Verze z 20. 8. 2018, 13:20 editovat Zelenymuzik (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 240 853 editací m odebrána Kategorie:Rožmitál pod Třemšínem; přidána Kategorie:Lidé z Rožmitálu pod Třemšínem za použití HotCat ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 23. 2. 2019, 09:22 editovat zrušit editaci Petr Kinšt (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři 60 955 editací IB, odkazy, typografie, literatura, –EO Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{Infobox - dynastie '''Páni z Rožmitálu''' byli starý [[Češi\|český]] [[vladyka\|vladycký]] rod, který se odloužil jako odnož od velkého rodu [[Buzici\|Buziců]]. Nazývali se podle hradu a městečka [[Rožmitál pod Třemšínem]].[[File:Erb panu z Rozmitalu.png\|thumb\|right\|170px\|Erb pánů z Rožmitálu]]▼ \| jméno = Páni z Rožmitálu \| znak = Erb panu z Rozmitalu.png \| popisek = Erb pánů z Rožmitálu \| země = [[České království]] \| mateřská dynastie = \| tituly = \| zakladatel = \| mýtický zakladatel = \| rok založení = \| konec vlády = \| meč = 18. století \| přeslice = \| poslední vládce = \| současná hlava = \| větve rodu = }} ▲'''Páni z Rožmitálu''' byli starý [[Češi\|český]] [[vladyka\|vladycký]] rod, který se odloužil jako odnož od velkého rodu [[Buzici\|Buziců]]. Nazývali se podle hradu a městečka [[Rožmitál pod Třemšínem]].~~[[File:Erb panu z Rozmitalu.png\|thumb\|right\|170px\|Erb pánů z Rožmitálu]]~~ == Historie == Řádek 5 ⟶ 22: Příslušníci rodu zastávali významné zemské úřady a množili svůj majetek. * [[Jaroslav Lev z Rožmitálu a na Blatné]] se proslavil na cestě západní Evropou při rytířských turnajích, když mezi lety 1465-67 putoval po evropských panovnických dvorech s poselstvím [[Jiří z Poděbrad\|Jiřího z Poděbrad]]. Jeho jméno Lev se pro celý rod stalo i [[příjmení]]m. Lvovi sourozenci a potomci se proslavili, syn Zdeněk Lev se stal na krátkou dobu nekorunovaným vládcem [[České království\|Království ~~české~~českého]]~~ho,~~.{{Fakt/dne\|20190223072210\|}} * [[Johana z Rožmitálu]] (asi ~~1430 - 1475~~1430–1475) byla nejvýznamnější Jaroslavova sestra; na rozdíl od většiny členů rodiny vyznávala víru [[podobojí]]. Stala se druhou manželkou Jiřího z Poděbrad a českou královnou. I jako vdova uplatňovala svůj politický vliv. například při zasedání zemského sněmu, jemuž dokonce předsedala. ▼ * [[Zdeněk Lev z Rožmitálu]] (kolem ~~1470-1535~~1470–1535) působil nejdříve jako [[karlštejn]]ský [[purkrabí]], a nejvyšší zemský soudce. V roce 1507 se stal nejvyšším purkrabím. Angažoval se v čele katolické strany. Zdědil po [[Bavorové ze Strakonic\|Bavorech ze Strakonic]] [[Strakonice]], dále připojil [[Blatná\|Blatnou]], přikoupil [[Zbiroh]] a [[Hořovice]]. Pokusil ze vyjmout [[Český Krumlov]] z jihočeského dominia, což se nepovedlo a on musel z funkce odstoupit. Vrátil se za panování [[Ferdinand I. Habsburský\|Ferdinanda I.]], po třech letech musel opět rezignovat. Svá panství zatížil dluhy, neboť byl zvyklý žít životem velmože, musel je prodávat a zbyly po něm jen dluhy. Jeho majetek přešel na syny jeho bratra, Protivu a Lva, kteří jej dále rozmnožili, přidali například [[Písek (město)\|Písek]], [[Rokycany]], [[Přimda\|Přimdu]]. Zdeněk Lev měl dceru Annu. ▼ ▲* [[Johana z Rožmitálu]] (asi 1430 - 1475) byla nejvýznamnější Jaroslavova sestra; na rozdíl od většiny členů rodiny vyznávala víru [[podobojí]]. Stala se druhou manželkou Jiřího z Poděbrad a českou královnou. I jako vdova uplatňovala svůj politický vliv. například při zasedání zemského sněmu, jemuž dokonce předsedala. * [[Anna z Hradce\|Anna z Rožmitálu]] (~~1500 - 1563~~1500–1563) se provdala za nejvyššího kancléře [[Adam I. z Hradce\|Adama I. z Hradce]] a žila na zámku v Jindřichově Hradci. V 31 letech ovdověla a spolu se svou švagrovou Annou se starala o rožmberské sirotky. ▼ ▲* [[Zdeněk Lev z Rožmitálu]] (kolem 1470-1535) působil nejdříve jako [[karlštejn]]ský [[purkrabí]], a nejvyšší zemský soudce. V roce 1507 se stal nejvyšším purkrabím. Angažoval se v čele katolické strany. Zdědil po [[Bavorové ze Strakonic\|Bavorech ze Strakonic]] [[Strakonice]], dále připojil [[Blatná\|Blatnou]], přikoupil [[Zbiroh]] a [[Hořovice]]. Pokusil ze vyjmout [[Český Krumlov]] z jihočeského dominia, což se nepovedlo a on musel z funkce odstoupit. Vrátil se za panování [[Ferdinand I. Habsburský\|Ferdinanda I.]], po třech letech musel opět rezignovat. Svá panství zatížil dluhy, neboť byl zvyklý žít životem velmože, musel je prodávat a zbyly po něm jen dluhy. Jeho majetek přešel na syny jeho bratra, Protivu a Lva, kteří jej dále rozmnožili, přidali například [[Písek (město)\|Písek]], [[Rokycany]], [[Přimda\|Přimdu]]. Zdeněk Lev měl dceru Annu. ▲* [[Anna z Hradce\|Anna z Rožmitálu]] (1500 - 1563) se provdala za nejvyššího kancléře [[Adam I. z Hradce\|Adama I. z Hradce]] a žila na zámku v Jindřichově Hradci. V 31 letech ovdověla a spolu se svou švagrovou Annou se starala o rožmberské sirotky. Následující členové rodu již majetek pouze vyženili či zdědili. Například Maxmilián dědil po [[Šelmberkové\|Šelmbercích]]. Adamův syn Jan Zdeněk Lev byl v roce [[1580]] vlastníkem [[Hrotovice\|Hrotovic]] a [[Konice]]. Měl tři syny: Maxmiliána, Jana a Zdeňka. Posledně dva jmenovaní byli popravení roku [[1627]] za účast v selské vzpouře. Maxmiliánův syn Zdeněk František Lev z Rožmitálu získal roku [[1631]] [[Blansko\|blanenské]] panství, které bylo lenním statkem olomouckých biskupů. Zdeněk roku [[1634]] zemřel a panství převzal jeho ještě nedospělý syn Kašpar Melichar Baltazar Lev z Rožmitálu. Ten skonal roku [[1667]] a otcův majetek zdědil nejstarší syn Zdeněk Václav, který však zemřel předčasně ve věku 20 let. Majetek tedy přešel na jeho bratry Františka Baltazara, Karla Maxmiliána a Bernarda Antonína, kteří pro tíživou finanční situaci byli nuceni blanenský statek v roce [[1694]] prodat rodu [[Gellhornové\|Gellhornů]]. Potomstvo Karla Maxmiliána a Kateřiny Žeranovské ze Sezemic se přestěhovalo na přelomu 17. a 18, století do [[Slezsko\|Slezska]]. Koncem 18. století zemřel poslední mužský potomek Bernard Antonín, jímž vymřel i celý rod. Řádek 22 ⟶ 37: == Příbuzenstvo == Spojili se s [[Haugvicové z Biskupic\|Haugvici]], [[Smiřičtí ze Smiřic\|Smiřickými]], [[~~Švamberkové~~Páni ze Švamberka\|Švamberky]], [[Švihovští z Rýzmberka\|Švihovskými z Rýzmberka]] či [[Páni z Kunštátu a Poděbrad\|pány z Kunštátu]]. == Odkazy == === Literatura === * {{Citace monografie\| příjmení = Halada~~\| příjmení2 =~~ \| jméno = Jan~~\| jméno2 =~~ \| titul = Lexikon české šlechty\| vydavatel = AKROPOLIS\| místo = Praha\| rok = 1992\| kapitola = z Rožmitálu\| strany = ~~132-133~~132–133\| isbn = 80-901020-3-4}} * {{Citace monografie * Josef Pináček, Paměti města Blanska a okolních hradů, 1927 * \| ~~Simona~~příjmení = Kotlárová~~, Páni z Rožmitálu, 2008~~ \| jméno = Simona \| titul = Páni z Rožmitálu \| vydavatel = Veduta \| místo = České Budějovice \| rok = 2008 \| počet stran = 256 \| isbn = 978-80-86829-37-1 }} === Související články === * [[Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů\|Seznam českých šlechtických rodů]] ~~=== Externí odkazy ===~~ * http://www.historie.hranet.cz/heraldika/pdf/pilnacek1930-361-370.pdf * http://erby.wz.cz/ceskaslechta/zrozmitalu.htm [[Kategorie:Páni z Rožmitálu\| ]]

Páni z Rožmitálu: Porovnání verzí