Dagestán: Porovnání verzí

| úřední název = Республика Дагестан

| úřední název česky = Dagestánská republika

| obrázek = Sulak Canyon in Dagestan.jpg

| popisek = Kaňon Sulak v Dagestánu

| vlajka = Flag of Dagestan.svg

| znak = Coat of Arms of Dagestan.svg

| umístění mapy = Dagestan in Russia.svg

| součást státu = [[Rusko]]

| forma administrativní jednotky = [[Republiky Ruské federace|republika Ruské federace]]

| dělení jednotky = 41 distriktů

| rozloha = 50300

| počet obyvatel = 3063 885

| jazyk = [[ruština]], další jazyky (31)

| náboženství = [[IslámPravoslaví]], [[PravoslavíIslám]]

| národnosti = [[Rusové]], [[Avarové (Kavkaz)|Avarové]], [[Kumykové (Kavkaz)|Kumykové]], další

| hlavní město = [[Machačkala]]

| titul představitele = [[prezidentHlava]]

| představitel = [[Vladimir Vasiliev]]

| WEB = http://www.e-dag.ru/

| zkratka =

| předvolba =

| časové pásmo = [[UTC+3]]<ref>[[s:ru:Федеральный закон от 01.07.2014 № 248-ФЗ|Ruský federální zákon 248-ФЗ]]{{Citace elektronické monografie|datum vydání = 2014-07-21|datum přístupu =2014-11-05|vydavatel = Правительство Российской Федерации |místo = [[Moskva]]|jazyk = ru}}</ref>

| Oficiální web = http://www.e-dag.ru/

[[Soubor:Sunni_Muslim_man_wearing_traditional_dress_and_headgear.jpg|náhled|vlevo|Na snímku z Dagestánu je sunnitský muslim neurčenéosobaneurčené národnosti oblečený do tradičních šatů a pokrývky hlavy, s kolíkovou dýkou u pasu. Fotografie pořízená [[Sergej Prokudin-Gorskij|Sergejem Prokudinem-Gorským]] někdy v&nbsp;letech* [[1905]]–[[1915]]]]

Území dnešního Dagestánu je obydlené již od dob [[paleolit]]u. Ve [[4. století př. n. l.]] bylo součástí tzv. [[Kavkazská Albánie|Kavkazské Albánie]]. V&nbsp;[[3. století|3.]] a [[4. století]] mu vládli [[Sásánovci]], v&nbsp;[[7. století]] je vystřídal chazarský [[chán]]; po pádu [[Chazarská říše|chazarské říše]] ([[969]]) se tu postupně rozšířil [[islám]]. V&nbsp;[[10. století|10.]] a [[11. století]] země prosperovala, později ji ale ovládali [[Seldžukové|Seldžučtí Turci]]. Koncem [[12. století]] vznikl avarský [[chanát]]. Po vpádu [[Mongolové|Mongolů]] byl začleněn do [[Zlatá horda|Zlaté hordy]]. S&nbsp;úpadkem mongolské moci se později oblast Dagestánu se stala podobně jako sousední [[Ázerbájdžán]] předmětem soupeření mezi Persií a Osmanskou říší (z turečtiny, resp. perštiny pochází i současný název území: doslova „Země hor“). Od konce [[18. století]] pronikalo na území Dagestánu i [[Rusko]], které jej roku [[1813]] i formálně připojilo. Během [[19. století]] tu proběhla řada protifeudálních [[povstání]]. Ovládnutí horské oblasti se však Rusku podařilo až po potlačení Šamilova povstání v 60.letech. V&nbsp;prosinci roku [[1917]] se tu k&nbsp;moci dostali [[Komunistická strana Sovětského svazu|bolševici]], a byla ustavena sovětská vláda. Po říjnové revoluci vznikala v&nbsp;letech [[1918]]-[[1920]] na území Dagestánu řada státních útvarů, jejichž existence byla vesměs krátkodobá. Většinu území kontrolovala německá, turecká, resp. „bílá“ vojska. Po vítězství bolševické moci zde byla 20. ledna [[1921]] vytvořena Dagestánská ASSR v&nbsp;rámci Ruska, která se po rozpadu [[Sovětský svaz|SSSR]] přejmenovala na Dagestánskou republiku. V&nbsp;současné době v&nbsp;zemi roste vlastenecké povědomí a snaha o odtržení od Ruska.

Od starověku představuje obyvatelstvo Dagestánu pestrou směsici. Žije zde na 30 místních etnik, z&nbsp;nichž početně vynikají [[Avarové (Kavkaz)|Avarové]] (29 %), [[Dargové]] (16 %), [[Kumykové]] (14 %), Lezgové (13 %), Lakové (5 %), Azerové (4 %), Tabasaránci (5 %) a mnohá další, které doplnili později v&nbsp;rámci svých přesunů (resp. koloniální politiky) Rusové (410 %), resp. Ázerbájdžánci, Nogajci, [[Kalmykové|Kalmyci]], Čečenci, atd. Většina obyvatel se hlásí k&nbsp;[[Sunnité|sunnitskému islámu]], rozšířily se sem i některé prvky súfismu. V&nbsp;poslední době se sem navíc šíří [[wahhábismus]] a militantní islám. Etnickou situaci ještě zkomplikoval konflikt v&nbsp;sousedním [[Čečensko|Čečensku]], který přinesl jen v&nbsp;roce 1995 na 100 000 uprchlíků z&nbsp;této oblasti. Pokus islámských fundamentalistů ze sousedního [[Čečensko|Čečenska]] o ovládnutí části Dagestánu a vyhlášení [[Islámský stát|islámského státu]] vyvolal v&nbsp;létě 1999 krvavý střet s&nbsp;ruskou federální armádou a tzv. [[Druhá čečenská válka|druhou čečenskou válku]].

* [[KaspijskMachačkala]] (přístavhlavní)

* [[DerbentKaspijsk]] (přístav)

* [[KizljarChasavjurt]]

* [[IzberbašKizljar]]

*{{RuskoCommons}}