Kavárna Union: Porovnání verzí

Přidáno 32 bajtů ,  před 1 rokem
m
Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
m (různé významy)
m (Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy)
{{Přesunout|Kavárna Union (Praha)|komentář=Není, resp. nebyla to jediná kavárna Union v Čechách - další už od roku 1907 existovala (a dosud existuje) v České Lípě (kulturní památka, secesní stavba).}}{{různé významy|druhý=kavárně v České Lípě|rozlišovač=Česká Lípa}}[[FileSoubor:Braunerův dům před 1939.jpg|thumbnáhled|Braunerův dům před r. 1939]]
'''Kavárna Union''', zvaná také '''Unionka''', byla [[kavárna]] a středisko kulturního života v [[Praha|Praze]] v 19. a první polovině 20. století. Nacházela se na [[nároží]] ulic [[Národní (Praha)|Národní]] a Na Perštýně.
 
== Historie ==
[[FileSoubor:Kavárna Union inzerát 1892.jpg|thumbnáhled|Kavárna Union, inzerát 1892]]
Nejstarší zmínka o domě pochází z roku [[1429]], kdy stál u hradebního příkopu a můstku za [[Opevnění Prahy|hradbami]] [[Staré Město (Praha)|Starého Města]]. Podoba budovy z doby kavárny byla dílem raně [[Klasicistní architektura|klasicistní]] přestavby dle plánů z roku [[1789]]. V domě je k roku [[1820]] doložena ''Vídeňská kavárna''. Později se kavárna nazývala Union a dům Braunerův, neboť jej vlastnil politik [[František August Brauner]] a jeho dcera, malířka [[Zdenka Braunerová]].<ref>Umělecké památky Prahy. Staré Město Josefov. Academia, Praha 1996. S. 260</ref>
 
V kavárně se svého času setkávala významná část pražských intelektuálů a umělců, například [[Alois Jirásek]], [[Mikoláš Aleš]], [[Josef Václav Myslbek]], [[František Ženíšek]] či [[Antonín Wiehl]]; z mladší generace např. architekti [[Pavel Janák]], [[Josef Gočár]], malíři [[Bohumil Kubišta]], [[František Kysela]], [[Josef Lada]], spisovatelé [[Fráňa Šrámek]], [[Eduard Bass]], [[Jaroslav Hašek]] nebo historici umění [[Antonín Matějček]] a [[V. V. Štech]]. Legendárním vrchním se stal František Patera, který zde obsluhoval v letech 1907–1925.<ref>[http://www.cesky-dialog.net/clanek/3315-kde-se-v-praze-chodivalo-za-muzami-salony-8211-kavarny-8211-hospody/ Kde se v Praze chodívalo za múzami]</ref>
 
== Karel Čapek, Eduard Bass a zrušení Unionky ==
[[FileSoubor:Národní třída 1938.jpg|thumbnáhled|Praha, Národní třída 1939 (Braunerův dům označen č.2)]]
V roce 1923 se [[Karel Čapek]] emotivně postavil proti možnému rušení kavárny Union. V úvodníku ''Ohrožená památka'' z 23. ledna vyjmenovával intelektuály, především z oblasti literatury, kteří se v kavárně scházeli. Přirovnal "Unionku" k nejslavnějším literárním kavárnám Paříže a Berlína.<ref>[http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:bee83f00-83d0-11dc-899e-000d606f5dc6?page=uuid:5ef980b0-8270-11dc-895b-000d606f5dc6 Lidové noviny, 21.1.1923, s.1, ''Ohrožená památka'']</ref>
 
O sedmnáct let později, 20. ledna 1940, se stejnému problému ve stejném deníku věnoval [[Eduard Bass]]. Ten již nepoužil [[Karel Čapek|Čapkovy]] citové argumenty o místu, kde se scházely osobnosti, ale hodnotil unikátnost Braunerova domu. Vzal do úvahy, že dům překáží dopravě a navrhl, aby (podobně jako u paláce Metro, stojícího ve stejném bloku domů) bylo v Braunerově domě vybudováno [[podloubí]]. Tím by mohl být odstraněn chodník a Národní třída by získala potřebný pruh pro automobilovou dopravu.<ref group="p">Nejednalo se o jediný článek Lidových novin bojující za zachování Braunerova domu. V letech 1939-1940 se deník této otázce věnoval minimálně pětkrát.</ref>
 
Na dobových fotografiích je vidět, jak Braunerův dům (označen č. 2) a palác Metro (č.1) vystupovaly oproti ostatním domům do ulice. Návrh [[Eduard Bass|Eduarda Basse]] na vybudování podloubí tuto situaci respektoval a řešil.
 
Ještě v roce 1941 informoval tisk o výstavbě lešení u domu a přípravách k opravám. Zdálo se tedy, že Braunerův dům bude ještě na dlouho zachován.<ref name=ln1941>[http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:c52fc2f0-6f63-11dd-b1b8-000d606f5dc6?page=uuid:cb0ee490-4938-11dd-b04d-000d606f5dc6 Lidové noviny, 17.4.1941, s.4, ''Opravuje se Braunerův dům'']</ref>
 
Zpráva v [[Lidové noviny|Lidových novinách]] z 17. 4. 1941 hovořila o kavárně Union ještě v přítomném čase, tedy jako o fungující.<ref name="ln1941"></ref> Nepodařilo se prozatím dohledat, kdy přesně byla kavárna uzavřena, ale stalo se tak téhož roku.<ref>{{Citace kvalifikační práce
| příjmení = Doleželová
| jméno = Erika
</ref>
 
== Současný stav ==
[[FileSoubor:Staré Město, Národní 29, Na Perštýně 1, Albatros.jpg|thumbnáhled|Praha, roh Národní a Na Perštýně (místo, kde stál Braunerův dům), stav 2013]]
Dům byl zbořen v letech [[1949]]–[[1950]]<ref>Lidové noviny, 17.2.1950, s.4 (dostupné online v NK ČR), viz:[http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Search.do?documentType=periodical&text=%22kav%C3%A1rna+union%22++1949+]</ref> a v letech 1965–1969 nahrazen novostavbou (čp. 342). Ta byla otevřena v listopadu 1969 pod názvem ''Dům dětské knihy''<ref>[http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1970/12/2/5.png Rudé právo, 2.12.1970, s.5, ''Zábava, ale nejenom zábava'']</ref> a sloužila [[Albatros (nakladatelství)|nakladatelství Albatros]]. Na domě je pamětní deska spisovatele dětských knížek a ředitele nakladatelství [[Bohumil Říha|Bohumila Říhy]]<ref>http://www.pametni-desky-v-praze.cz/products/riha-bohumil-na-dome-cp-342-narodni-29-praha-1-stare-mesto/</ref>. Dnes zde sídlí banka.
 
 
{{Portály|Česko|Kultura|Praha}}
{{Autoritní data}}
 
[[Kategorie:Kavárny v Praze|Union]]
[[Kategorie:Staré Město (Praha)]]
1 116 278

editací