Verze z 24. 2. 2019, 22:32 editovat Hraběnka7 (diskuse \| příspěvky) 82 editací mBez shrnutí editace značka: přepnuto z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 24. 2. 2019, 22:49 editovat zrušit editaci Hraběnka7 (diskuse \| příspěvky) 82 editací odstavec Mládí, anglická wiki značka: přepnuto z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 10: '''Richard Phillips Feynman''' (čti [{{IPA\|rɪtʃɜd filips faɪnmæn}} - ričrd fajnmen], [[11. květen\|11. května]] [[1918]] – [[15. únor]]a [[1988]]) byl americký [[ Teoretická fyzika\|teoretický fyzik]], známý především pro svou práci na formulaci [[Kvantová mechanika\|kvantové mechaniky]] pomocí dráhových [[Integrál\|integrálů]], teorii [[ Kvantová elektrodynamika\|kvantové elektrodynamiky]], fyzice [[Supratekutost\|supratekutosti]] hélia při teplotě blízké absolutní nule, a [[Fyzika částic\|fyzice částic]] pro kterou navrhl partonový model. Za své přispění k rozvoji kvantové elektrodynamiky obdržel v roce 1965 společně s [[Julian Schwinger\|Julianem Schwingerem]] a Shin'ichirō Tomonagou Nobelovu cenu za fyziku. Feynman je autorem velmi používané grafické reprezentace matematických výrazů popisujících chování subatomárních částic, které později vešly ve známost jako [[Feynmanovy diagramy]]. Podílel se na výrobě atomové bomby za druhé světové války a byl součástí Rogerovy komise pro vyšetřování katastrofy raketoplánu Challenger. Mimo práci na poli teoretické fyziky stál u vzniku odvětví zabývající se [[Kvantový počítač\|kvantovými počítači]] a zavádění konceptu [[nanotechnologie]]. Feynman byl také známým popularizátorem vědy. V roce 1999 ho britský časopis Physics World zařadil do top desítky největších fyziků všech dob..<ref>{{cite press release\|url=http://media.caltech.edu/press_releases/12019\|title=Physics World poll names Richard Feynman one of 10 greatest physicists of all time\|publisher=[[California Institute of Technology]]\|archiveurl=https://web.archive.org/web/20120321043038/http://media.caltech.edu/press_releases/12019\|archivedate=March 21, 2012\|accessdate=December 1, 2012\|date=December 2, 1999\|first=Robert\|last=Tindol}}</ref> == Mládí == Feynman se narodil 11 května 1918 v newyorském [[Queens\|Queensu]] ženě v domácnosti Lucille Phillipsové a obchodnímu manažerovi Melvilovi Arthurovi Feynmanovi původem z běloruského Minsku. Oba rodiče byli [[:Kategorie:Litevští Židé\|Litevští Židé]], víru však nepraktikovali.<ref>{{cite web \|url=http://www.nobel-winners.com/Physics/richard_phillips_feynman.html \|title=Richard Phillips Feynman \|website=Timeline of Nobel Prize Winners \|accessdate=April 23, 2013}}</ref> Feynman sám později uvedl, že nevěří, že Židé jsou „vyvoleným národem“ a několikrát naznačil, že je ateista.<ref name="Harrison">{{cite news\|last=Harrison\|first=John\|title=Physics, bongos and the art of the nude\|url=https://www.telegraph.co.uk/culture/books/3643596/Physics-bongos-and-the-art-of-the-nude.html\|newspaper=[[The Daily Telegraph]]\|accessdate=April 23, 2013}}</ref> Měl mladšího bratra, který však zemřel ve věku 4 týdnů,{{sfn\|Gleick\|1992\|pp=25–26}} a mladší sestru Joan. Se sestrou si byl Feynman velmi blízký, podporoval její zájem o astronomii a Joan se později stala astrofyzičkou.<ref>{{cite magazine \|url=http://www.aas.org/cswa/status/2003/JANUARY2003/MyMotherTheScientist.html\|title=My Mother, the Scientist \|accessdate=April 23, 2013 \|archive-url=https://web.archive.org/web/20160620130411/http://www.aas.org/cswa/status/2003/JANUARY2003/MyMotherTheScientist.html \|archive-date=June 20, 2016 \|first=Charles \|last=Hirshberg \|author-link=Charles Hirshberg \|date=May 2002 \|magazine=Popular Science \|deadurl=yes \|via=www.aas.org \|df=mdy-all}}</ref> Už jako dítě byl Feynman mimořádně zvídavý a projevoval zájem o vědu a techniku. Doma si vybudoval vlastní laboratoř, kde se zabýval opravou rádiových přijímačů a vyrobil zde i amatérský poplašný systém proti vloupání.{{sfn\|Henderson\|2011\|p=8}} == Život ==

Richard Feynman: Porovnání verzí