Verze z 18. 2. 2019, 21:54 editovat Hnetubud (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 14 789 editací →‎Rozšíření a biotop: odkaz ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 28. 2. 2019, 13:05 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 609 editací m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{Taxobox \| jméno = Sajga tatarská \| obrázek = The book of antelopes (1894) Saiga tatarica.png \| popis obrázku = \| šířka obrázku = 258px \| říše = [[živočichové]] (Animalia) \| kmen = [[strunatci]] (Chordata) \| třída = [[savci]] (Mammalia) \| řád = [[sudokopytníci]] (Artiodactyla) \| podřád = [[přežvýkaví]] (Ruminantia) \| čeleď = [[turovití]] (Bovidae) \| rod = [[sajga]] (''Saiga'') \| binomické jméno = Saiga tatarica \| druh popsal = [[Carl Linné\|Linné]], [[1766]] \| druhotné dělení = [[Poddruh]]y \| podřazené taxony = * ''Saiga tatarica tatarica'' * ''Saiga tatarica mongolica'' }} '''Sajga tatarská''' (''Saiga tatarica''), případně pouze '''sajga'''<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika \| příjmení = \| jméno = Ondrej Zicha; \| titul = BioLib: Biological library \| periodikum = www.biolib.cz \| vydavatel = \| url = https://www.biolib.cz/cz/taxon/id20928/ \| datum vydání = \| jazyk = cs \| datum přístupu = 2018-09-07 Řádek 35 ⟶ 34: == Poddruhy == Byly popsány celkem čtyři poddruhy, z toho dva již vyhynuly a zbylé dva se ještě vyskytují: sajga tatarská (''Saiga tatarica tatarica)'' a sajga mongolská (''Saiga tatarica mongolica'').<ref name=":0" /> == Popis == [[Soubor:Saiga.jpg\|~~thumb~~náhled\|upright\|~~left~~vlevo\|Sajga tatarská]] Sajga v dospělosti dorůstá délky 110-145 cm, výšky v kohoutku 60-80 cm, její váha se pohybuje v rozmezí 23-50 kg. Sajga má oproti ostatním antilopám krátké nohy, zavalitou postavu a velkou hlavu. Typický je pro ni prodloužený, silně vydutý [[čenich]] s dolů směřujícími [[nozdra]]mi a s velkou nosní dutinou uvnitř. Slouží k filtrování prachem nasyceného vzduchu v létě a k oteplování mrazivého vzduchu v zimě. Samec má čenich delší než samice a v období říje se mu ještě zvětšuje. Ušní boltce jsou nápadné krátké a zakulacené. Rohy nosí pouze samec, mají voskově nažloutlou barvu, jsou výrazně kroužkované, lyrovité a mohou měřit až 35 cm. Zbarvení a struktura srsti se liší podle ročního období. Krátká letní [[srst]] je na horní straně skořicově žlutohnědá, na dolní straně je světlejší. Zimní srst je mnohem delší a hustší než srst letní, má světle šedou až žlutavou barvu. Obřitek je vždy bílý, podobně jako u [[Srnec obecný\|srnce]]. Sajgy v zimní srsti vypadají zavalité a trochu se podobají ovcím. == Rozšíření a biotop == V [[~~Pleistocén\|pleistocénu~~pleistocén]]u se sajgy vyskytovaly v celé Eurasii, včetně území [[Česko\|Česka]], kde žily společně se [[Sob polární\|soby]], [[~~Mamut\|mamuty~~mamut]]y, [[Pižmoň severní\|pižmoni]] a [[Tarpan\|divokými koňmi]]. Zasahovaly až do [[Severní Amerika\|Severní Ameriky]], jejich pozůstatky byly objeveny na [[Aljaška\|Aljašce]] a v západní [[Kanada\|Kanadě]]. Postupně se areál zmenšoval v důsledku klimatických změn na konci [[~~Glaciál\|glaciálu~~glaciál]]u a později i v důsledku lovu. Ještě ve středověku obývaly rozsáhlé území od severní Číny po [[Karpaty]]. V současné době obývají stepi západního [[Mongolsko\|Mongolska]] a [[Kazachstán]]u, okrajově zasahují na území Ruska, [[Uzbekistán]]u a Číny. V evropské části Ruska se vyskytují pouze v [[Kalmycko\|Kalmycku]]. Žijí také v rezervaci [[Askania-Nova]] na jihu [[Ukrajina\|Ukrajiny]], kam byly zpětně vysazeny na konci [[19. století]]. Životním prostředím sajgy je nížinná [[step]] s porosty pelyňku, šalvěje a vysokých travin, zejména [[~~Kavyl\|kavylů~~kavyl]]ů. Vyhýbá se lesům, horám i pouštním oblastem. == Potrava == Sajgy patří, stejně jako ostatní antilopy, mezi [[Přežvýkavci\|přežvýkavce]]. Živí se trávou a různými bylinami. Na rozdíl od jiných přežvýkavců žerou rády i aromatické byliny, jako je [[pelyněk]], [[šalvěj]] a [[Dobromysl obecná\|dobromysl]]. V zimním období žerou také lišejníky. Chutnají jim také slanomilné rostliny, jako [[Slanorožec evropský\|slanorožec]] a [[slanobýl]]. Lížou rovněž sůl, kterou nacházejí na březích slaných jezer a [[Slanisko\|bažin]] (solončaků). == Rozmnožování == Řádek 63 ⟶ 62: \| periodikum = Trojský koník \| datum = 2018 \| ročník = \| číslo = 1 \| strany = 16 \| url = }}</ref> Řádek 110 ⟶ 109: {{Portály\|Živočichové}} {{Autoritní data}} [[Kategorie:Pravé antilopy]]

Sajga tatarská: Porovnání verzí