Otevřít hlavní menu

Změny

Velikost nezměněna, před 6 měsíci
bez shrnutí editace
{{infobox - osoba
| poznámky = Rozvoj [[klasická mechanika|klasické mechaniky]]<br /> [[Newtonův gravitační zákon]]<br />Rozvoj [[Matematická analýza|matematické analýzy]]<br />Objev [[Disperze (světlo)|disperze světla]] a rozvoj [[optika|optiky]]
== }}Kulturní přínos ==
}}
[[Sir]] '''Isaac Newton''' ({{IPA2|ˌaɪzək ˈnjuːtən}} {{JULGREGDATUM|1643|1|4|Link="true"}} – {{JULGREGDATUM|1727|3|31|Link="true"}} v [[Londýn]]ě) byl [[Anglie|anglický]] [[Fyzika|fyzik]], [[matematik]] (působící v Cambridge na stolici [[Lukasiánský profesor matematiky|Lukasiánského profesora]]), [[Astronomie|astronom]], [[alchymie|alchymista]] a [[teolog]], jenž bývá často považován za jednu z nejvlivnějších osob v dějinách lidstva.<ref name="Bajer">{{Citace monografie
| příjmení = Bajer
| jméno = Jiří
| odkaz na autora =
| titul = Mechanika 1
| vydavatel =
| místo = Olomouc
| rok = 2004
| isbn = 80-244-0819-8
| kapitola = 6.2
| strany = 248,249,250
| jazyk = česky
}}</ref> Jeho publikace ''Philosophiæ Naturalis Principia Mathematica'', vydaná v roce 1687, položila základy [[klasická mechanika|klasické mechaniky]] a dnes bývá řazena mezi nejdůležitější knihy v [[Dějiny vědy|historii vědy]]. Newton v ní popisuje [[Newtonův gravitační zákon|zákon všeobecné gravitace]] a tři [[Newtonovy pohybové zákony|zákony pohybu]], které se na další tři staletí staly základem vědeckého pohledu na [[fyzický vesmír]]. Newton propojil [[Keplerovy zákony|Keplerovy zákony pohybu planet]] s vlastní teorií gravitace a dokázal, že pohyb předmětů na [[Země|Zemi]] se řídí stejnými pravidly jako [[nebeská mechanika|pohyb vesmírných těles]]. Tím smetl poslední pochyby o [[heliocentrismus|heliocentrismu]] a přispěl k [[vědecká revoluce|vědecké revoluci]].
 
Newton je někdy považován dokonce za zakladatele [[exaktní věda|exaktní vědy]] jako zcela nového pohledu na reálný svět, umožňujícího rozvoj (moderní) matematizované vědy.
 
V [[mechanika|mechanice]] Newton formuloval teorii o zachování [[hybnost]]i a [[moment hybnosti|momentu hybnosti]]. Na poli [[optika|optiky]] sestavil první [[zrcadlový dalekohled]] a na základě pozorování, že [[optický hranol|optické hranoly]] rozkládají [[bílé světlo]] do jednotlivých barev [[barevné spektrum|viditelného spektra]], rozvedl teorii [[barva|barev]]. Rovněž vyslovil [[šíření tepla|zákon chladnutí]] a zkoumal [[rychlost zvuku]].
 
V [[matematika|matematice]] se dělí s [[Gottfried Wilhelm Leibniz|Gottfriedem Leibnizem]] o zásluhy na objevu [[kalkulus|integrálního počtu]]. Dále pak zobecnil [[binomická věta|binomickou větu]], vymyslel takzvanou „[[metoda tečen|Newtonovu metodu]]“ řešení soustav nelineárních [[rovnice|rovnic]] a přispěl k výzkumu [[mocninná řada|mocninných řad]].
 
Newton byl horlivě věřícím [[křesťanství|křesťanem]], byť zastával místy nekonvenční názory. Přestože je dnes vzpomínán především pro svůj přínos vědě, část svých textů věnoval výkladům [[bible]].
 
Někteří odborníci se domnívají, že měl [[Aspergerův syndrom]].<ref>http://www.newscientist.com/article/dn3676 - Einstein and Newton showed signs of autism</ref>
 
== Životopis ==
[[Soubor:Woolsthorpe-manor.jpg|náhled|Místo narození Isaaca Newtona]]
Isaac Newton se narodil 4. ledna 1643 (podle tehdy užívaného [[Juliánský kalendář|Juliánského kalendáře]] 25. prosince 1642) ve [[Woolsthorp]]u poblíž Granthamu v [[Lincolnshire]] ve východní Anglii. Otec, který se jmenoval také Isaac Newton, byl zámožným vlastníkem půdy, ale neměl žádné vzdělání. Zemřel tři měsíce před narozením syna. Když byly Newtonovi tři roky, provdala se jeho matka, Hannah Ayscough, ještě jednou a přestěhovala se do sousední vesnice North Withamu. Za manžela si vzala rev. Barnabase Smithe.<ref name="Brodetsky">{{Citace monografie
| příjmení = Brodetsky
| jméno = S.
| odkaz na autora =
| titul = Sir Isaac Newton, a brief account of his life and work
| vydavatel = Methuen&Co. Ltd.
| místo = London
| rok = 1927
| isbn =
| kapitola =
| strany =
| jazyk = anglicky
}}</ref> Od té doby, až do otčímovy smrti, se o Newtona starali matčini rodiče. Rodina Ayscoughů stála výše na společenském žebříčku než Newtonové (Newtonův dědeček James Ayscough byl šlechticem a matčin bratr William farářem, který studoval na Trinity College v Cambridge) a proto se díky nim Newtonovi dostalo vzdělání. V roce 1653, po smrti druhého manžela se matka vrátila zpět do Woolsthorpu a desetiletý Isaac opět bydlel se svou matkou a se třemi nevlastními sourozenci (Mary, Benjamin a Hannah Smithovi).<ref name="Brodetsky"/>
 
V deseti letech začal chodit do vesnické školy v Skillingtonu a později ve Stoku. Od roku 1655 navštěvoval v Granthamu tamější gymnázium.<ref name="Brodetsky"/> Ubytován byl v domácnosti lékárníka pana Clarka.<ref name="Brodetsky"/> V letech 1658–1661 se v Grathamu připravoval na studia v Cambridge.
 
5. června [[1661]] za podpory svého strýce Williama nastoupil Newton jako osmnáctiletý studovat na [[Trinity College (Cambridge)|Trinity College]] v Cambridge. Zde byl jeho učitelem známý fyzik a matematik [[Isaac Barrow]]. Základem studia zde sice v té době byly ještě Aristotelovy myšlenky, ale Newton se také zajímal o modernější myslitele, četl díla [[Galileo Galilei|G. Galilea]] a [[René Descartes|R. Descarta]]. Přečetl [[Johannes Kepler|Keplerovo]] dílo ''„Optics“'', seznámil se s [[Eukleidés|Euklidovými]] ''„[[Eukleidovy Základy|Základy]]“''.
 
Od srpna [[1665]] do dubna [[1667]] byla univerzita uzavřena kvůli [[mor]]ové epidemii a Newton se vrátil do rodného Woolsthorpu, kde mu podle [[pověst]]i spadlo na hlavu [[jablko]] a on přišel na myšlenku [[gravitace]]. Během těchto dvou let pobytu na rodném statku vynalezl svůj diferenciální počet, rozvinul svou teorii gravitace a vytvořil vlastní teorii podstaty světla a barev.
 
Roku 1665 získal bakalářský titul a roku 1667 stálé místo na Trinity College. Roku [[1668]] se stal [[Artistická fakulta|magistrem svobodných umění]] a roku [[1669]] [[Lukasiánský profesor matematiky|lukasiánským profesorem matematiky]], kdy nastoupil na místo po svém učiteli [[Isaac Barrow|Isaacu Barrowovi]].
 
Roku 1671 se neoficiálně oženil a narodil se mu syn, který ale 27. června 1672 zemřel na zápal plic.
 
V té době sestrojil svůj [[Newtonův dalekohled|zrcadlový dalekohled]], který řešil problém barevné [[Chromatická aberace|aberace]] u dalekohledů. 11. ledna 1672 byl na základě svého vynálezu zvolen členem [[Královská společnost|Královské společnosti]].<ref name="Brodetsky"/> 19. února 1672 vyšla v ''Philosophical Transactions'' jeho první fyzikální práce, která byla na téma teorie barev.{{Doplňte zdroj}}
[[Soubor:Isaac Newton grave in Westminster Abbey.jpg|náhled|Newtonův hrob ve Westminsterském opatství.]]
 
V roce 1703 byl zvolen předsedou Královské společnosti a zůstal jím až do roku 1727. V roce 1705 byl královnou [[Anna Stuartovna|Annou]] povýšen do rytířského stavu.
 
Byl [[poslanec|poslancem]] anglického parlamentu a je známo, že v zájmu [[Anglie]] odporoval i [[král]]i.<ref name="Bajer"/>
 
V roce 1696 byl jmenován dozorcem v královské mincovně v londýnském [[Tower]]u a o tři roky později byl jmenován jejím ministrem. Proslavil se bojem proti penězokazům a dostal jich několik na popraviště. Navíc také zavedl matematickou definici nové měny guiney. Místo v královské mincovně bylo spojeno s příjmem 1500 liber sterlinků a proto se tím zlepšily jeho hmotné poměry tak, že se vzdal profesury v Cambridgi. Přestěhoval se natrvalo do Londýna, kde se o jeho byt starala jeho neteř, dcera jeho sestry Hannah.<ref name="Brodetsky"/>
 
2. března 1727 naposledy předsedal Královské společnosti. V té době byl již vážně nemocen (od roku 1722 trpěl dnou a ledvinovými i žlučníkovými kameny) a jeho nemoc se ještě cestou z Kensingtonu do Londýna zhoršila. Newton jí podlehl [[31. březen|31. března]] [[1727]] v [[Londýn]]ě ([[20. březen|20. března]] podle tehdejšího [[Juliánský kalendář|Juliánského kalendáře]]). Je pohřben ve [[Westminsterské opatství|Westminsterském opatství]].
 
Třebaže byl Newton hluboce věřícím křesťanem, stalo se jeho pojetí světa základem [[racionalismus|racionalismu]], [[osvícenství]], a mechanického [[materialismus|materialismu]]. Byl jedním z prvních, kteří začali s publikováním ve vědeckých časopisech (viz [[Impakt faktor]]). Úspěšně vedl anglickou [[Královská společnost|Královskou společnost]], jež se stala v jeho době nejprestižnější vědeckou institucí světa.<ref name="Bajer"/>{{Citace monografie
== Kulturní přínos ==
| příjmení = Bajer
Třebaže byl Newton hluboce věřícím křesťanem, stalo se jeho pojetí světa základem [[racionalismus|racionalismu]], [[osvícenství]], a mechanického [[materialismus|materialismu]]. Byl jedním z prvních, kteří začali s publikováním ve vědeckých časopisech (viz [[Impakt faktor]]). Úspěšně vedl anglickou [[Královská společnost|Královskou společnost]], jež se stala v jeho době nejprestižnější vědeckou institucí světa.<ref name="Bajer"/>
| jméno = Jiří
| odkaz na autora =
| titul = Mechanika 1
| vydavatel =
| místo = Olomouc
| rok = 2004
| isbn = 80-244-0819-8
| kapitola = 6.2
| strany = 248,249,250
| jazyk = česky
}}</ref>
 
== Objevy ==
V [[mechanika|mechanice]] především dokázal, že fyzikální zákony platí nejen na [[Země|Zemi]] ale i ve [[vesmír]]u. Newtonovým nejznámějším objevem byly jeho tři pohybové zákony:
 
* 1. pohybový zákon – [[Zákon setrvačnosti]]
* 2. pohybový zákon – [[Zákon síly]]
* 3. pohybový zákon – [[Zákon akce a reakce]]
 
Dále objevil zákony všeobecné [[gravitace]] ([[Newtonův gravitační zákon]]). [[Klasická mechanika]] se dodnes opírá o jím zavedené pojmy [[hmotnost]]i, [[setrvačnost]]i, [[síla|síly]] a [[interakce]]. Objevil mnoho zákonů speciální povahy týkajících se pohybu planet, pohybu v prostředí s odporem, rotujících [[kapalina|kapalin]] atd.<ref name="Bajer"/>
V [[matematika|matematice]] položil základy [[diferenciální počet|diferenciálního]] a [[integrální počet|integrálního počtu]] (tzv. [[Kalkulus]]) a také základy [[diferenciální rovnice|diferenciálních rovnic]]. Nalezl také metodu pro [[numerické řešení]] [[transcendentní rovnice|transcendentních rovnic]].<ref name="Bajer"/>
 
Kolem roku 1665 zobecnil [[binomická věta|binomickou větu]] v [[binomická řada|binomickou řadu]]. O objevu fluxí (jak nazýval svůj objev diferenciálního počtu) se Newton zmiňuje ve svém deníku 20. května 1665<ref name="Brodetsky"/>{{Citace a téhož roku pomocí svého diferenciálního počtu určil obsah plochy ohraničené [[hyperbola|hyperbolou]].<ref name="Brodetsky"/>monografie
| příjmení = Brodetsky
| jméno = S.
| odkaz na autora =
| titul = Sir Isaac Newton, a brief account of his life and work
| vydavatel = Methuen&Co. Ltd.
| místo = London
| rok = 1927
| isbn =
| kapitola =
| strany =
| jazyk = anglicky
}}</ref> a téhož roku pomocí svého diferenciálního počtu určil obsah plochy ohraničené [[hyperbola|hyperbolou]].<ref name="Brodetsky"/>
 
=== V alchymii ===
Anonymní uživatel