1. česká fotbalová liga: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Československá fotbalová liga: Přidán první klub z Podkarpatské Rusi a první slezský, pokud chceme opravdu pokrýt republiku
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m uvozovky; kosmetické úpravy
Řádek 1:
{{Infobox - fotbalová liga
| název = První fotbalová liga
| obrázek = Pohár pro vítěze Gambrinus ligy 03.jpg
| popisek = Pohár pro vítěze v sezóně 2012/13
| aktuální ročník = Fortuna:Liga 2018/19
| datum založení = 1993
| země = Česko
| Země 2 =
| nižší soutěž = [[Fotbalová národní liga]]
| počet týmů = 16
| počet týmů v LM = 2
| počet týmů v EL = 3
| úřadující mistr = [[FC Viktoria Plzeň]]
| mistr aktuální k = 5. titul
| sezona = [[HET liga 2017/18|2017/18]]
| rekordman = [[AC Sparta Praha]] (12 titulů)<br />(celkem 36)
| web = http://www.hetliga.cz/
| stupeň = 1.
| Národní pohár = [[Pohár FAČR|MOL Cup]]
}}
'''1. česká fotbalová liga''' (v sezóně [[HET liga 2017/18|2017/18]] sponzorským názvem '''HET liga'''<ref name="HETLiga">{{Citace elektronického periodika
Řádek 39:
=== Počátky fotbalu v Čechách a na Moravě ===
[[Soubor:Sparta 1896.jpg|náhled|vlevo|Fotbalová jedenáctka týmu [[AC Sparta Praha]] již z roku [[1896]]]]
Cesta, kterou se do zemí Českých dostala hra zvaná [[fotbal]] není dost dobře dohledatelná. Traduje se, že roku [[1887]] přivezl fyziolog prof. Hering ze svých cest anglického asistenta, který zasvěcoval studenty na [[Albertov]]ě do tajů této hry. Ovšem nikdo nezná jméno tohoto průkopníka. Historicky první doložený zápas v Čechách se odehrál [[29. září]] [[1887]] v [[Roudnice nad Labem|Roudnici na Labem]] mezi veslaři místního AC (Českého Athletic Clubu) a Sokoly.<ref name="ihnedd">[http://ihned.cz/c1-22114770-pred-120-lety-mel-v-cechach-fotbal-premieru Před 120 lety měl v Čechách fotbal premiéru], [[ihned.cz]], vydáno 29. 9. 2007, cit. 29. 12. 2015</ref> První fotbalovou jedenáctku, která hrála pravidelně zápasy (byť zpočátku pouze s německými a rakouskými soupeři) sestavil na zámku v [[Loučeň (zámek)|Loučeni]] princ Erich [[Thurn-Taxisové|Thurn-Taxis]], který si ze studií v [[Anglie|Anglii]] přivezl tři zkušené fotbalisty, které doplnil o místní muže a sám v této "[[FK Loučeň 1893|Zámecké XI]]" hrál na pozici středního záložníka.<ref name="Atlas">{{citace monografie | jméno = | příjmení = R.Jelínek a J.Tomeš| odkaz na autora = | titul = První fotbalový atlas světa| vydavatel = INFOKART| místo = PRAHA| rok = 2000| počet stran = 200
| kapitola = | strany = 82| isbn = | jazyk = cs}}</ref>
 
Řádek 66:
 
 
První éru ligy ukončily tragické politické události let [[Státní liga 1938/39|1938/39]]. Z fotbalových soutěží nejprve vypadly kluby z obsazených Sudet, po [[Německá okupace Čech, Moravy a Slezska|okupaci Čech a Moravy]] vystoupil z ligy jediný slovenský zástupce I.ČsŠK Bratislava <ref>{{Citace periodika|autor = |titul=Kniha Rekordů českého fotbalu|časopis = Sport SPECIÁL|ročník=|rok=|strany = 22}}</ref>. V období [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu]] se hrála soutěž pod názvem Českomoravská liga, kterou i nadále ovládala pražská „S“. [[SK Slavia Praha]] získala čtyři ze šesti titulů, v jejím dresu zářili zejména [[Josef Bican]], se 447 vstřelenými brankami nejlepší kanonýr historie ligy, a druhý střelec v historickém pořadí, jeho klubový spoluhráč a vrstevník [[Vlastimil Kopecký]].<ref>{{Citace periodika|autor = |titul=Kniha Rekordů českého fotbalu|časopis = Sport SPECIÁL|ročník=|rok=|strany = 134 (rekordy)}}</ref> Na podzim 1944 nebyla liga kvůli totálnímu válečnému nasazení v Německu vůbec zahájena, už po skončení války v červnu 1945 se odehrál pouze jednorázový "Pohár„Pohár osvobození"osvobození“.
[[Soubor:Dukla6364.jpg|náhled|vlevo|180px|[[FK Dukla Praha|Dukla Praha]], jedenáctinásobný mistr.]]
Euforie z konce války a osvobození trvala pouze tři roky a v roce [[1948]] byla nahrazena novou totalitou. Podzim 1948 se odehrál pouze jednokolově bez vyhlášení mistra, od roku 1949 se přešlo na „sovětský systém“ jaro-podzim. Tuto změnu doprovázela řada dalších, zejména politicky motivovaných. Klubům byly odebrány tradiční názvy<ref name="RSSSF" />, každý oddíl byl přidělen pod určitý patronátní průmyslový podnik a podle oborové příslušnosti tohoto podniku mu byl určen nový název - např. podniky pod strojírenským průmyslem dostaly přidělen název "Spartak"„Spartak“, chemický průmysl nesl jméno "Jiskra"„Jiskra“, zemědělství "Sokol"„Sokol“, doprava "Dynamo"„Dynamo“ apod. Bylo také rozhodnuto, že ligy se bude z každého oboru hospodářství účastnit vždy po jednom klubu a liga bude doplněna o nově vytvořené armádní a policejní oddíly (Rudá hvězda, Dukla, Tankista, Křídla vlasti). Docházelo k takovým absurditám, že např. roku 1952 administrativně sestoupily z ligy třetí Teplice. Reorganizací procházely i nižší soutěže, byla zrušena [[2. česká fotbalová liga|druhá liga]] i divize a v polovině 50. let se bezprostředně pod ligou hrálo 20 krajských přeborů. Do Přeboru Prahy tehdy např. sestoupila i bývalá [[Slavia Praha|Slavia]], nyní Dynamo Praha<ref name="Esej SKS">{{Citace elektronické monografie|titul = Historická esej [[SK Slavia Praha]]| url =http://www.slavia.cz/Historicka-esej|jazyk = cs| vydavatel = [[Slavia.cz]]| datum vydání = | datum přístupu = 09.08.2011}}</ref>. Většina těchto změn měla jen krátké trvání a situace se postupně vracela k normálu. Sezóna 1957/58 se odehrála tříkolově (liga tedy trvala rok a půl) a od následujícího roku se opět hrálo systémem podzim-jaro. Roku 1965 se nejslavnějším klubům vrátily i tradiční názvy - Spartak Sokolovo se stal opět Spartou, Železničáři Stalingrad [[Bohemians Praha 1905|Bohemians]] a Dynamo Slavií.
 
V poválečném období se odehrálo celkem 47 soutěžních ročníků<ref name="Atlas" /> do rozpadu [[Československo|Československa]] v roce [[1993]]. Na mistrovském trůnu se vystřídalo celkem deset klubů. Nejúspěšnějšími byly [[AC Sparta Praha]]<ref name="Tituly ACS" >{{Citace elektronické monografie|titul = AC Sparta Praha - 35 titulů| url =http://www.sparta.cz/cs/klub/historie/tituly-sparty/index.shtml|jazyk = cs| vydavatel = [[sparta.cz]]| datum vydání = | datum přístupu = 09.08.2011}}</ref> s dvanácti a [[FK Dukla Praha|Dukla Praha]] s jedenácti mistrovskými zářezy. Oproti období první republiky hrály mnohem výraznější úlohu slovenské kluby, zejména v letech 1968-1975, kdy se osm let v řadě střídaly v zisku mistrovské trofeje [[ŠK Slovan Bratislava|Slovan Bratislava]] a [[FC Spartak Trnava|Spartak Trnava]]. Velké úspěchy zaznamenala i reprezentace ve formě druhé stříbrné medaile z [[Mistrovství světa ve fotbale 1962]]<ref name="Kronika MS">{{citace monografie | jméno = | příjmení = Vyhlídal, Kříž| odkaz na autora = | titul = Kronika Mistrovství světa ve fotbale 1930-2006| vydavatel = M&V| místo = PRAHA| rok = 2006| počet stran = 419| kapitola = MS 1962| strany = 106 - 124| isbn = 80-86771-18-0| jazyk = cs}}</ref> a zlatého úspěchu z [[Mistrovství Evropy ve fotbale 1976]]. Na mezinárodním poli klubovém zářila především [[FK Dukla Praha|Dukla Praha]]. Ta se roku [[1967]] dostala až do semifinále [[Liga mistrů UEFA|Poháru mistrů evropských zemí]] nebo čtyřikrát v řadě ovládla prestižní turnaj na území [[Spojené státy americké|Spojených států]] nazvaný International Soccer League.<ref name="Dukla">{{Citace elektronické monografie|titul = Historie Dukly Praha| url =http://www.fkdukla.cz/Legendy/Historie/60-leta-Dukla-Praha/2Av-d-G.article.aspx|jazyk = cs| vydavatel = Dukla.cz| datum vydání = | datum přístupu = 09.08.2011}}</ref> V 80. letech se nejúspěšnějším mužstvem stává znovu [[AC Sparta Praha|Sparta ČKD Praha]], která předtím na jeden rok (1975/76) jedinkrát ve své historii z ligy sestoupila. Československá liga měla i překvapivé vítěze, v roce 1960 vyhrál titul jako jediný ligový nováček v dějinách [[FC Hradec Králové|Hradec Králové]], roku 1986 získaly titul [[MFK Vítkovice|Vítkovice]].
Řádek 379:
|-
| align="left"| [[FK Chmel Blšany]]
| – || – || – || – || – || 6 || 10 || 10 || 14 || 14 || 13 || 12 || bgcolor=#ff8888| 16 || – || – || – || – || – || – || – || –|| – || – || colspan=3 align=left |''zanikl v roce 2016''
|-
| align="left"| [[SK Kladno]]