Rusko: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 82.209.19.82 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Perid
značka: rychlé vrácení zpět
aktualizace
Řádek 187:
 
==== Léta 1953–1990 ====
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-H0603-0036-001, Moskau, Ulbricht und Breshnew.jpg|náhled|upright|vlevo|[[Leonid Iljič Brežněv|Leonid Brežněv]] vítáa [[Nikolaj Viktorovič Podgornyj|Nikolaj Podgornyj]] vítají předsedu státní rady [[Německá demokratická republika|NDR]] [[Walter Ulbricht|Waltera Ulbrichta]] v [[Moskva|Moskvě]], [[1969]]]]
[[Soubor:Gorbachev and Reagan 1988-5.jpg|náhled|upright|[[Michail Sergejevič Gorbačov|Michail Gorbačov]] a [[Ronald Reagan]] v Moskvě, 1988]]
Po druhé světové válce byl SSSR jednou ze stran tzv. [[Studená válka|studené války]]. V&nbsp;roce [[1953]] zemřel sovětský vůdce generalissimus [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalin]]. Jeho nástupce, [[Nikita Chruščov]], v&nbsp;tajném projevu v&nbsp;roce [[1956]] kritizoval tzv. [[kult osobnosti]] stalinského období.<ref>Překlad projevu [http://www.praguecoldwar.cz/kult.htm O&nbsp;kultu osobnosti a jeho důsledcích]</ref> Následující desetiletí provázelo určité oslabení represí a&nbsp;ekonomický rozvoj; byl zahájen [[sovětský kosmický program]]. Během své vlády v roce [[1954]] daroval Chruščov [[Ukrajina|Ukrajině]] poloostrov [[Krym]] při příležitosti 300&nbsp;let od kozáckého shromáždění Perejaslavské rady a připojení Ukrajiny k [[Ruské impérium|Ruskému impériu]].<ref>{{Citace elektronického periodika | autor = ČTK | odkaz na autora = | titul = Zpět do ruské náruče? Krym chce anulovat své předání Ukrajině| periodikum = ČT24 | datum vydání = 2014-21-02 | datum přístupu = 2015-02-02 | url = http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/263733-zpet-do-ruske-naruce-krym-chce-anulovat-sve-predani-ukrajine/}}</ref> To bylo předzvěstí problémů, jež vyvstaly při rozpadu SSSR, neboť na převážně ruskojazyčném Krymu od té doby existovaly silné separatistické tendence.
Řádek 213:
 
=== Hospodářské problémy a vnitřní soudržnost ===
[[Soubor:Vladimir Putin 8 November 2000-1.jpg|náhled|Vladimir Putin a Achmad[[Achmat Kadyrov]], bývalý rebel a šéf Čečenské republiky, 2000]][[Soubor:AvtozavodskayaNizhny Novgorod. Anti-memorialCorruption Rally (26 March 2017).jpg|náhled|upright|PamátníkMladí bombovéhoRusové útokuna protivládní demonstraci v [[MoskevskéNižnij metroNovgorod|MoskevskémNižném metruNovgorodu]] v březnu 2017]]
Po vzniku nezávislého, postsovětského Ruska v&nbsp;zemi propukla hluboká hospodářská a sociální krize, která trvala celá 90.&nbsp;léta. Většina státních podniků zkrachovala. Vědci z&nbsp;bývalého SSSR, především z&nbsp;oboru [[kosmonautika|kosmonautiky]], která je dnes v&nbsp;útlumu, odcházeli do [[Spojené státy americké|USA]] nebo do [[Japonsko|Japonska]]. V&nbsp;zemi se začal prosazovat [[organizovaný zločin]] a [[hospodářská kriminalita]].
 
Řádek 222:
Ve snaze zabránit separatistickým tendencím v&nbsp;oblasti severního [[Kavkaz]]u zaútočila v&nbsp;90. letech ruská armáda na [[Čečensko|Čečenskou republiku]], jež se snažila odtrhnout a vyhlásit nezávislost. Časem se však válka změnila v&nbsp;[[Partyzánská válka|partyzánský boj]] a čečenští teroristé začali páchat bombové útoky. Mezi největší teroristické masakry patří [[teroristický útok na beslanskou školu]] (2004), bombové útoky v&nbsp;[[Moskevské metro|Moskevském metru]] (2004 a [[Sebevražedné bombové útoky v Moskvě (2010)|2010]]) a [[Teroristické útoky ve Volgogradu v prosinci 2013|na nádraží a trolejbus]] ve [[Volgograd]]u (2013).
 
Na konci roku 2008 a počátkem 2009 se výrazně snížily ceny [[ropa|ropy]], a to až na úroveň kolem 40&nbsp;USD za [[barel]] (počátek března 2009). Analytikové přitom varovali Rusko před vážnými problémy, pokud by cena klesla pod 50&nbsp;dolarů, což se také stalo. Pro Rusko to představuje významný problém, protože export ropy je jedním ze základních pilířů současné ruské ekonomiky. Akciové trhy v&nbsp;Rusku zkolabovaly, příjmy se snížily a začala výrazně stoupat [[nezaměstnanost]].<ref>[http://zpravy.idnes.cz/skoncilo-desetileti-blahobytu-ktere-nemelo-obdoby-rusove-se-desi-krize-1n3-/zahranicni.asp?c=A090305_134518_zahranicni_ipl Skončilo desetiletí blahobytu, které nemělo obdoby. Rusové se děsí krize]</ref> Ruská ekonomika začala znovu růst až v roce 2017.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Byznys v Rusku se nadechuje. Západní sankce ekonomice pomohly
| periodikum = iDnes.cz
| datum_vydání = 14. března 2017
| url = https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/ruska-ekonomika-se-zveda.A170313_2311707_ekonomika_fih
}}</ref> Ve stejný rok v zemi propukly největší protivládní protesty od [[Povolební protesty v Rusku 2011–2013|povolebních protestů]] v roce 2012.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Protesty v Rusku: V čem tkví úspěch Navalného strategie?
| periodikum = Forum24
| datum_vydání = 19. června 2017
| url = http://forum24.cz/protesty-v-rusku-v-cem-tkvi-uspech-navalneho-strategie/
}}</ref>
 
=== Lidská práva ===