Kostel Nejsvětějšího Jména Ježíš (Plzeň): Porovnání verzí

m
bez shrnutí editace
m
značky: editace z Vizuálního editoru první editace
m
 
== Historie kostela ==
Historie kostelíka Nejsvětějšího Jména Ježíš sahá zřejmě až do středověku. Prvně je stavba nakreslena na vedutě [[Jan Willenberg|Jana Willenberga]] z roku 1602 jako čtverhraná stavbička s [[cimbuří]]m a jehlanovou střechou. Tehdy byla [[kaple]] ještě neznámého zasvěcení. Jisté je, jak bylo zjištěno při rekonstrukčních pracích v roce 2001, že kostelík narůstal postupně, od nejstarší čtverhrané svatyně, přes prodloužení v roceletech 1745-1746 až po přístavupřístavbu nové lodi na začátku 19. století. Nejstarší část dnes tvoří vstupní [[vestibul]] kostelíkukostela. Není však znám žádný spolehlivý pramen objasňující informaci kdo a kdy nechal kapli postavit.
 
První zmiňovanou přestavbu kaple u své usedlosti nechal v letech 1745–1746 provést lékař a plzeňský primátor [[Petr Pavel Helffer]]. Budovaná kaple byla zasvěcena [[Pražské Jezulátko|Pražskému Jezulátku]]. Důvod stavby byl především v úmyslu zřídit rodinnou hrobku. Architektem a stavitelem kaple resp. přestavby kaple, byl [[Matěj Ondřej Kondel]], který byl tou dobou realizátorem některých staveb dle návrhu [[Jan Blažej Santini-Aichel|Jana Blažeje Santiniho-Aichla]]. Přestavba spočívala v přístavbě obdélného prostoru na jižní straně původní kapličky, se kterou byl spojen přestavbou původní okenní [[Výklenek|niky]]. Tak vznikl vítězný oblouk s [[Archivolta|archivoltou]] užší než svislá část, na kterou nasedá přes konzolovité [[Voluta|voluty]]. Tím se prostor původní kaple stává [[loď (architektura)|lodí]] a nová přístavba [[Kněžiště|presbyteriem]]. Pro novou přístavbu jsou typické vně elipsovitě vypouklé boční obvodové stěny. Nad nově vytvořeným presbytářem vznikla i vížka, která pravděpodobně po opravě a přestěhování nad nově vybudovanou část existuje dodnes. Ke [[svěcení]] kaple došlo pravděpodobně první lednovou neděli roku 1747.<ref>Přesné datum svěcení není spolehlivě známo.</ref>