Tlusté střevo člověka je dlouhé 1,5 metru a má [[Průměr (geometrie)|průměr]] 5–7 cm. Určit délku je však složité, protože délka je závislá na aktuálním [[tonus|tonu]] [[tračník]]ů, který se mění v čase. Po smrti tonus klesá a tlusté střevo se tudíž prodlužuje.
Na počátku tlustého střeva do něj ústí [[kyčelník]] [[Tenké střevo|tenkého střeva]]. Tenké střevo ale neústí přímo na začátek tlustého střeva, ale o několik centimetrů výše. Oddíl tlustého střeva níže od ostium oleocaecale (vyústění kyčelníku do slepého střeva) se označuje jako [[slepé střevo]], z nějž vybíhá červovitý výběžek slepého střeva (''[[apendix]]''). Slouží jako imunitní orgán: obsahuje tak velké nakupení lymfatických uzlíků, že ho někteří autoři přezdívají ''tonsila abdominalis'' (břišní mandle). Přesto jeho přítomnost není u člověka zásadní: k [[chirurgie|chirurgickému]] odstranění (apendektomie) dochází relativně často při jeho [[zánět]]u (tzv. ''[[apendicitida]]'') a jeho nepřítomnost nezanechává závažné důsledky.
Slepé střevo je u člověka (a šelem) rudimentární orgán. U býložravců, zvláště pak u koně, se ale významně podílí na trávení celulózy.
