Mesiáš (Händel): Porovnání verzí

 

Zvyk stát během&nbsp;sboru ''Aleluja'' se odůvodňuje tím, že to prý na londýnské premiéře udělal král [[Jiří II. (britský král)|Jiří II.]], a proto všichni měli povinnost také povstat. Neexistují však přesvědčivé důkazy o&nbsp;tom, že král byl na premiéře přítomen ani že se zúčastnil jakéhokoli pozdějšího představení ''Mesiáše''; první zmínka o zvyku stát se objevuje v&nbsp;dopise z&nbsp;roku 1756, tři roky před Händelovou smrtí.<ref>Luckett, str. 175</ref> <ref>Burrows (1991), str. 28–29</ref>

Zpočátku chladnější přijetí ''Mesiáše'' v&nbsp;Londýně vedlo Händela k&nbsp;tomu, aby počet představení toho roku snížil z plánovaných šesti na tři a vůbec neuváděl dílo v&nbsp;roce 1744&nbsp;– ke značné nelibosti Jennensa, jehož vztahy s&nbsp;skladatelem dočasně zhořkly.<ref name="B24"/> Na Jennensovu žádost provedl Händel v&nbsp;hudbě pro nové nastudování v&nbsp;roce 1745 několik změn: ''Po celé zemi se rozlehl jejich hlas'' přepsal pro sbor, sopránová píseň ''Jásej velice'' byla zkrácena a transpozice pro hlas Cibberové byly vráceny do původní sopránové polohy.<ref name="B41">Burrows (1991), str. 41–44</ref> Jennens napsal 30.&nbsp;srpna 1745 Holdsworthovi: „[Händel] vytvořil skvělou zábavu, i&nbsp;když ne tak dobrou, jak by mohl a měl udělat. S&nbsp;velkými obtížemi jsem ho přiměl, aby opravil některé z&nbsp;hrubších chyb v&nbsp;kompozici…“ Händel v&nbsp;roce 1745 dirigoval dvě představení v&nbsp;Covent Garden, ve dnech 9. a 11.&nbsp;dubna,<ref>Luckett, str. 153</ref> a pak ''Mesiáše'' na čtyři roky odložil.<ref>Burrows (1991), str. 34–35</ref>