Slivoň: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
dokončení značka: editace z Vizuálního editoru |
DČ |
||
Řádek 37:
V minulosti byl dnešní široce pojatý rod štěpen do menších rodů. Počet taxonů zahrnovaných dnes do široce pojatého rodu ''Prunus'' se blíží číslu 500 včetně kříženců a různých poddruhů; druhů je udáváno kolem 200. Rod je rozšířen kosmopolitně, nejvíce v mírných šířkách [[severní polokoule]]. Mnozí zástupci rodu se pěstují v kultuře již po tisíce let a byla z nich vyšlechtěna celá řada hybridů a kultivarů. Na českém území je původních šest druhů, další jsou zdomácnělými archeofyty a nebo místy zplaňují z kultury.
Plody slivoní mají široké spektrum využitíː od přímé konzumace v čerstvém stavu po výrobu [[Kompot|kompotů]], rozvářek, [[Sirup|sirupů]], [[Džem|džemů]] a [[Povidla|povidel]], lze je též sušit, mrazit nebo [[Kandované ovoce|kandovat]]. Využívány jsou též při pečení jako náplň oblíbených meruňkových či švestkových [[Knedlík|knedlíků]], do koláčů a dezertů. Vyrábí se z nich mnoho různých alkoholických nápojů, ať už jde o [[Pálenka|destiláty]] ([[slivovice]], meruňkovice), ovocné [[Likér|likéry]] ([[griotka]], [[Amaretto]]), ovocná vína nebo piva. [[Mandle (plod)|Mandle]] mají všestranné užití v cukrářství nebo jako [[Pochutiny|pochutina]], z plodů japonské meruňky ume se vyrábí přísady jako [[umeocet]], nakládané jsou známé jako [[umeboši]]. Mnohé druhy se užívají i jako [[Okrasná rostlina|okrasné rostliny]], např. [[sakura ozdobná|sakura]], která je významným kulturním symbolem Japonska.
== Popis ==
Řádek 318:
** ''Prunus nipponica'': Japonsko, Kurily, Sachalin
** [[Slivoň pensylvánská]] (''Prunus pensylvanica''): Kanada, severnější oblasti USA
** [[
** [[Třešeň chloupkatá]] (''Prunus subhirtella'', syn. ''Prunus pendula''): Japonsko
* Sekce ''Laurocerasus'' (včetně ''Pygeum'' Gaertn. a sect. ''Padus'' (Mill.) Turcz.): Hroznová květenství s vícero drobnými květy. Jediná sekce se stálezelenými zástupci s kožovitými listy.
Řádek 340:
* hybrid ''Prunus × BM-VA-2'' - [[broskvomandloň]]
* hybrid ''Prunus × cistena'' - [[Slivoň myrobalán|myrobalán]] (Prunus cerasifera 'Nigra')
*hybrid ''Prunus'' × ''Plumcot'' Melitopolski – broskvošvestka<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = ondrej.zicha(at)gmail.com
Řádek 389:
Rozkvetlé stromy různých druhů slivoní jsou atraktivní jarní podívanou, proto patří k hojně pěstovaným okrasným dřevinám a vyšlechtěna byla řada jejich ozdobných kultivarů (plnokvěté, převislé, s purpurově zbarvenými listy apod.). K dalším estetickým účinkům patří též olistění a plody; některé druhy na podzim vybarvují své listy do červené (třešeň ptačí), zlatožluté (střemchy) či oranžové (sakura). Hodí se do [[Alej|alejových]] výsadeb nebo jako předsadba pro vyšší skupiny, vzrůstnější druhy jako parkové [[Solitéra|solitéry]]. Oblíbené především v menších zahradách jsou také různé druhy růžově kvetoucích mandloní. Keřovité typy lze využít jako živý plot, zakrslé a plazivé keře pak na [[Skalka (zahrada)|skalky]] nebo [[vřesoviště]].<ref name=":7" />
Rozkvetlé [[Sakura ozdobná|sakury]] jsou jedním z nejznámějších symbolů Japonska, kolem nichž se točí mnoho zvyklostí a tradic společenského života. Během svátku [[Hanami]], který vznikl pravděpodobně již v [[období Heian]] (8.–12. století), jsou kvetoucí sakury ve velkém množství pozorovány a obdivovány při piknicích za popíjení [[Sake|saké]], a to jak ve dne, tak v noci za svitu lampionů. Podobně obdivované jsou květy japonské švestky ume, která je též národní květinou [[Tchaj-wan (ostrov)|Taiwanu]]. Kvetoucí třešně a sakury jsou neodmyslitelnou součástí japonské i čínské poezie (mj. známá [[haiku]] básníka [[Macuo Bašó|Bašó]]) a také výtvarného i užitého umění, včetně tvorby [[Bonsaj|bonsají]]. Oblíbeným motivem jsou tzv. "tři zimní přátelé" – slivoň, [[borovice]] a [[bambus]], zobrazované v uměleckých dílech, společně vysazované v [[Japonská zahrada|japonských zahradách]] nebo používané ve výzdobách vztahujících se k příchodu nového roku.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = ~ The Japanese Garden ~ :: The Garden - Esthetics
| periodikum = www.thejapanesegarden.com
Řádek 493:
}}</ref>
Odrůdy slivoní se pro hospodářské účely jen zřídka množí generativně. Vyšlechtěné odrůdy se množí vegetativně [[Očkování rostlin|očkováním]] a [[Roubování|roubováním]] na řadu různých [[Podnože pro slivoň|podnoží]], některé původní druhy se ve školkařství množí [[Řízkování|řízkováním]]. V ČR je nejpoužívanější podnoží pro slivoně švestky [[slivoň myrobalán|myrobalán]], neboť je značně přizpůsobivý půdním podmínkám a většina ušlechtilých odrůd slivoní s ním dobře srůstá. Také je používána [[Wangenheimova|Wangenheimova švestka]] a její kříženci. Často používanou vegetativně množenou podnoží je [[MY-KL-A]] - červenolistý myrobalán. Kříženec mezi ''Prunus cerasifera'' a ''P. cerasifera'' 'Atropurpurea'. Podnož je snadno množitelná ze zelených i dřevitých řízků. Jako podnož pro třešně a višně se používá i mahalebka.<ref name="vavra" /><ref name=":3" />
== Odkazy ==
Řádek 500:
=== Související články ===
* [[Třešně]] - ovoce
* [[Broskev]]
Řádek 513 ⟶ 512:
* [http://www.biolib.cz/cz/taxon/id39509/ Biolib.cz - seznam všech druhů rodu Prunus]
{{Dobrý článek}}
{{Portály|Rostliny}}
{{Autoritní data}}
| |||