'''Mallorské království''' ([[Katalánština|katalánsky]] ''Regne de Mallorca'', [[Španělština|španělsky]] ''Reino de Mallorca'', [[Latina|latinsky]] ''Regnum Maioricae'') byl [[středověk]]ý státní útvar v oblasti západního [[Středomoří]], rozkládající se na [[Baleárské ostrovy|Baleárských ostrovech]] a v částech [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejského poloostrova]]. O statut hlavního města se dělily [[Palma de Mallorca]] a [[Perpignan]]. Království bylo vytvořeno krátce po dobytí ostrova [[Mallorca]] [[Seznam aragonských králů|aragonským králem]] [[Jakub I. Aragonský|Jakubem I.]], aby po jeho smrti přešlo na mladšího syna [[Jakub II. Mallorský|Jakuba]]. Ten se také po smrti svého otce ujal vlády jako [[Jakub II. Mallorský]], zatím co koruna Aragonu přešla na nejstaršího syna [[Petr III. Aragonský|Petra III.]] JižPokojné onsoužití sámobou učinilbratří ale nemělo trvat dlouho, Petr již činil vše pro to, aby nově vzniklé království udržel pod nadvládou [[Aragonská koruna|Aragonské koruny]] a zůstalo mu podřízené jako jeho vazal. MallorskéPředmětem královstvísporu se alestalo přestoRoussilonské vydávalohrabství, vlastníkteré opačnounáleželo cestouk Jakubovu království, jejich soupeření přerostlo v občanskou válku. Jakub II. se spojil s Francouzi, konflikt vyvrcholil roku [[1284]] se dokoncev účastnilopodobě [[Aragonská křížová výprava|křížové výpravy proti Aragonu]] vedené [[Francouzské království|Francií]]. Teprve až aragonskému králi [[Petr IV. Aragonský|Petrovi IV.]] se podařilo roku [[1343]] provést úspěšný vpád na [[Baleárské ostrovy]] a anektovat [[Mallorca|Mallorku]]. Poslední vládce samostatného království [[Jakub III. Mallorský]] byl tak nucen se přesunout do svých zbylých držav ve Francii. Dne [[26. srpen]] [[1346]] se ještě menší mallorský kontigent zapojil v [[Bitva u Kresčaku|bitvě u Kresčaku]] po boku [[Seznam francouzských králů|francouzského krále]] [[Filip VI. Francouzský|Filipa IV.]] a [[Seznam českých králů|českého krále]] [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]] proti [[Anglické království|Angličanům]] a jejich spojencům. Poslední samostatný mallorský panovník Jakub III. padl v [[Bitva u Ljucmajoru|bitvě u Ljucmajoru]] s aragonskými [[25. října]] [[1349]]. Titul mallorského krále si následně předávali aragonští a později i španělští monarchové, a to až do roku [[1715]], kdy vešly v platnost [[dekrety Nueva Planta]], v nichž španělský král [[Filip V. Španělský|Filip V.]] z rodu [[Bourboni|Bourbounů]] všechny nadbytečné španělské královské tituly eliminoval.
