Verze z 6. 12. 2018, 00:32 editovat DraceaBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 27 866 editací m →‎Literatura: typografické úpravy ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 28. 2. 2019, 10:43 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 601 editací m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 3: == Po Pařížské smlouvě == Dle [[Pařížské mírové smlouvy (1947)\|Pařížské smlouvy (1947)]] přišlo Finsko o [[Karelská šíje\|Karelskou šíji]], severní a západní břeh [[Ladožské jezero\|Ladožského jezera]] a muselo pronajmout SSSR vojenskou základnu nedaleko [[Helsinky\|Helsinek]]. Finsko muselo platit vysoké [[Válečné reparace\|reparace]] (300 000 000 $) a muselo omezit svou armádu. Dle československého vzoru uzavřelo [[Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci\|Smlouvu o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci]]. Zásadní bylo jednání [[Juho Kusti Paasikivi]]ho, který dokázal se [[Josif Vissarionovič Stalin\|~~Stalin~~Stalinem]]em vyjednat pro Finsko výhodnou smlouvu. Pro finlandizaci se používá také název ''Paasikiviho doktrína''. Úkolem finlandizace mělo být zamezení útoku jak ze strany SSSR, tak Německa a získání pozice rovnocenného partnera Finska k SSSR – nestát se satelitem. Důsledkem bylo vyloučení Finska z účasti na mezinárodních organizacích zaměřených proti SSSR – včetně [[Marshallův plán\|Marshallova plánu]], především pak [[Severoatlantická aliance\|NATO]]. Vztahy se proměňovaly v důsledku mezinárodního vývoje – závisely hlavně na postavení SSSR a jeho vůdců na mezinárodní scéně. Nutno dodat, že finští prezidenti byli silnými osobnostmi. == Proč Finsko (a ne Československo)? == Stalin nechtěl provokovat – mohlo by to vést k přimknutí Švédska k [[Západ (geopolitika)\|Západu]]. V Československu byla silná pozice [[Komunistická strana Československa\|komunistů]] i díky silné osobnosti [[Klement Gottwald\|Gottwalda]]. Ve Finsku byli po [[Občanská válka ve Finsku\|občanské válce]] komunisté zkompromitováni – navíc před válkou i po ní byla ve Finsku silná nekomunistická [[sociální demokracie]]. Zatímco v Československu je pro [[Východní blok\|Středovýchodní Evropu]] netypická tradice [[rusofilství]] a po válce byli především Rusové vnímání jako osvoboditelé. Dalším prvkem jsou ekonomické důvody – Československo bylo nutné silně připoutat pro [[Uranový důl\|uranové zásoby]]. Finsko zůstalo nezávislé také kvůli nutnosti zachovat ekonomiku funkční, aby docházelo k řádnému splácení [[Válečné reparace\|reparací]]. Řádek 24: * Helena Kadečková, Dějiny Islandu, Praha 2001 * Aleksander S. Kan, Dějiny skandinávských zemí, Praha 1983 * Franklin D. Scott, Sweden, the Nation's History, Carbondale 1983 {{Pahýl}} {{Portály\|Politika\|Finsko}} {{Autoritní data}} [[Kategorie:Mezinárodní politika]]

Finlandizace: Porovnání verzí