Verze z 27. 2. 2019, 10:58 editovat 91.224.48.105 (diskuse) →‎Rodinné obřady ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 27. 2. 2019, 11:42 editovat zrušit editaci 91.224.48.105 (diskuse) →‎Tradiční způsob života: obydlí, tradiční kalendář, doprava - doplnění referencí Přejít na další porovnání →
Řádek 81: === Obydlí === [[Soubor:Сзргэ на Табагинском мысе.JPG\|200px\|vpravo\|náhled\|Kůl ''serge'']] Jakutské usedlosti tradičně leží daleko od sebe, aby si obyvatelé v tvrdých podmínkách vzájemně nekonkurovali. Preferovaným typem sídelní krajiny jsou louky (''alaas'') na březích řek nebo jezer, často podmáčené, určené k pastvě zvířat i k senoseči. Teprve po příchodu Rusů se začaly stavět hromadné osady, tvořené srubovými domy ruského typu. Zimním obydlím Jakutů byl ''~~balagan~~balaghan'', polopodzemní stavení ze dřeva a nepálených cihel, obložené drny a zastřešené drnovou střechou. V centru interiéru je ''ohoch'', hliněný ~~krvb~~krb s dřevěným komínem, blízko něj stojí stůl (''sandaaly'') a kolem stěn se nacházejí lavice (''oron''), na nichž se přes den sedí a v noci spí. ~~malá~~Malá okna byla kryta plátky [[slída\|slídy]] nebo v zimním období dokonce kusy čir=ho ledu, později sklem. Součástí ''balaganu'' je srubový [[chlév]] ''choton'', kde přezimují krávy, ~~případně i koně, hlavně~~ březí klisny a rodičky s malými hříbaty. NaKolem ~~dvoře~~obydlí ~~před~~se nacházejí ohrady, stohy sena a menší dřevěné stavby jako kůlny, zásobárny, suchý záchod apod. Před ~~obydlím~~dvěřmi stojí jeden nebo několik vyřezávaných kůlů ''serge'', knimž si hosté přivazují své koně. ~~Jsou~~Při ~~proto~~každé svatbě v rodině bylo zvykem vstucit další ''serge''. Sloupy jsou symbolem pohostinství, ale zároveň i obřadním místem rodiny. Obdobné kůly označují také posvátná místa. Variantou ''balaghanu'' je ''babaaryna'' - dřevěný srub s osmiúhelníkovým půdorysem.<ref>Aleksejev, N., A.¨-Romanova, E., N. - Sokolova, Z., P.: Jakuty-Sacha. Moskva: Nauka, 2013, s. 192-195, 200</ref> Přes léto se Jakuti ~~tradičně~~v minulosti přesouvali na letní pastviny, kde ~~žijí~~žili v ~~kuželovitých~~kónických stanech, pokrytých pláštěm z [[bříza\|březové]] [[Borka\|kůry]]. Kostru tvoří mladé kmínky a plášť je zevněn horizontálními dřevěnými obručemi. Tyto stany se jakutsky nazývají ''~~uras~~uraha'' a mají poněkud jiný tvar než známější [[evenkové\|evenkský]] stan [[čum]]. V průběhu 20. století však převládly domy ruského typu. === Tradiční kalendář === Jakutský rok začíná na jaře, v druhé půli května a dělí se na dvanáct lunárních měsíců. Zatímco letní měsíce se nazývají podle činností, které v tomto období lidé vykonávají, zimní měsíce mají pouze číslené označení, podobně jako u [[Ujgurský kaganát\|starých Ujgurů]] nebo [[Chakasové\|Chakasů]]. Názvy měsíců jsou: * ''Yam yja'' "měsíc mléka" - květen-červen * ''Bes yja'' "měsíc borovic" - červen-červenec, v tomto měsíci sle slaví slavnost ''Yhyach'' * ''Ot yja'' "měsíc trávy" - červenec-srpen * ''Atyrdžach yja'' "měsíc sušení sena" - srpen-září * ''Balaghan yja'' "měsíc zimního domu" - září-říjen, nastává stěhování z letních pastvin a stanů do zimního obydlí * ''Altynňy'' "šestý" - říjen-listopad * ''Setinňi'' "sedmý" - lisotopad-prosinec * ''Achsynňy'' "osmý" - prosinec-leden * ''Tochsunňu'' "devátý" - leden-únor * ''Olunňu'' "desátý" - únor-březen * ''Kulun tutar yja'' "měsíc rození hříbat" - březen-duben * ''Muus ustar yja'' "měsíc tání ledu" - duben-květen, míněno je tání ledu na řekách <ref>Aleksejev, N., A.¨-Romanova, E., N. - Sokolova, Z., P.: Jakuty-Sacha. Moskva: Nauka, 2013, s. 240-241</ref> === Doprava === Před příchdoem Rusů Jakuti nepoužívali vozy ani jiná kolová vozidla. V zimě se k dopravě tradičně používají sáně ''olok'' tažené koňmi, soby nebo skotem, přes léto se na těchto zvířatech jezdí nebo jsou užívána jako soumaři. Především lovci v zimním období používají krátké, široké [[lyže]], zpravidla podbité pásy koňské nebo sobí kožešiny se sestříhanými chlupy. Jakuti je zřejmě převzali od [[Evenkové\|Evenků]]. K dopravě po řekách se ~~používaly~~tradičně ~~různé~~užívají ~~typy~~buďto ~~kánoí,~~''tuos ~~buďto~~tyy'' - kanoe s dřevěnou kostrou potaženou březovou kůrou nebo ~~dlabané~~lodka ''ongočo'' dlabaná z jednoho kmene, oba typy lodí se ovládají pádlem ''erdii''. <ref>Aleksejev, N., A.¨-Romanova, E., N. - Sokolova, Z., P.: Jakuty-Sacha. Moskva: Nauka, 2013, s. 183-185</ref> V průběhu 20. století se v zimní období prosazují [[Sněžný skútr\|sněžné skútry]], příapdně i térénní automobily, s nimiž Jakuti v zimě s oblibou jezdí po zamrzlých řekách. === Oděv === [[Soubor:Yakut costume 7.jpg\|náhled\|300px\|Jakutská žena v zimním oděvu\|vlevo]] Tradiční oděv Jakutů se vyrábí z kůží (jelenice, semiš) a kožešin. Mezi mužským a ženským oděvem byly poměrně malé rozdíly. Základ tvoří kožená košile a krátké kalhoty ''suturuo'', přes něž se nosí kožešinový kabátec ''son'' srstí dovnitř a v zimě i kožešinová vesta srstí nahoru. Oděv doplňují v létě kožené boty ''unty'' a v zimě vysoké kožešinové boty s přizvednutou špičkou ''torbazy''. Pokrývkou hlavy je u žen v létě čelenka nebo vysoká kožešinová čepice s dýnkem ''ďabaka'', u mužů čepice s kožešinovým lemem ''bergehe''. V zimě se nosí čepice ušanka, často z kožešiny psů a [[Rosomák sibiřský\|rosomáků]]. Čepice mají různý tvar, například jsou ušité z kožešiny ze zvířecí hlavy s ponechanýma ušima nebo nahoře vybíhají do dvou rohů (podobně jako čapky [[Sámové\|Sámů]]). V zimě jsou nepostradatelné [[Rukavice\|palčáky]] a kožešinová šála kolem krku. Vlasy nosí muži většinou krátké, v minulosti i polodlouhé nebo naopak vyholenou hlavu s několika ponechanými prameny vlasů. Svobodné dívky nosí tradičně dva copy, vdané ženy jeden tlustý cop. Oděv je zdoben korálky, kovovými knoflíky, sponami, u žen i stříbrnými medailony ''tuchsata''. Ženský oděv je tradičně ozdobnější, čepice má jiný tvar a kabátec bývá delší než u mužů.<ref>Aleksejev, N., A.¨-Romanova, E., N. - Sokolova, Z., P.: Jakuty-Sacha. Moskva: Nauka, 2013, s. 212-225</ref> == Folklór ==

Jakuti: Porovnání verzí