Slivoň: Porovnání verzí

Přidáno 26 bajtů ,  před 1 rokem
m
→‎Pěstování: nbsp, odkaz, pomlčka, řazení referencí
(DČ)
m (→‎Pěstování: nbsp, odkaz, pomlčka, řazení referencí)
 
== Pěstování ==
[[Soubor:Broskvový sad před řezem2.JPG|náhled|Sad broskvoní|alt=Pohled do sadu mimo vegetační dobu]]Cílené pěstování různých druhů slivoní zavedli v&nbsp;Evropě [[Římané]], kteří se s&nbsp;ním setkali na svých výbojích východním směrem, především na [[Blízký východ]] a do [[Perská říše|Persie]], odkud přivezli sazenice meruněk, broskví či švestek. Jejich pěstování v&nbsp;[[Mezopotámie|Mezopotámii]] či [[Starověk|starověké Číně]] se odhaduje již na dvě tisíciletí před naším letopočtem, patří tedy k&nbsp;velmi starým kulturním rostlinám. Vyžadují obvykle lehčí, propustnou, hluboce humózní půdu a krom třešní či švestek též chráněné, teplé polohy.<ref name=":3" /> Slivoně rychle rostou a již několik let po výsadbě vyžadují vysoké dávky hnojiv. Jako základ je možné používat [[chlévský hnůj]] v&nbsp;množství 300&nbsp;[[Metrický cent|q]] na hektar nejméně jednou za tři roky. Minerální hnojiva se doporučují dávat v&nbsp;několika intervalech, zvláště v&nbsp;případě hnojiv s&nbsp;obsahem dusíku. Přihnojení dusíkem po polovině června může vyvolat špatné vyzrávání letorostů. Doporučuje se ukončit hnojení dusíkem v&nbsp;případě, že jsou letorosty příliš dlouhé. Je vhodné též půdu přiměřeně vápnit.<ref name="vavra">{{Citace monografie
| příjmení = Vávra
| jméno = Miloslav
}}</ref>
 
Odrůdy slivoní se pro hospodářské účely jen zřídka množí generativně. Vyšlechtěné odrůdy se množí vegetativně [[Očkování rostlin|očkováním]] a [[Roubování|roubováním]] na řadu různých [[Podnože pro slivoň|podnoží]], některé původní druhy se ve školkařství množí [[Řízkování|řízkováním]]. V&nbsp;ČR je nejpoužívanější podnoží pro slivoně švestky [[slivoň myrobalán|myrobalán]], neboť je značně přizpůsobivý půdním podmínkám a většina ušlechtilých odrůd slivoní s&nbsp;ním dobře srůstá. Také je používána [[Wangenheimova|Wangenheimova švestka]] a její kříženci. Často používanou vegetativně množenou podnoží je [[MY-KL-A]] - červenolistý myrobalán. Kříženec mezi ''Prunus cerasifera'' a ''P. cerasifera'' 'Atropurpurea'. Podnož je snadno množitelná ze zelených i&nbsp;dřevitých řízků. Jako podnož pro třešně a višně se používá i&nbsp;mahalebka.<ref name="vavra:3" /><ref name=":3vavra" />
 
== Odkazy ==