Výběrový soubor: Porovnání verzí

Výběrový soubor je [[Podmnožina|podmnožinou]] základního souboru, který například sleduje určitou populaci v určeném časovém úseku. Výběrový soubor již nezahrnuje celou populaci, ale jen její část. Tato část by však měla být [[Reprezentativita|reprezentativní]], tedy odpovídat dané populaci.<ref name=":1">{{Citace monografie|příjmení = Hendl|jméno = Jan|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Přehled statistických metod: analýza a metaanalýza dat|vydání = 2|vydavatel = Portál|místo = Praha|rok = 2006|počet stran = 583|strany = 38-39|isbn = 80-7367-123-9}}</ref> Pokud jsou například naším základním souborem všichni posluchači nějaké konkrétní rozhlasové stanice, nesmíme opomenout zařadit do výběru jedince různého věku, muže i ženy, obyvatele všech krajů ČR, apod. Omezením výběrového souboru například pouze na jeden kraj ČR by mohlo dojít ke zkreslení výsledků, protože v daném kraji mohou mít posluchači jiné preference, než v ostatních krajích. Pro snížení zkreslení vzorku je vhodné volit variantu výběru náhodných vzorků. Jinými slovy, kdybychom testovali úspěšnost studentů na vysokých školách, museli bychom vybrat vzorky po celé zemi, aniž bychom se jakkoliv limitovali či vzorek specifikovali, přičemž klademe důraz na to, abychom vybírali nahodile, což omezuje právě zkreslení výsledků.<ref>{{Citace monografie|příjmení = Walker|jméno = Ian|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Výzkumné metody a statistika|vydání = |vydavatel = Grada|místo = Praha|rok = 2012|počet stran = 224|strany = 32|isbn = 978-80-247-3920-5}}</ref>

== Statistické usuzování ==

Statistické usuzování neboli [[Logická indukce|indukce]], je proces zobecňování z výběrového souboru (n) na celý soubor, resp. populaci (N). Cílem induktivní statistiky je z vypozorovaných dat vyvodit zobecnitelná tvrzení s udáním [[Interval spolehlivosti|intervalu spolehlivosti]] - jde tedy o snahu objektivizovat pozorování a zbavit se subjektivního vlivu pozorovatele. Při dodržení správného postupu lze pomocí náhodného výběru dělat závěry o celém souboru.<ref>{{Citace monografie|příjmení = HINDLS|jméno = Richard|příjmení2 = HRONOVÁ|jméno2 = Stanislava|titul = Statistika pro ekonomy|vydání = 7|vydavatel = Professional Publ.|místo = Praha|rok = 2006|počet stran = 415|strany = 108|isbn = 80-86946-16-9|jméno3 = Jan|příjmení3 = SEGER}}</ref>

== Chyby odhadů ==

K chybám v odhadech výběrové statistiky aktuálního parametru dané populace nebo jen určité subpopulace může dojít buď v důsledku výběru, kde řadíme [[Náhodná chyba|chyby výběrové náhodné]] a [[Systematická chyba|chyby výběrové systematické]]. Chyby výběrové náhodné jsou zapříčiněné působením náhody při výběru vzorku populace.<ref name=":0">{{Citace monografie|příjmení = Hendl|jméno = Jan|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Přehled statistických metod: analýza a metaanalýza dat|vydání = |vydavatel = Portál|místo = Praha|rok = 2012|počet stran = 736|strany = 39|isbn = 978-80-262-0200-4}}</ref> Příklad na dvou pětičlenných skupinách osob: Osoby v první skupině jsou [[Vegetariánství|vegetariáni]] a pravidelně cvičí, opačně je tomu u osob ve skupině druhé. Pět let sledujeme zdravotní stav osob obou skupin. Závěry se pokaždé mohou lišit. Jednou může být na tom po zdravotní stránce lépe skupina první, podruhé naopak skupina druhá. Platí tedy, že čím větší velikost vzorku populace, tím se [[variabilita]] výsledků minimalizuje a předchází se tak náhodné chybě.