Jičín: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: editace z Vizuálního editoru |
značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 37:
Na území dnešního Jičína a v jeho okolí je zaznamenáno osídlení již v [[Neolit|mladší době kamenné]]. V [[Doba římská na území Česka|době římské]] zde žili [[Keltové]], kteří zanechali [[šperk]]y, [[nástroj]]e a další předměty, které lze mimo jiné zhlédnout v [[Regionální muzeum a galerie v Jičíně|jičínském muzeu]]. Po nich osídlili oblast [[Slované]], rod [[Slavníkovci|Slavníkovců]] – ti byli vyvražděni roku 995.
[[Soubor:Libosad-Valdstejnska lodzie 01.jpg|náhled|vlevo|Jičín-Sedličky, Valdštejnská lodžie]]
Město bylo založeno jako [[Město#Královská a věnná města|královské]] před rokem 1300 v místech dnešního Starého Místa, ale brzy přeneseno asi o 2 km severněji na ploché návrší, chráněné řekou Cidlinou. První písemná zmínka o obci pochází z roku [[1293]] z listu [[Guta Habsburská|Guty Habsburské]] čili Jitky, manželky [[Václav II.|Václava II.]], po níž se dodnes nazývá. V této době se ve městě rozvinuly [[obchod]] a [[řemeslo|řemesla]], byly postaveny první [[gotika|gotické]] stavby, jako [[Kostel svatého Ignáce (Jičín)|kostel sv. Ignáce]]. Roku [[1337]] prodává český král [[Jan Lucemburský]] město šlechtickému rodu [[Vartenberkové|Vartenberků]], kteří zakládali v okolí města nové vsi a zasloužili se o jeho další rozvoj. V době [[renesance]] vládli městu [[Trčkové z Lípy]] – za jejich vlády byla vystavěna [[Valdická brána]] a kamenná [[Vodárenská věž (Jičín)|vodárenská věž]]. Dále pak město vlastnili [[Smiřičtí ze Smiřic]], ti se zase zasloužili o výstavbu [[Jičín (zámek)|jičínského zámku]]. Po [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] si Jičín za svoje sídlo vybral [[Albrecht z Valdštejna]], které se tak de facto stalo hlavním městem autonomního [[Frýdlantské vévodství|Frýdlantského vévodství]]. Nový panovník přivedl do města italské architekty, kteří je dále zvelebili. Z této doby je například [[Baroko|barokní]] [[Kostel svatého Jakuba Většího (Jičín)|kostel svatého Jakuba]]<ref>Podrobněji viz KOVÁŘ, Martin. Valdštejnův Jičín: Architektonický rozvoj města v letech 1621–1634. ''Historický obzor'', 2000, 11 (1/2), s. 2-8. ISSN 1210-6097.</ref> nebo kamenná vodárenská věž ([[Vodárenská věž (Jičín)|Věž Jičín]]). Po vévodově smrti byl Jičín vypleněn [[Švédsko|švédskými]] i císařskými vojsky. Stejně jako zbytek [[Země Koruny české|českých zemí]] byl násilně [[rekatolizace|rekatolizován]]. [[Tovaryšstvo Ježíšovo]] zde založilo gymnázium a [[Jezuitská kolej (Jičín)|jezuitskou kolej]], kde působil například [[Bohuslav Balbín]].
Jičín se v [[19. století]] stal jedním z center [[České národní obrození|českého národního obrození]], na zdejším [[Lepařovo gymnázium|gymnáziu]] učil [[František Ladislav Rieger]]. Na konci [[19. století]] zde vznikl závod na výrobu zemědělských strojů [[Agrostroj]] (Knotek), který byl velmi úspěšný za [[První republika|první republiky]] i za [[Socialismus|socialismu]] a v omezené míře funguje dodnes. V roce [[1866]] se městem přehnala [[Prusko-rakouská válka]] a odehrála se tu [[Bitva u Jičína|bitva u Jičína]]. Na počátku [[20. století]] zde profesor [[Tomáš Garrigue Masaryk]] uskutečnil několik cyklů přednášek v tzv. univerzitních kursech jičínských, z nichž některé vyšly i knižně (např. ''Národnostní filosofie doby novější'', Jičín 1905). Během [[První republika|první československé republiky]] zažilo město další rozkvět, vznikla například vilová čtvrť [[Čeřovka]]. Působili zde architekt [[Čeněk Musil]] či spisovatel [[Václav Čtvrtek]]. 22. října 1921 Jičín navštívil prezident Masaryk s ministerským předsedou E. Benešem a Fr. Udržalem ministrem obrany, aby se účastnil slavnosti 22. pěšího pluku. Zajel hned na cvičiště, kde promluvil k vojsku. Poté navštívil jičínský [[Sokol (spolek)|Sokol]], závody Knotkovy, podniky rolnického družstva a radnici města.
| |||