Japonsko: Porovnání verzí

 

== Dřívější české názvy ==

| příjmení =

| jméno =

Začátek [[období Jajoi]] kolem roku [[300 př. n. l.]] je spojený s příchodem nových technik z asijského kontinentu, jako je pěstování [[rýže]], stejně jako s masivní migrací z nejrůznějších částí Asie – z [[Korea|Korey]] a [[Čína|Číny]]), především pak z oblastí [[Peking]]u a [[Šanghaj]]e, a z jihu po moři. Nicméně několik současných studií ukazuje, že období Jajoi je o 5 až 6 století delší, než se původně předpokládalo, neboť masivní migrace je nutná k vysvětlení razantního vzrůstu populace. Ze [[3. století př. n. l.]] pochází první historicky doložitelný název Japonska, čínský znak 倭 [[Wa]].

 

[[Soubor:Horyu-ji11s3200.jpg|náhled|vlevo|[[Hórjúdži|Kondó]] a pagoda, jedny z nejstarších dřevěných budov na světě]]

Podle tradiční japonské [[mytologie]] bylo Japonsko založeno v  7. století př. n. l. původním císařem Džimmu. Během 5. a 6. století bylo zavedeno [[čínské písmo]] a [[buddhismus]] spolu s ostatními aspekty čínské kultury nejprve prostřednictvím Korejského poloostrova a později přímo z Číny. Císařové byli formálními vládci, nicméně skutečná moc byla obvykle v rukou mocné dvorské šlechty, [[regent]]ů nebo [[šógun]]ů (vojenských správců).

Od druhé poloviny [[16. století]] přijížděli do Japonska obchodníci a křesťanští [[misionář]]i z [[Portugalsko|Portugalska]], [[Španělsko|Španělska]], [[Nizozemsko|Nizozemí]] a [[Anglie]]. V první polovině [[17. století]] podezříval japonský šógunát katolické misionáře, že jsou předvojem ozbrojené iberské invaze a okamžitě zakázal veškeré styky s Evropany s výjimkou významně omezených kontaktů s [[Protestantismus|protestantskými]] nizozemskými obchodníky na umělém ostrůvku [[Dedžima]] (také Dešima) u [[Nagasaki]]. Čínským lodím bylo nadále povoleno vjíždět do Nagasaki a korejští vyslanci měli přístup do hlavního města. Tato izolace trvala 251 let, dokud si komodor [[Matthew Calbraith Perry|Matthew Perry]] nevynutil otevření japonských přístavů pro americké obchodníky v roce [[1854]] na [[Konference v Kanagawě|Konferenci v Kanagawě]]. Následně došlo k podpisu obdobných smluv ([[Ansejské dohody]]) i s evropskými mocnostmi.

 

[[Soubor:Tonosho port02s3200.jpg|náhled|I po vybudování několika podmořských [[tunel]]ů a rozmachu [[letecká doprava|letecké dopravy]] mají [[trajekt]]y velký podíl na přepravě mezi japonskými ostrovy]]

Během několika let obnovený kontakt se Západem zásadně změnil japonskou společnost. Po [[Válka Bošin|Válce Bošin]] v letech [[1867]] – [[1868]] byl šógunát zrušen a byla [[Japonské císařství|znovuobnovena moc císaře]]. V roce [[1867]] nastoupil na trůn nový císař ''Mucuhito'' (dnes známý jako [[císař Meidži|Meidži]]) a během jeho 45leté vlády se uskutečnilo mnoho reforem (tzv. [[reformy Meidži]]). Feudální systém byl zrušen a byly převzaty četné západní instituce, včetně západního právního řádu a vlády. Spolu s dalšími ekonomickými, sociálními a vojenskými reformami vyústily tyto změny k přerodu Japonska do moderní světové mocnosti. Jako výsledek [[První čínsko-japonská válka|čínsko-japonské]] a [[Rusko-japonská válka|rusko-japonské války]] získalo Japonsko [[Tchaj-wan (ostrov)|Tchaj-wan]] a polovinu [[Sachalin]]u a později v roce 1910 okupovalo [[Korea|Koreu]]. Během 1. světové války Japonsko [[Německá Nová Guinea|obsadilo]] většinu [[Mikronésie (region)|Mikronésie]].