Otevřít hlavní menu

Změny

Odebrány 3 bajty ,  před 8 měsíci
m
kapitalizace šablony; kosmetické úpravy
'''Hedvábnictví''' je obor hospodářství zahrnující všechny činnosti od chovu housenek až po zpracování [[přírodní hedvábí|přírodního hedvábí]] na [[příze]] a [[plošné textilie]]. <ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = silk industry
| url = https://www.collinsdictionary.com/dictionary/english/silk-industry
| datum vydání = 2017
| datum přístupu = 2017-05-10
 
== Historie ==
[[FileSoubor:Court ladies pounding silk from a painting (捣练图) by Emperor Huizong.jpg|thumbnáhled|upright|''Dvorní dámy připravují hedvábné vlákno'', malba císaře [[Chuej-cung (Sung)|Chuej-cunga]]]]
První zmínka o objevu [[hedvábí]] (silk) a [[Bourec morušový|bource morušového]] (''Bombyx mori'') pochází z [[Čína|Číny]]. Objev hedvábnictví je připisován [[konkubinát|konkubíně]] čínského císaře [[Žlutý císař|Chuang-ti]], který žil asi 3000 let před Kristem.{{Doplňte zdroj}}
 
První pokusy se získáváním hedvábí z housenek bource morušového byly zaznamenány v roce 1627, po krátké době však hedvábnictví zaniklo. V roce 1752 začalo s podporou Marie Terezie znovu systematické pěstování moruší a tak bylo v desetiletí 1770-1780 vyrobeno asi 40 q [[přírodní hedvábí|hedvábné příze]]. V polovině 19. století se hedvábí vyrábí i na území [[Praha|Prahy]], a to v usedlosti nazývané [[Rangherka]] nebo také Vršovický zámeček. Její součástí jsou síně pro chování bource morušového, na přilehlém pozemku je vysázeno 200 moruší. Koncem 19. století se počítalo s ročními cca 3 q hedvábných kokonů.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Hedvábnictví
| url = http://archive.org/stream/ottvslovnknauni51ottogoog#page/n172/mode/2up
| datum vydání = 1883
| datum přístupu = 2017-05-10
}}</ref> V okolí Šumperka a Rýmařova bylo v té době založeno několik textilních podniků, které se zabývaly výhradně zpracováním (převážně importovaného) hedvábí a tato oblast se stala významným střediskem hedvábnictví pro celé tehdejší Rakousko-Uhersko a pozdější Československo.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Pokračování v tradici
| url = http://www.svcrymarov.cz/horizont/05/18-2005.pdf
| datum vydání = 2005-10-31
| datum přístupu = 2017-05-10
| vydavatel = Rýmařovský horizont
| jazyk = česky
}}</ref> Ještě v 60. letech 20. století zde bylo v tomto oboru zaměstnáno přes 2000 lidí, <ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Hospodářská geografie severní Moravy
| url = http://geography.upol.cz/soubory/vyzkum/aupo/Acta-05/Acta-05-02.pdf
| datum vydání = 1962-10-30
| datum přístupu = 2017-05-10
Chovem housenek k získávání hedvábného vlákna a zpracováním na textilie se zabývá ve světě asi 60 států ležících téměř bez výjimky v subtropickém nebo tropickém pásmu zeměkoule. Dominantní postavení v dodávkách hedvábných vláken (v roce 2015 cca 200 000 tun) mají Čína s podílem na výrobě cca 85 % a Indie se 14 %.<ref name="GSI">{{Citace elektronické monografie
| titul = Global Silk Industry
| url = http://inserco.org/en/statistics
| datum vydání = 2013
| datum přístupu = 2017-05-10
| vydavatel = ISC
| jazyk = anglicky
}}</ref>
Vedle klimatických podmínek je úspěch v hedvábnictví závislý na dostatku levných pracovních sil s patřičnými zkušenostmi. V Indii je v hedvábnictví zaměstnáno asi 7 milionů, v Číně 1 milion a např. v Thajsku 20 tisíc lidí.<ref name="GSI" />
* Vladislav Dudák: ''Zapomenutá historie pražského hedvábnictví a morušovníků''. Dostupné [https://www.cenovamapa.org/Default.aspx?menu=Blog_Article&culture=cze&BlogPostID=80&s=03BB878C3AB969EB46E396BEECB9E17E20C31C1D online].
* ''Chov bource morušového''. Dostupné [http://lide.uhk.cz/fhs/student/sejblja1/02historie.html online].
* {{commonscatCommonscat}}
 
[[Kategorie:Zemědělství]]
1 084 528

editací