Lise Meitnerová: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: možný spam
Adulatko (diskuse | příspěvky)
Řádek 41:
| datum_vydání = 2012-02-15
| datum_přístupu = 2018-01-21}}</ref>
Své původní jméno Elise si již v mládí zkrátila na Lise. Rodina patřila k vyššímu měšťanskému stavu, její otec Dr. Philipp Meitner byl advokátem. Rodiče vychovávali malou Lisu jako protestantku, což nebylo v tehdejší době nic výjimečného. Sama Lise pak v roce 1908 opustila židovskou obec a nechala se v&nbsp;roce 1908 pokřtít jako protestantka. Již od mala se zajímala o přírodní děje a&nbsp;toto nadšení v ní vzbudilo touhu studovat. Tehdejší společnost byla ale ke studiu žen uzavřena. Díky podpoře svých liberálních rodičů složila formu externí maturitní zkoušky, což jí dalo možnost studovat na&nbsp;univerzitě. Roku 1901 započala studium fyziky na [[Vídeňská univerzita|univerzitě ve Vídni]]; k&nbsp;jejím profesorům patřil i&nbsp;[[Ludwig Boltzmann]]. Po&nbsp;obhajobě doktorátu (Lise byla teprve druhou ženou, která na na&nbsp;Vídeňské univerzitě získala doktorský titul v&nbsp;oboru fyzika) se roku 1907 přestěhovala do&nbsp;[[Berlín]]a; zde spolupracovala s&nbsp;[[Max Planck|Maxem Planckem]] a&nbsp;chemikem [[Otto Hahn]]em v&nbsp;[[Chemický ústav císaře Viléma|Chemickém ústavu císaře Viléma]], každý z&nbsp;nich zde byl později vedoucím jednoho z&nbsp;oddělení. Při své spolupráci v&nbsp;oblasti [[Radioaktivita|radioaktivity]] se vzájemně doplňovali znalostmi fyziky a&nbsp;chemie. Již od&nbsp;počátku spolupráce publikovali několik prací. Zabývali se [[Aktinium|Aktiniem C]], [[Záření beta|zářením beta]], [[Thorium|Thoriem D]] aj. Do vzájemné spolupráce zasáhla první světová válka. Lisa nastoupila v červenci 1915 dobrovolně jako sestra obsluhující rentgen. Jedním z míst, kde působila byla i&nbsp;nemocnice Červeného kříže v Praze, Karlíně. Do&nbsp;Berlína se vrátila v roce 1916 aby zde pokračovala spolu s&nbsp;Otto Hahnem ve&nbsp;výzkumu. Roku 1918 pak společně objevili dlouho hledaný chemický prvek [[protaktinium]]. S&nbsp;Otto Hahnem úzce spolupracovala až do roku 1920.
 
Roku 1923 objevila neradioaktivní zářivý přechod známý jako [[Augerův jev]]; jev byl nazván podle francouzského fyzika [[Pierre Auger|Pierra Augera]], který jej nezávisle na&nbsp;nich objevil o&nbsp;dva roky později.