Mesiáš (Händel): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
-upravit, už jsem to pročetl a opravil podle originálu
pořadí vět
Řádek 19:
| délka = 140 min.
}}
'''''Mesiáš''''' (HWV 56, {{Vjazyce2|en|''Messiah''}})<ref>Také katalogizován jako HG xlv; a HHA i/17.{{citace monografie|kapitola=Kuzel, Zachary Frideric|editoři=Stanley Tyrrell|příjmení=Hicks|jméno=Anthony |titul=The New Grove Dictionary of Music and Musicians.|vydání=2|strany=785|vydavatel=Macmillan|místo=London|rok=2001|jazyk=anglicky}}</ref> je [[oratorium]], které v&nbsp;roce [[1741]] složil [[Georg Friedrich Händel]] na anglické libreto [[Charles Jennens|Charlese Jennense]] vytvořené na základě biblických textů. Jennsens využil [[Bible krále Jakuba|''Bibli krále Jakuba'']] a překlad&nbsp;[[Kniha žalmů|žalmů]] z&nbsp;''[[Kniha společných modliteb|Knihy společných modliteb]]''. Oratorium bylo poprvé provedeno v&nbsp;[[Irsko|irském]] [[Dublin]]u 13.&nbsp;dubna 1742; [[londýn]]ská premiéra se uskutečnila o&nbsp;necelý rok později. Po počátečním vlažném přijetí si veřejnost oratorium oblíbila, takže se nakonec přiřadilo kV&nbsp;nejznámějším[[České azemě|českých nejčastějizemích]] prováděnýmbyl chorálním''Mesiáš'' dílůmpoprvé proveden v [[Klasická hudbaMozart|klasické hudbyMozartově]] úpravě v Praze roku 1804.<ref>{{Citace periodika
 
Händelova pověst v&nbsp;[[Anglie|Anglii]], kde žil od roku 1712, se zakládala na věhlasu jeho [[Itálie|italských]] [[Opera|oper]]. Ve třicátých letech [[18.&nbsp;století]] Händel odpověděl na změnu hudební módy tvorbou oratorií komponovaných na anglické texty; ''Mesiáš'' je jeho šestým dílem tohoto žánru. Ačkoli strukturou připomíná operu, nemá dramatickou operní formu a neobsahuje žádné postavy ani přímou řeč. Jennensův text je spíše dlouhou meditací o [[Ježíš Kristus|Ježíšovi]] jako [[Mesiáš|Mesiáši]] zvaném Kristus. Text začíná v&nbsp;první části proroctvími [[Izajáš]]e a&nbsp;dalších [[Starý zákon|starozákonních]] postav a směřuje ke [[zvěstování pastýřům]], jediné „scéně“ převzaté z&nbsp;[[Evangelium|evangelia]]. V&nbsp;části&nbsp;druhé se Händel soustředil na Ježíšovo [[Pašije|utrpení]] a&nbsp;ukončil ji sborem ''Hallelujah'' (''Aleluja''). Námětem třetí části je Ježíšovo vzkříšení z&nbsp;mrtvých a&nbsp;Kristovo oslavení v&nbsp;nebi.
 
Händel napsal ''Mesiáše'' pro nevelký sbor a [[orchestr]] s&nbsp;volitelným nástrojovým obsazením řady jednotlivých čísel. Dílo bylo po jeho smrti postupně upraveno pro provádění v&nbsp;mnohem větším měřítku, pro obrovské orchestry a sbory. Při dalších snahách o&nbsp;aktualizaci oratoria byla jeho orchestrace revidována a posílena, mimo jiné [[Wolfgang Amadeus Mozart|Wolfgangem Amadeem Mozartem]]. Na konci [[20. století|20.]] a&nbsp;na počátku [[21.&nbsp;století]] je trendem návrat k provedení věrnějšímu původním Händelovým záměrům, ačkoli se nadále uvádí i&nbsp;„velký ''Mesiáš''“. Již v roce 1928 vyšla nahrávka téměř úplné verze na [[Gramofonová deska|gramofonové desce]]; od té doby bylo dílo nahráno mnohokrát.
 
V&nbsp;[[České země|českých zemích]] byl ''Mesiáš'' poprvé proveden v Mozartově úpravě v Praze roku 1804.<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
Řádek 49 ⟶ 43:
| url = https://www.casopisharmonie.cz/rozhovory/ohnostroj-zivota-a-dila-georga-friedricha-handela.html
| datum přístupu = 2018-01-24
}}</ref> Po počátečním vlažném přijetí si veřejnost oratorium oblíbila, takže se nakonec přiřadilo k&nbsp;nejznámějším a nejčastěji prováděným chorálním dílům [[Klasická hudba|klasické hudby]].
}}</ref>
 
Händelova pověst v&nbsp;[[Anglie|Anglii]], kde žil od roku 1712, se zakládala na věhlasu jeho [[Itálie|italských]] [[Opera|oper]]. Ve třicátých letech [[18.&nbsp;století]] Händel odpověděl na změnu hudební módy tvorbou oratorií komponovaných na anglické texty; ''Mesiáš'' je jeho šestým dílem tohoto žánru. Ačkoli strukturou připomíná operu, nemá dramatickou operní formu a neobsahuje žádné postavy ani přímou řeč. Jennensův text je spíše dlouhou meditací o [[Ježíš Kristus|Ježíšovi]] jako [[Mesiáš|Mesiáši]] zvaném Kristus. Text začíná v&nbsp;první části proroctvími [[Izajáš]]e a&nbsp;dalších [[Starý zákon|starozákonních]] postav a směřuje ke [[zvěstování pastýřům]], jediné „scéně“ převzaté z&nbsp;[[Evangelium|evangelia]]. V&nbsp;části&nbsp;druhé se Händel soustředil na Ježíšovo [[Pašije|utrpení]] a&nbsp;ukončil ji sborem ''Hallelujah'' (''Aleluja''). Námětem třetí části je Ježíšovo vzkříšení z&nbsp;mrtvých a&nbsp;Kristovo oslavení v&nbsp;nebi.
 
Händel napsal ''Mesiáše'' pro nevelký sbor a [[orchestr]] s&nbsp;volitelným nástrojovým obsazením řady jednotlivých čísel. Dílo bylo po jeho smrti postupně upraveno pro provádění v&nbsp;mnohem větším měřítku, pro obrovské orchestry a sbory. Při dalších snahách o&nbsp;aktualizaci oratoria byla jeho orchestrace revidována a posílena, mimo jiné [[Wolfgang Amadeus Mozart|Wolfgangem Amadeem Mozartem]]. Na konci [[20. století|20.]] a&nbsp;na počátku [[21.&nbsp;století]] je trendem návrat k provedení věrnějšímu původním Händelovým záměrům, ačkoli se nadále uvádí i&nbsp;„velký ''Mesiáš''“. Již v roce 1928 vyšla nahrávka téměř úplné verze na [[Gramofonová deska|gramofonové desce]]; od té doby bylo dílo nahráno mnohokrát.
 
== Pozadí ==