Slivoň: Porovnání verzí

Slivoně jsou opadavé, zřídka i&nbsp;stálezelené (sekce ''Laurocerasus'' nebo zástupci někdejšího tropického rodu ''Pygeum'') stromy nebo keře. Mohou nabývat různého [[Habitus (biologie)|habituhabituː]]ː od nízkých, středně vysokých i&nbsp;vysokých stromů dorůstajích výšek 5 až 25 metrů, zřídka více, přes vícekmenné, bohatě větvené stromky či keře a klonální porosty až po nízké plazivé keře o&nbsp;výšce i&nbsp;méně než 30 centimetrů. Dožívají se relativně krátkého věku, řádově desítky let, třešeň ptačí výjimečně až 200 let. [[Kořen|Kořenový systém]] je kůlovitý, hluboko sahající, bohatě větvený, u&nbsp;mnoha druhů je vyvinuta silná [[Vegetativní rozmnožování|kořenová výmladnost]], díky níž mohou jedinci vytvářet na stanovišti rozsáhlé [[Polykormon|polykormony]] (typicky např. [[Trnka obecná|slivoň trnka]]). Častá je [[mykorhiza]]. [[Borka|Kůra]] je v&nbsp;mládí hladká, často s&nbsp;nápadnými [[Lenticela|lenticelami]], ve stáří puká a vytváří rozbrázděnou borku, nebo se podélně kroutí a odlupuje. Některé druhy mají zkrácené větvičky ([[Brachyblast|brachyblasty]]) opatřené [[Trn (botanika)|kolci]]. [[List]]y jsou jednoduché, střídavě postavené nebo vyrůstající na brachyblastech, s&nbsp;drobnými opadavými [[Palist|palisty]]. [[Čepel listová|Listové čepele]] jsou obvykle kopinatého nebo vejčitého tvaru, se zubatými, pilovitými nebo i&nbsp;téměř celokrajnými okraji; na jejich spodním okraji nebo na [[Řapík|řapíku]] jsou často [[Nektar|nektariové žlázky]].<ref name=":0" /><ref name=":2" /><ref name=":4" />

Rod ''Prunus'' je rozšířen kosmopolitně, s&nbsp;těžištěm výskytu v&nbsp;mírných a subtropických oblastech na severní polokouli. Osídluje prakticky celou [[Evropa|Evropu]], [[Asie|Asii]] a [[Severní Amerika|Severní Ameriku]] vyjma nejchladnějších oblastí, zasahuje též do tropů [[Indočína|Indočíny]] a [[jihovýchodní Asie]]. Řada druhů se vyskytuje i&nbsp;v&nbsp;[[Jižní Amerika|Jižní Americe]], rovníkové a [[Jižní Afrika|jižní Africe]] včetně [[Madagaskar|Madagaskaru]] a několik i v&nbsp;[[Austrálie|Austrálii]]. V&nbsp;české flóře je původních šest druhůː<ref name=":2" /> [[Třešeň ptačí|třešeň ptačí]] a [[Trnka obecná|trnka obecná]] se vyskytují hojně na celém území jako příměs světlých lesů a [[Lesní lem|lesních plášťů]], v&nbsp;křovinách a [[Remízek|remízcích]];<ref>{{Citace elektronického periodika

}}</ref> [[Střemcha obecná|střemcha obecná]] je hojná zejména ve vlhčích křovinách, mokřadních olšinách a lužních lesích<ref>{{Citace elektronického periodika

}}</ref>, v nízkých křovinách na kamenitých stráních a ve stepních trávnících nejteplejších oblastí potom [[Třešeň křovitá|třešeň křovitá]]<ref>{{Citace elektronického periodika

}}</ref> a na pouhých několika lokalitách jižní Moravy také [[Mandloň nízká|mandloň nízká]] – kriticky ohrožený druh české květeny.<ref>{{Citace elektronického periodika

}}</ref> Dalších několik druhů zde v průběhu doby zdomácnělo ([[Slivoň slíva|slivoň slíva]], [[Slivoň myrobalán|slivoň myrobalán]]) a nebo příležitostně zplaňují z&nbsp;kultury ([[Slivoň švestka|slivoň švestka]], zplanělá nabývající obvykle pouze keřovitého vzrůstu). Často se vyskytují synantropně podél cest, v&nbsp;zarůstajících starých sadech a zahradách nebo na ladem nechaných loukách. Za nebezpečný invazní druh je v evropských zemích považována severoamerická [[Střemcha pozdní|střemcha pozdní]].<ref>{{Citace elektronické monografie

***[[Slivoň renklóda|slivoň renklóda]] (''Prunus domestica'' subsp. ''italica'')

Samostatnou kapitolou je výroba alkoholických nápojů. Mnohé druhy peckovin jsou po prokvašení destilovány na oblíbené ovocné [[Pálenka|pálenkypálenkyː]]ː v&nbsp;ČR především [[slivovice]] a [[meruňkovice]], v&nbsp;jiných evropských zemích též destiláty z&nbsp;třešní, jako italské [[Maraschino]] (maraska) z&nbsp;odrůdy dalmatských višní, portugalská [[ginjinha]] či ginja nebo v&nbsp;německém prostoru pálenka Kirsch, využívaná též při přípravě [[fondue]] nebo v&nbsp;cukrářství jako náplň čokoládových dezertů. Macerováním nebo přídavkem višňové šťávy vznikají [[Likér|likéry]] jako višňovka nebo [[griotka]], broskvová šťáva dodává chuť vodce [[Koskenkorva]]. Z&nbsp;jader broskví a meruněk se vyrábí pálenka zvaná [[persico]], macerací týchž s&nbsp;dalšími přísadami likér [[Amaretto]]. Višně jsou tradiční přísadou belgického piva [[Lambik|Kriek Lambik]], ovocné lambiky lze vařit i s meruňkami, broskvemi nebo švestkami.<ref>{{Citace elektronického periodika

Rozkvetlé stromy různých druhů slivoní jsou atraktivní jarní podívanou, proto patří k&nbsp;hojně pěstovaným okrasným dřevinám a vyšlechtěna byla řada jejich ozdobných kultivarů (plnokvěté, převislé, s&nbsp;purpurově zbarvenými listy apod.). K dalším estetickým účinkům patří též olistění a plody; některé druhy na podzim vybarvují své listy do červené (třešeň ptačí), zlatožluté (střemchy) či oranžové (sakura). Hodí se do [[Alej|alejových]] výsadeb nebo jako předsadba pro vyšší skupiny, vzrůstnější druhy jako parkové [[Solitéra|solitéry]]. Oblíbené především v&nbsp;menších zahradách jsou také různé druhy růžově kvetoucích mandloní. Keřovité typy lze využít jako živý plot, zakrslé a plazivé keře pak na [[Skalka (zahrada)|skalky]] nebo [[vřesoviště]]. <ref name=":7" />