Kateřina Vilemína Zaháňská: Porovnání verzí

Byla celkem třikrát [[sňatek|provdána]], žádné z jejích manželství nebylo příliš šťastné.{{Fakt/dne|20170913065100|}} Prvním manželem byl princ [[Jules Armand Louis de Rohan|Louis Rohan Guémenée]], druhým ruský kníže Vasil Sergejevič Trubeckoj. Obě manželství uzavřená v prvním desetiletí 19. století trvala jen krátce. Poté už nadále vystupovala jako vévodkyně zaháňská. Poslední, třetí manželství uzavřela uzavřela s hrabětem Karlem Rudolfem Schulenburgem v roce 1819. S ním do Ratibořic přišel v roce 1820 i jeho kočí Jan Pankl s Terezií Novotnou, kterou si v tomto roce vzal za ženu v kostele v České Skalici. S nimi přišla z Vídně i malá Barunka, pozdější spisovatelka Božena Němcová. Manželství s hrabětem Schulenburgem zaniklo po Vilemínině přestoupení na katolickou víru (1827). Hrabě však nadále spravoval její panství.

Ve starším věku přestoupila Vilemína na katolickou víru, usadila se a do značné míry tak vyjadřovala obraz oblíbené a respektované vrchnosti, který o ní vytvořila [[Božena Němcová]] v ''[[Babička (povídka)|Babičce]].''

Zemřela ve věku 58 let ve Vídni na následky mozkové mrtvice. Je pohřbena v kapli sv. Kříže v [[Zaháň|parku zámku v Zaháni]].

Jméno známé francouzské spisovatelky a dramatičky '''[[Françoise Saganová|Françoise Saganové]]''', nepřechýleně Françoise Sagan, rodným jménem Françoise Quoirez ([[21. červen|21. června]] [[1935]] – [[24. září]] [[2004]]) není sice přímým odvozením od jména Vilemíny Zaháňské (Sagan), jak se někdy traduje, souvisí však s potomkem její sestry [[Dorothea von Biron|Dorothey]], která po smrti Vilemíny získala panství Zaháň a používala rovněž titul vévodkyně zaháňská. Tento její vnuk se stal modelovou postavou pro [[Marcel Proust|Marcela Prousta]] v románovém cyklu ''[[Hledání ztraceného času]]''.