Rožnov pod Radhoštěm: Porovnání verzí

Přidáno 5 083 bajtů ,  před 1 rokem
doplněny faktografické údaje do úvodní části, geografie + rozloha v IB + reference a odkazy, doplněn text v sekci Historie – národopisná oblast moravského Valašska + mírně styl. a odstranění slovního balastu + odkazy a reference, doplněna kategorie Sídla s objekty Národního muzea v přírodě
(aktualizace ib)
(doplněny faktografické údaje do úvodní části, geografie + rozloha v IB + reference a odkazy, doplněn text v sekci Historie – národopisná oblast moravského Valašska + mírně styl. a odstranění slovního balastu + odkazy a reference, doplněna kategorie Sídla s objekty Národního muzea v přírodě)
| pověřená obec = Rožnov pod Radhoštěm
| země = [[Morava]]
| výměra = 39,4748
| nadmořská výška = 378
| psč = 756 61
| loc-map = {{LocMap |Česko |position=left |lat_deg=49 |lat_min=27 |lat_sec=29 |lon_deg=18 |lon_min=8 |lon_sec=32 |float=center}}
}}
'''Rožnov pod Radhoštěm''' (do roku [[1912]] pouze Rožnov, {{Vjazyce|de}} ''Rosenau'' či ''Rožnau'')<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie
'''Rožnov pod Radhoštěm''' ({{Vjazyce|de}} ''Rosenau'' či ''Rožnau'') je město v&nbsp;[[Okres Vsetín|okrese Vsetín]] ve [[Zlínský kraj|Zlínském kraji]], 17&nbsp;km severovýchodně od [[Vsetín]]a na řece [[Rožnovská Bečva]] a na úpatí [[Vsetínské vrchy|Vsetínských vrchů]] v&nbsp;[[Nadmořská výška|nadmořské výšce]] 378&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. Rozkládá se na [[Katastrální území|katastrálních územích]] Rožnov pod Radhoštěm, [[Tylovice]] a [[Hážovice]].
| příjmení =
| jméno =
| titul = Rožnov pod Radhoštěm, oficiální webové stránky města
| url = http://www.roznov.cz/podrobna-historie-mesta-roznova-pod-radhostem/d-1312/p1=1037
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2019-02-27
}}</ref> je město o celkové rozloze 3 948,22 ha<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Rožnov pod Radhoštěm, okres Vsetín
| url = https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=profil-uzemi&uzemiprofil=31588&u=__VUZEMI__43__544841#w=
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2019-02-27
| odkaz na korporaci = Český statistický úřad
| korporace = Český statistický úřad
| poznámka = Data k 31. 12. 2017
}}</ref> s rozsahem poloh přibližně 360–950 m n. m., většinou plochy v krajinné oblasti [[Rožnovská brázda]], součásti [[Západní Beskydy|Západních Beskyd]],<ref name=":2">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Přírodní poměry: Geomorfologie
| url = http://webgis.nature.cz/mapomat/
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2019-02-27
| odkaz na korporaci = Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
| korporace = Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky
| poznámka = Aplikace on-line jen za určitých technických podmínek
}}</ref> v rámci administrativně správním v&nbsp;[[Okres Vsetín|okrese Vsetín]] ve [[Zlínský kraj|Zlínském kraji]] na území [[Česko|České republiky]].<ref name=":3">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Základní mapa ČR: Rožnov pod Radhoštěm
| url = https://geoportal.cuzk.cz/geoprohlizec/?wmcid=55802&SID=
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2019-02-27
| odkaz na korporaci = Český úřad zeměměřický a katastrální
| korporace = Český úřad zeměměřický a katastrální
}}</ref>
 
Centrum města se nachází zhruba 17&nbsp;km severovýchodně od [[Vsetín]]a,<ref>{{Citace elektronické monografie
Rožnov je znám především svým [[skanzen]]em [[Valašské muzeum v přírodě]], který založili [[Bohumír Jaroněk|Bohumír]] a [[Alois Jaroněk|Alois]] Jaroňkovi. Původně se nazýval pouze Rožnov, přívlastek ''pod Radhoštěm'' byl k názvu připojen až roku 1913.<ref name="historie">{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | titul = Podrobná historie města Rožnova pod Radhoštěm | url = http://www.roznov.cz/podrobna-historie-mesta-roznova-pod-radhostem/d-1312/p1=1037 | datum vydání = 2010-3-12 | vydavatel = }}</ref>
| příjmení =
| jméno =
| titul = Turistická mapa: Rožnov pod Radhoštěm – Vsetín
| url = https://mapy.cz/s/3pluo
| vydavatel = Mapy.cz
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2019-02-27
}}</ref> zástavba podél řeky [[Rožnovská Bečva]]. V roce 2018 {{Počet obyvatel}} obyvatel na [[Katastrální území|katastrálních územích]] s názvy [[Hážovice]], Rožnov pod Radhoštěm a [[Tylovice]]. Nejníže situovaná řeka Rožnovská Bečva v lokalitě Zubersko (u přítoku Zuberského potoka), nejvyšší polohy jihozápadně od vrcholu Velká Polana (981 m n. m.).<ref name=":3" />
 
Severní část katastrálního území situováno v geomorfologickém celku [[Moravskoslezské Beskydy]], přibližně mezi vrchy Kamenárka (863 m n. m.) a Černá hora (901 m n. m.),  jižním okrajem zasahuje do [[Hostýnsko-vsetínská hornatina|Hostýnsko-vsetínské hornatiny]],<ref name=":2" /> urbanistický obvod Hlaváčky (odloučená obytná plocha [[Základní sídelní jednotka|základní sídelní jednotky]])<ref name=":1">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Územně identifikační registr ČR: Rožnov pod Radhoštěm
| url = http://www.uir.cz/obec/544841/Roznov-pod-Radhostem
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2019-02-27
}}</ref> až lesní lokalita Drviska s prameništěm Studeného potoka<ref name=":3" /> (rozsahem plochy malé lokality [[Vsetínské vrchy|Vsetínských vrchů]]).
 
V roce [[1911]] ve městě založen Musejní a národopisný spolek, spoluzakladatelé [[Bohumír Jaroněk|Bohumír]] a [[Alois Jaroněk|Alois]] Jaroňkové. Z podnětu spolku v roce [[1913]] projekt na založení muzea v přírodě, cílem bylo zachránit stavby [[Lidová architektura v Česku|lidové architektury]] na rožnovském náměstí před jejich zánikem a přemístit je do přírodního areálu. Realizace až v rámci příprav národopisných slavností Valašský rok v roce [[1925]], zřízeno [[Valašské muzeum v přírodě]], lidově nazývané rožnovský „[[skanzen]]”. Od [[11. prosinec|11. prosince]] [[2018]] je součástí, současně město sídlem, [[Národní muzeum v přírodě|Národního muzea v přírodě]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Ministr kultury spojil čtyři muzea v přírodě v ČR
| url = https://www.mkcr.cz/novinky-a-media/ministr-kultury-spojil-ctyri-muzea-v-prirode-v-cr-4-cs3084.html
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2019-02-27
| odkaz na korporaci = Ministerstvo kultury České republiky
| korporace = Ministerstvo kultury České republiky
}}</ref>
 
== Historie ==
Poprvé je Rožnov, přívlastek ''pod Radhoštěm'' byl k názvu připojen až roku 1913,<ref name="historie">{{Citace elektronické monografie
Poprvé je Rožnov pod Radhoštěm zmiňován v roce [[1267]] v&nbsp;listině svého zakladatele, olomouckého biskupa [[Bruno ze Schauenburku|Bruna ze Šaumburku]]. [[Rožnov pod Radhoštěm (hrad)|Rožnovský hrad]], který je na kopci Hradisko doložen již roku [[1310]], sloužil spolu s hrady [[Helfštýn]]em a [[Hukvaldy (hrad)|Hukvaldami]] k ochraně Moravy před uherskými nájezdníky. Žili zde [[páni z Kravař]], Cimburkové, [[Sedmihradsko|sedmihradský]] vévoda Petr, ale i loupeživý rytíř Jan z Messenberka. Hrad byl částečně rozbořen roku [[1539]] na rozkaz císaře [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinanda I.]],<ref name="Rožnov" /> dnes je z něj jen ruina.
| příjmení =
| jméno =
| titul = Podrobná historie města Rožnova pod Radhoštěm
| url = http://www.roznov.cz/podrobna-historie-mesta-roznova-pod-radhostem/d-1312/p1=1037
| datum vydání = 2010-3-12
| vydavatel =
}}</ref> zmiňován v roce [[1267]] v&nbsp;listině svého zakladatele, olomouckého biskupa [[Bruno ze Schauenburku|Bruna ze Šaumburku]]. [[Rožnov pod Radhoštěm (hrad)|Rožnovský hrad]] na kopci Hradisko doložen již roku [[1310]], sloužil spolu s hrady [[Helfštýn]]em a [[Hukvaldy (hrad)|Hukvaldami]] k ochraně Moravy před uherskými nájezdníky. Žili zde [[páni z Kravař]], Cimburkové, [[Sedmihradsko|sedmihradský]] vévoda Petr, ale i loupeživý rytíř Jan z Messenberka. Hrad byl částečně rozbořen roku [[1539]] na rozkaz císaře [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinanda I.]],<ref name="Rožnov" /> (v současnosti [[zřícenina]]).
 
Kopcovitá až hornatá oblast od [[16. století]] dosidlována také tzv. [[Valaši (severní Karpaty)|Valachy]], etnickou skupinou se salašnickým způsobem života ([[Pastevec|pastevectví]]) na severovýchodní [[Morava|Moravě]] (v roce 1714 u Rožnova sedm [[Salaš|salaší]]).<ref name=":0" /> Postupně splynuli s místním obyvatelstvem, zachována však charakteristická [[Lidová kultura|lidová kultura]], v současnosti typická pro [[Etnografie|národopisnou oblast]] moravského [[Valašsko|Valašska]].
 
Zřejmě už počátkem 16. století bylo v Rožnově vybudováno ojedinělé vodní dílo, asi dvoukilometrový uměle vytvořený kanál známý jako „struha“. Část vody z řeky Bečvy nad Rožnovem odváděl do městské zástavby, kdepro pohánělapohon dvadvou mlýny amlýnů, obyvatelům sloužila jako zdroj užitkové vody pro domácnosti, k napájení koní a dobytka, máchaní prádla i osvěžení v horkých dnech. Za Rožnovem se voda vracela do Hážovického potoka<ref name=":3" Hážovky/> a jím zpět do Bečvy. Jednou za rok byl průtok vody zastaven, abyza mohlaúčelem býtvyčištění struhastruhy od nánosů a vyčištěnanaplavenin.
 
Od roku [[1548]] až do [[19. století]] město vlastnili [[Žerotínové]], zaspojeno jejichžs panování došlo ve městě k rozvojirozvojem [[sklářství]] a [[Tkadlec|tkalcovství]] plátna(tzv. arožnovské [[mušelínplátno]]u. Jejich vládu připomíná černý lev v městském znaku.<ref name="Rožnov">[http://www.roznov.cz/historie-mesta{{Citace Historieelektronické města]</ref>monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Valašské muzeum v přírodě
| url = https://www.vmp.cz/
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2019-02-27
| odkaz na korporaci =
| poznámka = Webové stránky
}}</ref> a [[mušelín]]). Jejich vládu připomíná černý lev v městském znaku.<ref name="Rožnov">[http://www.roznov.cz/historie-mesta Historie města]</ref>
 
K roku [[1687]] je v Rožnově uváděna [[papírna]], od roku 1712 [[pivovar]], který nechal postavit Karel Jindřich ze Žerotína. V letech 1748 – 1752 byl v obci po předcházejících dřevěných kostelech vystavěn nový, zděný [[Kostel Všech svatých (Rožnov pod Radhoštěm)|kostel Všech svatých]]. V té době ve farnosti působil mladý kněz Antonín František Hohn (knězem 1745 – 1752).<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Rožnovský kostel|url = http://www.farnostroznov.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=14&Itemid=147|vydavatel = |místo = |datum vydání = |datum přístupu = 2015-10-17}}</ref> Dostavbu kostela zdržely nepokoje, dokončen tak byl až v roce 1752.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | titul = Střípky z historie Rožnova | url = http://www.tka.cz/kultura/stripky/index.php | datum vydání = | vydavatel = T klub - kulturní agentura}}</ref>
 
[[Soubor:Spolák.jpg|náhled|vlevo|Společenský dům v Rožnově, připomínka lázeňských časů]]
V roce [[1796]] si brněnský lékař František Kročák uvědomil léčebné působení místních klimatických poměrů a poslal do města první čtyři nemocné s plicními chorobami. Od té doby roste známost Rožnova coby klimatických lázní. Oficiálně je založil tehdejší ředitel panství Josef Drobník, na světovou úroveň lázně později pozvedli lékaři [[František Polanský]] a Vladislav Mladějovský. Pacienti se léčili [[žinčice|žinčicí]] a vycházkami, později i koupelemi a elektroléčbou. Lázeňství zde bylo na vrcholu počátkem 20. století, kdy byl Rožnov pro příznivé klima řazen mezi nejlepší léčebné lokality v Evropě a přirovnáván ke švýcarskému [[Davos]]u nebo italskému [[Merano|Meranu]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = | jméno = | titul = Pozoruhodné rožnovské ulice| vydavatel = Městská knihovna | místo = Rožnov p. R. | rok = 2009}}</ref> Za léčbou nemocí dýchacího ústrojí i srdce sem každou sezónu přijíždělo až 3000 hostů. Patřil mezi ně např. zakladatel psychoanalýzy [[Sigmund Freud]] nebo přírodovědec [[Gregor Mendel]]. V rámci rozvoje lázeňství byla v letech 1934–35 postavena ještě Masarykova ozdravovna na vrchu Kozinec, svému účelu ale sloužila jen krátce. Na konci 2. světové války byly přeměněna na lazaret, později se stala zotavovnou [[Revoluční odborové hnutí|ROH]]. Lázně byly zrušeny v roce [[1953]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = | jméno = | titul = Rožnovské Dolní Paseky| vydavatel = Městská knihovna | místo = Rožnov p. R. | rok = 2014}}</ref> Viditelnou připomínkou tehdejších dob zůstal Společenský dům v městském parku.
 
Z hlediska dopravního spojení bylo významnou událostí vybudování železniční tratě do [[Krásno nad Bečvou|Krásna nad Bečvou]] (dnes součást [[Valašské Meziříčí|Valašského Meziříčí]]), po níž se první vlaky rozjely v roce [[1892]].
 
V roce 1925 bylo založeno [[Valašské muzeum v přírodě]], které je nejstarší a největší svéhotzv. druhumuzeum pod širým nebem (v [[Angličtina|angličtině]] open air museum) ve [[Střední Evropa|střední Evropě]].
 
V roce 1950 byla, v souvislosti s rychlým rozvojem národního podniku [[Tesla (podnik)|Tesla Rožnov]], zahájena výstavba nejstaršího rožnovského sídliště – Záhumení. Třípatrové bloky domů jsou domovem pro zhruba tisíc lidí. Sídliště Záhumení je zároveň trvalou expozicí [[Sgrafito|sgrafit]] akademického malíře [[Jan Kobzáň|Jana Kobzáně]], který zde touto technikou, zejména přírodními motivy, vyzdobil vstupy domů nebo rámy kolem balkónových oken. Nejbohatěji zdobené jsou sloupové balkóny dvou protilehlých domů v křížení ulic Boženy Němcové a Julia Fučíka.<ref>{{Citace monografie | příjmení = | jméno = | titul = Rožnovské sídliště Záhumení – neobyčejná galerie malíře, grafika a spisovatele Jana Kobzáně | vydavatel = Městská knihovna | místo = Rožnov p. R. | rok = 2010}}</ref>
 
V polovině 20. století klesl význam rožnovské „struhy“ pro místní průmysl, jako poslední ji využívala papírna (původní dolní mlýn). Kolem roku 1973 do ní bylo uloženo potrubí kanalizace a struha byla zasypána. Její malá, ale funkční část zůstala zachována u horního splavu Bečvy, odkud dodnes přivádí vodu k pohonu technických staveb v Mlýnské dolině, expozici [[Valašské muzeum v přírodě|Valašského muzea v přírodě]] a, napájí také potůček protékající městským parkem.<ref>{{Citace monografie | příjmení = | jméno = | titul = Historie rožnovské struhy | vydavatel = Městská knihovna | místo = Rožnov p. R. | rok = 2009}}</ref>
 
V roce [[2010]] byla městu navrácenaobnovena tradice vaření piva, zaotevřen pomocízrekonstruovaný EUpivovar byl(založen vev městěroce otevřen1712),<ref zrekonstruovanýname=":0" pivovar./> Veve městě se nacházejí také tzv. pivní lázně.
 
=== Náboženský vývoj ===
[[Kategorie:Města v okrese Vsetín]]
[[Kategorie:Sídla v Rožnovské brázdě]]
[[Kategorie:Sídla s objekty Národního muzea v přírodě]]