Utrakvismus: Porovnání verzí

'''Utrakvismus''', jehož stoupenci se označovali jako '''utrakvisté''' (utraquisté) či '''kališníci''', je [[křesťanství|křesťanská]] [[konfese]], která vzešla z [[Česká reformace|české reformace]] (resp. [[husitství]]) a trvala až do [[rekatolizace]] po [[bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]]. V [[15. století]] byl dominantní vírou v [[Čechy|Čechách]] a silné zastoupení měl i na [[Morava|Moravě]]. Utrakvisté se ovšem vždy považovali za plnohodnotnou součást nerozdělené katolické církve.

 

Pro formulaci věroučných stanovisek i řešení praktických otázek byly v průběhu husitských válek rozhodujícími autoritami [[zemský sněm]] a [[Univerzita Karlova|pražská univerzita]], také se často scházely [[synod]]y. V té době se také ustanovila [[dolní konzistoř]] jako orgán vykonávající autoritu [[arcibiskupství pražské|pražského arcibiskupství]] v [[sedisvakance|sedisvakanci]], která byla hlavou církevní organizace až do konce. Utrakvisté na Moravě měli podle [[basilejská kompaktáta|basilejských kompaktát]] podléhat [[Seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů|biskupům v Olomouci]]. V utrakvistickém období byl na utrakvistickém území zachován systém [[arciděkanství]] a [[děkanství]] včetně [[vizitace|vizitací]]. Poté, co [[Jiří z Poděbrad]] dobyl [[Tábor]], byla táborská církev podřízena konzistoři.

 

 

V době nepřítomnosti biskupů museli kandidáti kněžství putovat do [[Itálie]] za biskupy, kteří byli ochotni je světit. V několika případech je také doloženo svěcení od [[arménská církev|arménských biskupů]] ve [[Lvov]]ě. Náklady na tuto cestu většinou neslo město, ve kterém se dotyčný zavázal na několik let ke službě [[kaplan]]a.

K odkazu utrakvismu se hlásí například [[Církev československá husitská]] a [[Starokatolická církev]].

 

 

{{Portály|Křesťanství|Husitství}}

 

[[Kategorie:Utrakvismus| ]]