], [[Ibiza|Ibizu]] a [[Menorca|Menorcu]]. V roce [[1295]] vrátila [[smlouva z Agnani]] ostrovy zpět pod vládu Jakuba II. a smlouva Tarasconská z roku [[1291]] oficiálně navrátila Aragon do rukou Alfonse III. a zrušila církevní klatbu.
 
Teprve až aragonský král [[Petr IV. Aragonský|Petr IV.]] provedl roku [[1343]] další úspěšný vpád na [[Baleárské ostrovy]], podobně jako jeho předchůdci se i jemu podařilo anektovat [[Mallorca|Mallorku]] a přilehlé ostrovy. Poslední vládce samostatného království [[Jakub III. Mallorský]] byl tak nucen se přesunout do svých zbylých držav na pevnině. Dne [[26. srpen]] [[1346]] se ještě menší mallorský kontigent zapojil v [[Bitva u Kresčaku|bitvě u Kresčaku]] po boku [[Seznam francouzských králů|francouzského krále]] [[Filip VI. Francouzský|Filipa IV.]] a [[Seznam českých králů|českého krále]] [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]] proti [[Anglické království|Angličanům]] a jejich spojencům. Poslední samostatný mallorský panovník Jakub III. padl v [[Bitva u Ljucmajoru|bitvě u Ljucmajoru]] s aragonskými [[25. října]] [[1349]]. Titul mallorského krále si následně předávali aragonští a později i španělští monarchové, a to až do roku [[1715]], kdy vešly v platnost [[dekrety Nueva Planta]], v nichž španělský král [[Filip V. Španělský|Filip V.]] z rodu [[Bourboni|Bourbounů]] všechny nadbytečné španělské královské tituly eliminoval.