Infračervená astronomie: Porovnání verzí

Infračervená astronomie (editovat)

Verze z 28. 2. 2019, 11:00

Odebráno 15 bajtů ,  před 1 rokem
m
Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
m (trochu jednodušší)
m (Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy)
Infračervené záření, které se svou [[Vlnová délka|vlnovou délkou]] blíží viditelné části světla, se mu i svým chováním do značné míry podobá - může být tedy i detekováno podobnými zařízeními jako viditelné světlo. Z tohoto důvodu se blízké IR záření včleňuje do viditelného optického spektra - většina teleskopů je tedy schopna provádět pozorování i v „blízkém“ IR spektru. Vzdálenější části IR spektra musí již být pozorovány speciálními teleskopy jako je např. ''James Clerk Maxwell Telescope'' v [[Mauna Kea Observatory]].
 
Tak jako ostatní formy elektromagnetického záření je i to infračervené vědci využíváno pro hlubší zkoumání [[Vesmír|vesmíruvesmír]]u. Jelikož má IR záření vysokou teplotu, je nutné, aby byl teleskop při jeho pozorování stíněn a navíc ochlazován tekutým [[Dusík|dusíkemdusík]]em (LN<sub>2</sub>) nebo [[Helium|heliem]] (LHe). Nejvíce se tato nutnost projevuje ve střední až vzdálené části IR spektra. Značné problémy při pozorování IR záření pozemními teleskopy působí vodní pára v [[atmosféra Země|zemské atmosféře]], která absorbuje jeho značnou část. Z tohoto důvodu jsou tedy teleskopy umísťovány do míst s velkou nadmořskou výškou a nízkou vlhkostí vzduchu. Mezi observatoře, které jsou vybudovány na takovém místě patří ''Mauna Kea Observatory'' (4205 m n. m.) nebo ''[[Atacama Large Millimeter Array]]'' v [[Chile]] (5000 m n. m.).
 
Stejně tak, jak je tomu u optických teleskopů, je i pro infračervené teleskopy nejlepší umístění ve vesmíru. Mezi takové patří [[Hubbleův vesmírný dalekohled]], který dokáže sledovat i IR část spektra, a [[Spitzerův vesmírný dalekohled]], který je přímo určen pro pozorování infračerveného záření.
 
== Infračervená technologie ==
Jedním z nejčastějších typů IR detektorů, které se používají v teleskopech je tzv. [[HgCdTe]] (Mercury(II) cadmium(II) telluride). Tyto detektory velmi dobře pracují v rozsahu vlnových délek 0,6 až 5 mikrometrů. Pro sledování delších vlnových délek nebo pro vyšší rozlišení se používají: úzkorozchodný semikonduktor, podchlazované [[Bolometr|bolometrybolometr]]y nebo [[Supravodivost|supravodivá]] tunelová zařízení.
 
== Astronomické infračervené spektrum ==
! valign="bottom" align="left" | Propustnost atmosféry
|-
| valign="top" align="left" | ([[Mikrometr|mikrometrymikrometr]]y)
|
||
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat|Infrared telescopes|Infračervené dalekohledy}}
* {{Citace webu
| příjmení = Sobotka
| jméno = Petr
 
{{Portály|Astronomie}}
{{Autoritní data}}
 
[[Kategorie:Obory a disciplíny astronomie]]
JAnDbot
Roboti
1 121 614

editací

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Speciální:Mobilní_rozdíl/16995610“