Fenena Kujavská: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →top: úprava infoboxu |
doplněn text, zdroje, reference značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
{{Infobox - panovnice
}}
'''Fenena Kujavská''' ({{vjazyce|pl}} ''Fenenna kujawska'', nebo ''inowrocławska'', narozena [[1268]]–[[1277]], † [[1295]])
== Úvod ==
Její existenci
== Život ==
Jméno, které dostala, pochází z biblických textů<ref>Oswald Balzer: ''Genealogia Piastów''. Wyd. II. Kraków: Wydawnictwo Avalon, 2005, s. 616</ref> , odvozuje se od Peninnah. Toto jméno nosila jedna ze dvou žen Elkany, tedy otce proroka Samuela<ref>Bible, První kniha Samuelova, Samuel 1:1: V Ramatajim byl jeden muž z Cufova rodu z Efraimských hor. Jmenoval se Elkána, syn Jerochama, syna Elihuova, syna Tochuova, syna Efraimce Cufa. <sup>2</sup>Měl dvě ženy; jedna se jmenovala Hana a druhá Penina. Penina měla děti, ale Hana byla bezdětná.</ref>. V polských zemích se toto jméno vyskytovalo řídce. Kujavská kněžna byla jediná z dynastie Piastovců, která jej měla.
Ondřej III. se stal uherským králem v červenci 1290 a jedno z jeho prvních rozhodnutí bylo upevnit vztahy s Polskem, konkrétně s vévodou [[Vladislav I. Lokýtek|Vladislavem I. Lokýtkem]]. Někdy před 9. říjnem toho roku přijela do Uher neteř Vladislava Lokýtka Fenena jako nevěsta pro krále. Během jejího působení coby královny v letech 1290–1295 vzniklo několik dokumentů vydaných uherskou královnou, které jsou podepsané jménem ''Fenena'', ''Fennena'' nebo ''Fenenna F.''▼
Po smrti svého otce [[Siemomysl Kujavský]] v roce 1287 byla vychovávána svou matkou [[Salomena Pomořanská|Salomenou Pomořanskou]] a bratrem otce, strýcem [[Vladislav I. Lokýtek|Vladislavem I. Lokýtkem]].
Sňatek byl prospěšný oběma stranám. Kujavská knížata pomohla Ondřejovi porazit [[Karel I. Martel|Karla I. Martela]] v boji o uherský trůn a uherská strana podpořila Vladislava Lokýtka v boji proti českému králi [[Václav II.|Václavovi II.]] a [[Jindřich III. Hlohovský|Jindřichovi III. Hlohovskému]]. Sama Fenena podle soudobých dokumentů u uherského dvora nehrála velkou roli, její samotná existence však zajišťovala spojenectví Vladislava Lokýtka a Ondřeje III.▼
== Manželství ==
O smrti Feneny Kujavské soudobé zdroje mlčí. Na datum jejího úmrtí lze jen usuzovat na základě vyjednávání Ondřeje III. s rakouským dvorem ohledně jeho sňatku s [[Anežka Habsburská (1280–1364)|Anežkou Habsburskou]] a dokumentů vydaných Fenenou a Anežkou. Téměř všechny zdroje uvádějí, že svatba Ondřeje III. a Anežky Habsburské proběhla ve Vídni 13. února 1296. Poslední dokument vydaný Fenenou je datován 8. září 1295. Fenena zřejmě zemřela ještě do konce onoho roku a Ondřej se podruhé oženil po krátkém období smutku a rychlém vyjednávání.<ref>O. Balzer, ''Genealogia Piastów'', vol. II, Kraków 2005, s. 620.</ref><ref>K. Jasiński, ''Rodowód Piastów małopolskich i kujawskich'', Poznań – Wrocław 2001, s. 139.</ref>▼
Provdaná byla v roce [[1290]] a o dva roky později porodila svou jedinou dceru [[Alžběta Arpádovna|Alžbětu]], zřejmě ve svých patnácti letech.
▲Její manžel [[Ondřej III.]] se stal [[Seznam uherských králů|uherským králem]] v červenci [[1290]] a jedno z jeho prvních rozhodnutí bylo upevnit vztahy s [[Polské království|Polskem]], konkrétně s vévodou [[Vladislav I. Lokýtek|Vladislavem I. Lokýtkem]]. Někdy před 9. říjnem toho roku přijela do Uher neteř [[Vladislav I. Lokýtek|Vladislava I. Lokýtka]] Fenena jako nevěsta pro krále.
Po smrti Feneny se Ondřej III. spojil s protivníkem Vladislava Lokýtka, českým králem Václavem II., a v roce [[1298]] zasnoubil svou dceru Alžbětu s princem [[Václav III.|Václavem]]. K plánovanému sňatku však nikdy nedošlo.▼
▲Sňatek byl prospěšný oběma stranám. [[Kujavsko|Kujavská]] knížata pomohla
== Reference ==▼
== Vláda ==
Během jejího působení coby královny v letech [[1290]]–[[1295]] vzniklo několik dokumentů vydaných uherskou královnou, které jsou podepsané jménem ''Fenena'', ''Fennena'' nebo ''Fenenna F.'' Sama Fenena podle soudobých dokumentů u uherského dvora nehrála velkou roli, její samotná existence však zajišťovala spojenectví jejího strýce a jejího manžela.
== Smrt ==
▲
Místo jejího pohřbení není známo.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Jasiński
| jméno = Kazimierz
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Rodowód Piastów małopolskich i kujawskich
| vydání = Poznań – Wrocław
| vydavatel = Wydawnictwo Historyczne
| místo =
| rok vydání = 2001
| počet stran =
| strany = 139
| isbn = 83-913563-5-3
}}</ref>
▲Po smrti Feneny se [[Ondřej III.]] spojil s protivníkem [[Vladislav I. Lokýtek|Vladislava Lokýtka]], [[Český král|českým králem]] [[Václav II.|Václavem II.]], a v roce [[1298]] zasnoubil svou dceru [[Alžběta Arpádovna|Alžbětu]] s princem [[Václav III.|Václavem III.]]. K plánovanému sňatku však nikdy nedošlo.
== Zdroje ==
=== Literatura ===
* [[Brigitte Hamannová]]: ''Habsburkové. Životopisná encyklopedie''. Praha: Nakladatelství Brána, 1996, s. 61. ISBN 80-85946-19-X
* [[Kazimierz Jasiński]]: ''Rodowód Piastów małopolskich i kujawskich''. Poznań – Wrocław: Wydawnictwo Historyczne, 2001, s. 113–114, 137–139. ISBN 83-913563-5-3
* Oswald Balzer: ''Genealogia Piastów''. Wyd. II. Kraków: Wydawnictwo Avalon, 2005, s. 615–620. ISBN 83-918497-0-8
* Jarosław Nikodem: Andrzej III. W: Józef Dobosz, Maciej Serwański, Ilona Czamańska: ''Słownik władców Europy średniowiecznej''. Poznań: Wydawnictwo Poznańskie, 2002, s. 37–38. ISBN 83-7177-102-9
* Krystyna Pieradzka: Fenenna. W: ''Polski Słownik Biograficzny''. T. 6. 1948, s. 413.
* Stanisław A. Sroka: Fenenna. W: K. Ożóg, S. Szczur (red.): ''Piastowie. Leksykon biograficzny''. Kraków: Wydawnictwo Literackie, 1999, s. 222. ISBN 83-08-02829-2
* Stanisław A. Sroka: ''Historia Węgier do 1526 roku w zarysie''. Bydgoszcz: Wydawnictwo Homini, 2000, s. 43, 48. ISBN 83-87933-75-9
▲=== Reference ===
{{Překlad|en|Fenenna of Kuyavia|497215986}}
<references/>
|