Verze z 1. 3. 2019, 12:55 editovat 188.175.35.223 (diskuse) →‎Byzantský sloh: chybějící čárka a slovo značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 1. 3. 2019, 12:56 editovat zrušit editaci 188.175.35.223 (diskuse) →‎Byzantské misie a formování staroslověnské kultury: chybějící mezera, překlep značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 73: Slované dosud neměli vlastní písmo ani literaturu. Proto bylo potřeba vytvořit spisovný slovanský jazyk, aby bylo možné do něj přeložit jak po stránce výrazové, tak stylistické potřebné [[Bible\|biblické]] i [[Teologie\|teologické]] texty. Tak vznikla na základě slovanského nářečí, jímž mluvili Slované v okolí Konstantinovy a Metodějovy rodné Soluně, [[staroslověnština]]. Na Moravě byl pak tento jazyk ještě doplněn o některé místní výrazy. Konstantin vytvořil také pravidla pro překlady do slovanského jazyka. Podle jeho teorie bylo prvořadé nepřekládat text na základě přesnosti výrazu, ale podle jeho smyslu. To znamená, že specifické výrazy a vazby původního textu bylo třeba vyjadřovat vlastními jazykovými prostředky. Tím překonal názor, že teologické pojmy zásadně nelze přeložit z jazyka originálu, a už vůbec ne do jazyka barbarů. Konstantin přeložil s Metodějovou pomocí do staroslověnštiny ještě před příchodem na Moravu téměř celý Nový zákon (s výjimkou Apokalypsy) a některé úryvky ze Starého zákona, které se četly při bohoslužbách. Ve ~~věršované~~veršované předmluvě nazvané ''Proglas'' velebil literaturu ve vlastním jazyce a podpořil slovanskou liturgii. Metoděj a jeho moravští žáci pokračovali v Konstantinově díle, a založili tak velkomoravskou překladatelskou školu, jejíž práce byly velmi kvalitní. Zpočátku překládali a upravovali cizojazyčné, především řecké texty, později je začali napodobovat a rozpracovávat tvůrčím způsobem. Tak se zrodila vlastní literární tvorba moravských a později také balkánských Slovanů. == Komnenovská renesance ==

Byzantská kultura: Porovnání verzí