Kríkové: Porovnání verzí

Přidáno 11 bajtů ,  před 3 lety
m
Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
m (Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy)
{{Možná hledáte|[[Kríové]]}}
'''Kríkové''' (angl. '''Creeks''', vlastní název ''Muscogee'', ''Maskogi'') jsou etnická skupina [[Severní Amerika|severoamerických]] [[Indiáni|indiánů]], společně s [[Čerokíové|Čerokíji]] a [[Seminolové|Seminoly]] nejpočetnější etnikum kulturní oblasti jihovýchodu [[Spojené státy americké|USA]]. Kríkové hovoří jazykem z maskogijské jazykové rodiny. Do [[Čeština|češtiny]] z tohoto jazyka pronikl název stromu [[katalpa]].
[[Soubor:Menawa high resolution.jpg|200px|thumbnáhled|náčelník Kríků Menawa]]
 
== Společenský systém ==
Města Kríků byla tvořena dlouhými domy ze dřeva a kůry, případně chýšemi z větví omazaných hlínou, od 18. stol. se pod vlivem Evropanů objevují i dřevěné domy a sruby. V centru města bylo dlážděné prostranství, kde hořel slavnostní oheň a kde stála poradní chýše, v níž zasedal mírový náčelník s radou starších. Města bývala obehnaná palisádami.
 
Oděv Kríků byl tradičně zhotovován z kůže jelenců a jiných zvířat, v létě muži nosili jen bederní zástěrku, kožené legíny a mokasíny, v zimě rovněž koženou košili. Ženy nosily koženou tuniku, sahající ke kolenům. Od 18. stol. začali nosit oděvy z evropských látek, často velmi pestré, někdy i vyráběné metodou [[Patchwork|patchworkupatchwork]]u. Obě pohlaví se [[Tetování|tetovala]] pomocí rybích kostí tmavě modrým nebo černým barvivem, v oblibě byly geometrické vzory, často protáhlé trojúhelníky. Ženy Kríků nosily dlouhé vlasy, často stažené čelenkou nebo upravené do uzlu, muži mívali vyholenou hlavu s ponechaným hřebenem vlasů na temeni (podobně jako Irokézové a Čerokíové) nebo se dvěma kadeřemi po stranách nad ušima. Muži nosili péřové čelenky (často z per jeřábů, volavek a [[Labuť|labutí]]) nebo čepice zdobené [[Mýval severní|mývalími]] ocasy.
 
== Rituály a duchovní kultura ==
 
Původní náboženství kríků bylo [[Animismus|animistické]]. Muži při obřadech kouřili nebo i žvýkali tabák a pili nápoj z [[Cesmína|cesmíny]] karolínské, vyvolávající [[zvracení]] - vnitřní očistu. Nejvýznamnějším obřadem byla ''Puskíta'' neboli ''Tanec zelené kukuřice'', každoroční oslava sklizně, ale také míru a obnovy. Kríkové se na ni připravovali očistou v parní lázni a pitím cesmínového nápoje. Slavnost trvala osm dní, uprostřed osady byl vysypán z bílého písku taneční parket a čtyŕi hranice dříví. Poté byl ve všech domech uhašen oheň a začaly tance. Ženy tančily ''Tanec [[Krocan divoký|divokých krůt]]'', osm mužů a žen pŕedvádělo ''Tanec žabích pulců''. Druhého dne šamani zažehli připravené hranice a ohněm z nich byly zapáleny ohně v domácnostech, obnovovalo se domácí nářadí a usmiřovaly staré spory. Zároveň se tančily další tance jako ''Tanec se zbraněmi'' a ''Tanec bláznů'', jedla se sladká mladá kukuřice a další pokrmy. Po dobu trvání tance bylo přísně zakázáno válčení a veškeré násilí.
Kríkové znali mnoho her, oblíbený byl [[lakros]] nebo hazardní hry s hůlkami. Měli v oblibě tance a zpěv, z hudebních nástrojů používali bubny, chřestidla z želvích krunýřů a rákosové i kostěné flétny. Z rodinných obřadů byl významný Kríkové [[pohřeb]], zemřelé ukládali do země a do hrobu jim dávali jídlo i některé předměty (oděv, nůž). Po čtyřech letech vykopali kosti, očistili je a uložili v košíku pod podlahou chýše zemřelého.
 
* Šolc, Václav, ''Indiánské historie''. Praha: Československý spisovatel, 1989.
* [[Mnislav Zelený|Zelený, Mnislav]], ''Indiánská encyklopedie. Indiáni tří Amerik''. Praha: Albatros, 1994.
{{Autoritní data}}
 
[[Kategorie:Indiánské kmeny Severní Ameriky]]
1 430 033

editací