Mallorské království

Mallorské království (katalánsky Regne de Mallorca, španělsky Reino de Mallorca, latinsky Regnum Maioricae) byl středověký státní útvar v oblasti západního Středomoří, rozkládající se na Baleárských ostrovech a v částech Pyrenejského poloostrova. O statut hlavního města se dělily Palma de Mallorca a Perpignan. Království bylo vytvořeno krátce po dobytí ostrova Mallorca aragonským králem Jakubem I., aby po jeho smrti přešlo na mladšího syna Jakuba. Ten se také po smrti svého otce ujal vlády jako Jakub II. Mallorský, zatím co koruna Aragonu přešla na nejstaršího syna Petra III., který se vynasnažil o to, aby Mallorské království zůstalo podřízeno Aragonské koruně. Mallorské království se ale přesto vydávalo vlastní cestou, roku 1284 se dokonce účastnilo křížové výpravy proti Aragonu vedené Francií. Teprve až aragonskému králi Petrovi IV. se podařilo roku 1343 provést úspěšný vpád na Baleárské ostrovy a anektovat Mallorku. Poslední vládce samostatného království Jakub III. Mallorský tak byl nucen přesunout se do svých držav ve Francii. Dne 26. srpen 1346 se ještě menší mallorský kontigent zapojil v bitvě u Kresčaku po boku francouzského krále Filipa IV. a českého krále Jana Lucemburského proti Angličanům a jejich spojencům. Poslední samostatný mallorský panovník Jakub III. padl v bitvě u Ljucmajoru s aragonskými 25. října 1349. Titul mallorského krále si následně předávali aragonští a později i španělští monarchové, a to až do roku 1715, kdy vešly v platnost dekrety Nueva Planta, v nichž španělský král Filip V. z rodu Bourbounů všechny nadbytečné španělské královské tituly eliminoval.

Související

• Aragonská koruna
• Mallorca
• Seznam aragonských králů
• Bitva u Kresčaku

Portály: Španělsko