Bedřich Smetana: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 185.140.244.154 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Janbery
značka: rychlé vrácení zpět
Řádek 180:
| počet_stran = 145
| isbn = 978-80-87495-15-5
| url = http://www.chvalenice.cz/obec-107/z-historie-obce-1/kapitoly-z-historie/rodiny-a-osobnosti/cesky-berlioz-z-chude-chvalenicke-rodiny/?pageshowing=2}}</ref><ref name="Holzknecht83-84">Holzknecht, s. 83–84.</ref> Jako sólista se Smetana vyznamenal účinkováním při Beethovenových (1854) a Mozartových (1856) slavnostech.<ref name="Grove2"/> 20. dubna 1849 [[František Škroup]] mana Žofíně poprvé dirigoval jeho ''Slavnostní předehru D dur''.<ref name="Holzknecht83-84"/>
 
Smetana také pokračoval v&nbsp;komponování virtuózních klavírních kusů jednotlivých i řazených do volných cyklů (''Svatební scény'' 1849, ''Lístky do památníku'', ''Črty''), některé z&nbsp;nich poslal na posouzení Lisztovi a Kláře Schumannové.<ref>Holzknecht, s. 88–92.</ref> Jeho specialitou se stávaly polky, oproti těm z&nbsp;plzeňského období umělecky stylizované do koncertní podoby (''Tři salonní polky'', ''Tři poetické polky''). Usiloval o&nbsp;pozvednutí polky na umělecký žánr tak, jak to učinil Chopin s&nbsp;[[mazurka|mazurkou]] a [[polonéza|polonézou]].<ref name="Grove2"/><ref>Holzknecht, s. 92–94, 126-127.</ref> V&nbsp;letech 1853–54 složil také svou jedinou symfonii, ''Triumfální symfonii'' (ke konci života ji revidoval a přejmenoval na ''Slavnostní''), určenou ke sňatku císaře [[František Josef I.|Františka Josefa I.]] Dedikace však nebyla přijata a symfonie se také vcelku nikdy neprosadila; nejvíce se hrála samostatně 3.&nbsp;věta ''Scherzo'', která jako jediná neobsahuje citaci [[Rakouská císařská hymna|rakouské císařské hymny]].<ref name="TS">{{Citace periodika