Rondel (báseň): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
+1
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Řádek 1:
'''Rondel''' (z [[francouzština|franc.]] ''rond, ronde'', česky ''kruhový'', ''okrouhlý'' nebo ''kruh'') je původem francouzská středověká lyrická forma, ustálená na přelomu pozdní [[gotika|gotiky]] a [[renesance (historická epocha)|renesance]]. Jde o báseň o dvou rýmech, členěnou do tří slok. První dva verše první sloky se opakují jako refrén na konci sloky druhé a třetí. Někdy se na konci třetí sloky opakuje pouze verš první. Báseň má nejčastěji 13 nebo 14 veršů.
 
Zárodek rondelu vznikl ve 13. století a měl toto schéma: ''a<sup>1</sup>b<sup>1</sup> aa<sup>1</sup> ab a<sup>1</sup>b<sup>1</sup>'' (index 1 značí opakující se verše). Vyskytoval se rovněž tzv. ''rondel doublé'', který měl schéma ''a<sup>1</sup>b<sup>1</sup>b<sup>1</sup>a<sup>1</sup> abb<sup>1</sup>a<sup>1</sup> abba a<sup>1</sup>b<sup>1</sup>b<sup>1</sup>a<sup>1</sup>''. K ustálení rondelu jako básnické formy přispěl zásadní měrou [[Karel Orleánský]] (Charles d'Orléans, 1394-1465). Za svůj život napsal přes 400 rondelů výlučně tohoto veršového schématu: ''a<sup>1</sup>b<sup>1</sup>ba aba<sup>1</sup>b<sup>1</sup> abbaa<sup>1</sup>''. To se také obvykle uvádí jako kanonická podoba rondelu, včetně možnosti opakovat na konci třetí sloky jako refrén i oba první verše, tj. ''a<sup>1</sup>b<sup>1</sup>ba aba<sup>1</sup>b<sup>1</sup> abbaa<sup>1</sup>(b<sup>1</sup>)''.
 
Rondel patří mezi nejnáročnější ustálené lyrické formy. V 19. století se jej opět začalo více užívat a dodnes zůstává v oblibě. Básníci však často různě obměňují uvedené klasické veršové schéma (viz níže).
 
Do české [[poezie]] tuto formu uvedl [[Jaroslav Vrchlický]]. Napsal celkem 13 rondelů, všechny jsou částí sbírky ''Dojmy a rozmary'' (1880). Jedenáct z nich má klasické veršové schéma ''a<sup>1</sup>b<sup>1</sup>ba aba<sup>1</sup>b<sup>1</sup> abbaa<sup>1</sup>b<sup>1</sup>'', dva pak zkrácené ''a<sup>1</sup>b<sup>1</sup>ba aba<sup>1</sup> abbaa<sup>1</sup>''. Klasického schématu užil rovněž [[Vítězslav Nezval]] pro své dva rondely ve sbírce ''70 básní z podsvětí na rozloučenou se stínem věčného studenta Roberta Davida'' (1938).
 
Varianty rondelu se vyskytují v poesii [[Jiří Karásek ze Lvovic|Jiřího Karáska ze Lvovic]]. V jeho první sbírce ''Zazděná okna'' (1894) je celkem šest rondelů v těchto podobách: ''a<sup>1</sup>b<sup>1</sup>ab aba<sup>1</sup>b<sup>1</sup> baba<sup>1</sup>b<sup>1</sup>''(čtyři), ''a<sup>1</sup>b<sup>1</sup>ab baa<sup>1</sup>b<sup>1</sup> abaa<sup>1</sup>b<sup>1</sup>'' (jeden) a ''a<sup>1</sup>b<sup>1</sup>ab aba<sup>1</sup>b<sup>1</sup> abaab<sup>1</sup>'' (jeden). V jeho poslední sbírce ''Poslední vinobraní'' (1946) se nalézá rondelový triptych o veršovém schématu ''a<sup>1</sup>b<sup>1</sup>ab aba<sup>1</sup>b<sup>1</sup> abaa<sup>1</sup>b<sup>1</sup>''.
 
Dva mistrovské cykly 13 rondelů, ''Mozart v Praze'' (1948) a ''Prsten třeboňské Madoně'' (1966), složil [[Jaroslav Seifert]]. Oba z nich napsal pozoruhodnými variantami orleánského rondelu, v prvním užil schématu ''a<sup>1</sup>b<sup>1</sup>ba aba<sup>1</sup>b<sup>1</sup> ababa<sup>1</sup>'', ve druhém ''a<sup>1</sup>b<sup>1</sup>ab abb<sup>1</sup>a<sup>1</sup> babba<sup>1</sup>''. Osobité rondely záměrně ztížené formy, kde se jako refrén opakuje na konci druhé a třetí sloky pouze druhý verš sloky první, psal [[Jan Křesadlo]][http://kresadlo.cz/verse.htm]. Jde o 10 rondelů ze sbírky
''Sedmihlásek'' (1988). Šest z nich má schéma ''ab<sup>1</sup>ab baab<sup>1</sup> abbaab<sup>1</sup>'', ostatní čtyři toto schéma různě obměňují. [[Oldřich Vyhlídal]] napsal celou sbirku rondelů ''Cirkus''.
 
== Literatura ==
 
* ''Malý slovník literárních pojmů'' / J. Kobr. - Praha : Linx, 2001(?). - ISBN 80-86194-08-6
* ''Poetický slovník'' / J. Brukner, J. Filip. - Praha : Mladá fronta, 1997. - ISBN 80-204-0650-6
* ''A Dictionary of Literary Terms'' / J.A. Cuddon. - London : André Deutsch Ltd, 1977.
{{Autoritní data}}
 
[[Kategorie:Poezie]]