Verze z 2. 11. 2018, 19:17 editovat Haroldův robot (diskuse \| příspěvky) Roboti 90 663 editací m →‎Západní civilizace podle Samuela Huntingtona: oprava odkazu ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 28. 2. 2019, 09:52 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 601 editací m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[Soubor:Western world Samuel P Huntington.svg\|280px\|~~thumb~~náhled\|Západní civilizace ve světě po [[Studená válka\|Studené válce]] podle [[Samuel Huntington\|Huntingtona]]]] '''Západní svět''', '''západní civilizace''' nebo '''Západ''' je pojmenování užívané pro v [[Evropa\|Evropě]] vzniklé [[Civilizace\|civilizační]] rysy, které se během historického vývoje rozšířily i mimo Evropu, obvykle do míst, kde měly evropské mocnosti rozhodující vliv. Termínem ''západní svět'' bývá zpravidla myšlen soubor sociálních a společenských norem,[[Etika\|etických]] a [[Estetika\|estetických]] pravidel, ale také [[Konvence\|konvencí]], vztahu k [[Vláda\|vládě]], k [[náboženství]] nebo k [[Technika\|technice]] a [[Technologie\|technologiím]]. Někteří autoři (např. [[Benjamin Kuras]]) vymezují ''západní civilizaci'' i na základě [[Lidská rasa\|rasové]] příslušnosti.<ref name=":1">{{Citace monografie \| příjmení = Kuras \| jméno = Benjamin \| příjmení2 = \| jméno2 = \| titul = Soumrak bílého muže \| vydání = \| vydavatel = EMINENT \| místo = Praha \| rok = 2012 \| počet stran = \| strany = \| isbn = }}</ref> Termín ''západní civilizace'' bývá užíván či popularizován mimo jiné některými politiky či intelektuály (např. [[Samuel Huntington]]) v rámci jejich snah o charakteristiku či definování jejich ''rodné'' civilizace a její vymezení vůči ''ostatním cizím'' civilizacím.<ref>HUNTINGTON, S. ''Střet civilizací: Boj kultur a proměna světového řádu'', Praha: Rybka publishers, 2001</ref> == Formování západní civilizace == {{viz též\|Dějiny křesťanství\|Římská říše\|Keltové\|Germáni\|Stěhování národů}}[[Soubor:Europe religion map en.png\|~~thumb~~náhled\|Náboženská mapa rozlišuje oblasti, ve kterých je převažujícím náboženstvím [[Katolická církev]], [[Protestantismus]], [[Pravoslaví]] a [[Islám]].]] Západní civilizace navazuje mimo jiné na [[Antika\|antickou civilizaci]], ve které se na počátku 1. tisíciletí n. l. začalo šířit [[křesťanství]]. Křesťanství v [[Západořímská říše\|západní]] části [[Římská říše\|Římské říše]] prošlo poněkud odlišným vývojem, než v její [[Byzantská říše\|východní části]] - tento rozdílný vývoj byl způsoben nejen odlišnosti římské a řecké kultury, ale také teologickým i politickým rozdělením západního [[Katolická církev\|Katolického]] (později též [[Protestantismus\|Protestantského]]) a východního [[Pravoslaví\|Pravoslavného]] křesťanství.<ref>{{Citace monografie \| příjmení = Říčan \| jméno = Rudolf Řádek 23: \| jméno2 = Amadeo \| titul = 12 století církevních dějin \| vydání = \| vydavatel = Kalich \| místo = Praha \| rok = 1989 \| počet stran = \| kapitola = \| strany = \| isbn = }}</ref> Formování [[Západní křesťanství\|západního křesťanství]] bylo ovlivněno jak vznikem instituce [[~~Papež\|papežství~~papež]]ství,<ref name=":0223">{{Citace monografie \| příjmení = Küng \| jméno = Hans \| příjmení2 = \| jméno2 = \| titul = Malé dějiny katolické církve \| vydání = \| vydavatel = Vyšehrad \| místo = Praha \| rok = 2005 \| počet stran = \| kapitola = Církev papežů \| strany = \| isbn = }}</ref> tak vlivnými teology jako např. [[svatý Augustin]]<ref>VEBER, Václav. ''Dějiny sjednocené Evropy'', Praha, 2004, s. 9–39.</ref><ref>''Svatý Augustin a donatismus'' in ''Svatý Augustin - život, dílo a víra'', [http://www.svatyaugustin.estranky.cz/clanky/zivot-aurelia-augustina/svaty-augustin-a-donatismus.html dostupné online zde]</ref> či [[Tomáš Akvinský]]. Vývoj v západní části Evropy byl dále ovlivněn zánikem centrální politické moci na území zaniklé [[Západořímská říše\|Západořímské říše]] a specifickým kulturním i politickým vlivem [[Keltové\|keltských]], [[Germáni\|germánských]] či [[Slované\|slovanských]] etnik - v rámci [[christianizace]] západoevropanů docházelo zároveň k pronikání některých původních pohanských kulturních či náboženských prvků do formálně křesťanské kultury, např. nové přidělení křesťanského významu původním pohanským svátkům a posvátným místům, náhrada různých pohanských bohů [[Kult svatých\|katolickými světci]] či nahrazení kultů [[Bohyně Matka\|bohyní plodnosti]] [[Mariánská úcta\|kultem Mariánským]].<ref>{{Citace monografie \| příjmení = Eliade \| jméno = Mircea \| příjmení2 = \| jméno2 = \| titul = Mýtus a skutečnost \| vydání = \| vydavatel = OIKOMENH \| místo = Praha \| rok = 2011 \| počet stran = \| kapitola = Přežívání a maskování mýtů \| strany = \| isbn = }}</ref><ref name=":622">{{Citace monografie \| příjmení = Suchánek Řádek 65: \| jméno2 = Václav \| titul = Církevní dějiny - antika a středověk \| vydání = \| vydavatel = Grada \| místo = Praha \| rok = 2013 \| počet stran = \| kapitola = Křesťanské učení a teologie \| strany = \| isbn = }}</ref><ref>Dušan Třeštík: ''Vznik Velké Moravy'', s. 130, Nakladatelství Lidové Noviny, Praha 2010</ref><ref name=":0">Petr Sommer: "Začátky křesťanství v Čechách - Kapitoly z dějin raně středověké duchovní kultury" Garasmond (edice Historica), Praha 2001</ref> Světovou dominanci ''západní civilizace'' a šíření jejího vlivu přinesl [[kolonialismus]].<ref>https://www.theguardian.com/politics/2005/aug/20/past.hearafrica05 - The wealth of the west was built on Africa's exploitation Richard Drayton</ref> Podle názoru [[Samuel Huntington\|Samuela Huntingtona]] to bylo dáno kulturní nadřazeností západní Evropy, ovšem existují i ekonomické či technologické důvody pro rozšíření vlivu této civilizace.<ref>http://www.nytimes.com/2001/01/13/arts/an-old-key-to-why-countries-get-rich.html - An Old Key To Why Countries Get Rich</ref> Řádek 116: {{Pahýl}} {{Autoritní data}} [[Kategorie:Státy a území]]

Západní svět: Porovnání verzí