Verze z 25. 8. 2018, 11:24 editovat Tomas62 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Správci 124 756 editací +ref ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 28. 2. 2019, 12:05 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 609 editací m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{Různé významy\|druhý=stejnojmenné administrativní jednotce v [[Izrael]]i\|stránka=Oblastní rada Jizre'elské údolí}} {{Různé významy\|druhý=vesnici ležící v Jizre'elském údolí\|stránka=Jizre'el}} [[Soubor:JezreelValley.jpg\|~~right~~vpravo\|~~thumb~~náhled\|Jizre'elské údolí, pohled od města [[Nazaret Ilit]]]] [[Soubor:Jizre'elské údolí.svg\|~~thumb~~náhled\|~~right~~vpravo\|Vymezení Jizre'elského údolí, žlutá linie: obchodní stezka [[Via Maris]]]] '''Jizre'elské údolí'''<ref>{{Citace monografie \| příjmení1 = Beránek Řádek 25: == Historie == [[Soubor:Ancient Levant routes.png\|~~thumb~~náhled\|~~left~~vlevo\|Obchodní stezky v [[Levanta\|Levantě]] ve [[14. století př. n. l.\|14. století př. n. l.]], [[Via Maris]] vyznačena fialově]] Jizre'elské údolí bylo velmi důležitou oblastí, neboť poskytovalo snadné spojení mezi izraelským pobřežím a údolím [[Jordán]]u a bylo od [[15. století př. n. l.]] součástí obchodní stezky [[Via Maris]], která spojovala [[Starověký Egypt\|Egypt]] s [[Mezopotámie\|Mezopotámií]]. Úrodná půda navíc poskytovala obživu [[~~Kanaán\|kanaánskému~~kanaán]]skému obyvatelstvu.<ref>[[Miloš Bič\|BIČ, Miloš]]. ''Stopami dávných věků. Mezi Nilem a Tigridem''. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 1979. str. 82n.</ref> Tato bohatá a strategická oblast proto často lákala mnohé panovníky. Často do této oblasti zasahoval [[faraon]], v 1. polovině 2. tisíciletí př. n. l. zde dokonce Egypťané vybudovali pevnost [[Megido]]. Okolo [[12. století př. n. l.\|12. století]] do regionu vtrhli [[Pelištejci]], ale po čase se situace uklidnila a města v Jizre'elském údolí znovu začala vzkvétat, zároveň však nebyla téměř vůbec centralizována, takže se v 2. polovině 10. století stala snadnou kořistí egyptského panovníka [[Šešonk I.\|Šešonka I.]]<ref>[[Israel Finkelstein\|FINKELSTEIN, Israel]] – [[Neil Asher Silberman\|SILBERMAN, Neil Asher]]. ''Objevování Bible. Svatá Písma Izraele ve světle moderní archeologie''. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2007. ISBN 978-80-7021-869-3. [dále jen ''Objevování Bible'']. str. 148-150.</ref> Řádek 32: Tentokrát však Egypt oblast do své říše nepojal, nýbrž ji jen vydrancoval. Jizre'elské údolí se tak stalo snadným cílem právě vznikajícího [[izraelské království\|izraelského království]], jehož jádrem byly hory na jih od údolí. Aby si Izraelité udrželi svou moc nad etnicky odlišným obyvatelstvem a uchránili své hranice, začali na strategických místech budovat mohutné pevnosti ([[Megido]], [[Chacor]] aj.).<ref>''Objevování Bible.'' str. 167-173.</ref> [[Soubor:Via Maris 0672.jpg\|~~thumb~~náhled\|~~right~~vpravo\|Silnice vedoucí podél Via Maris]] Ke konci [[9. století př. n. l.\|9. století]] začal do údolí vpadat [[Aram-Damašek]], až jej nakonec v 2. polovině 8. století zcela ovládla [[Asýrie]], která údolí rozdělila na několik správních oblastí. Řádek 81: {{Portály\|Izrael\|Hebraistika}} {{Autoritní data}} [[Kategorie:Údolí v Izraeli]]

Jizre'elské údolí: Porovnání verzí