Tlusté střevo: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
bez dp psidad značka: editace z Vizuálního editoru |
Rv |
||
Řádek 1:
{{Infobox - anatomie
| název = Tlusté střevo
| latinsky = intestinum crassum
| název Gray = 249
| strana Gray = 1177
| obrázek = Digestive system diagram cs.svg
| popisek = Schéma trávicí soustavy u člověka<br />(tlusté střevo znázorněno zeleně)
| velikost obrázku = 250px
| velikost obrázku2 = 250px
| obrázek2 =
| popisek2 =
| mapa =
| pozice v mapě =
| popisek mapy =
| prekurzor =
| soustava =
| tepna = [[arteria mesenterica superior|a. mesenterica superior]], [[arteria mesenterica inferior|a. mesenterica inferior]]
| žíla =
| nerv =
| lymfa = [[nodi lymphoidei mesenterici inferiores|n. lymphoidei mesenterici inferiores]]
| název MeSH =
| číslo MeSH =
}}
'''Tlusté střevo''' ({{Vjazyce|la}}: ''intestinum crassum'') je konečný úsek trávicí trubice, kde probíhá konečné zahušťování a vyměšování [[Potrava|potravy]] z těla. V tlustém střevě se vstřebávají zbylé [[vitamín]]y a [[minerál]]y a také [[voda]]. Nestravitelné zbytky jsou zahušťovány, vzniklé [[výkal]]y odchází [[konečník]]em z těla ven. Na procesu tvorby stolice se významně podílí zde usídlené symbiotické bakterie – tzv. [[střevní mikroflóra]].
== Tlusté střevo u člověka ==
Tlusté střevo člověka je dlouhé 1,5 metru a má [[Průměr (geometrie)|průměr]] 5–7 cm. Určit délku je však složité, protože délka je závislá na aktuálním [[tonus|tonu]] [[tračník]]ů, který se mění v čase. Po smrti tonus klesá a tlusté střevo se tudíž prodlužuje.
Na počátku tlustého střeva do něj ústí [[kyčelník]] [[Tenké střevo|tenkého střeva]]. Tenké střevo ale neústí přímo na začátek tlustého střeva, ale o několik centimetrů výše. Oddíl tlustého střeva níže od ostium oleocaecale (vyústění kyčelníku do slepého střeva) se označuje jako [[slepé střevo]], z nějž vybíhá červovitý výběžek slepého střeva (''[[apendix]]''). Slouží jako imunitní orgán: obsahuje tak velké nakupení lymfatických uzlíků, že ho někteří autoři přezdívají ''tonsila abdominalis'' (břišní mandle). Přesto jeho přítomnost není u člověka zásadní: k [[chirurgie|chirurgickému]] odstranění (apendektomie) dochází relativně často při jeho [[zánět]]u (tzv. ''[[apendicitida]]'') a jeho nepřítomnost nezanechává závažné důsledky.
Slepé střevo je u člověka (a šelem) rudimentární orgán. U býložravců, zvláště pak u koně, se ale významně podílí na trávení celulózy.
| |||