Kvantová kryptografie: Porovnání verzí

K analogovému šifrování lze použít různé metody z fyziky. K přenosu dat pak dochází podobně, tak jako výpočty dělá [[analogový počítač]]. Jednou takovou metodou klasické fyziky je elektronický způsob využívající tepelný Johnsonův [[šum]] a [[Kirchhoffovy zákony]] (anglicky „Kirchhoff-law-Johnson-noise (KLJN) key exchange“ nebo také „Kish key distribution“, KKD).<ref>http://arxiv.org/abs/1309.4112 - On the security of the Kirchhoff-law-Johnson-noise (KLJN) communicator</ref> Přestože se podle informační teorie jedná o nepodmíněnou bezpečnost dat,<ref>http://arxiv.org/ftp/arxiv/papers/1408/1408.4069.pdf - FACTS, MYTHS AND FIGHTS ABOUT THE KLJN CLASSICAL PHYSICAL KEY EXCHANGER</ref> je třeba dát pozor na konkrétní fyzickou realizaci (útok například na rozdílnost odporů, teploty či směrovost). Podobnou fyzikální zranitelnost (například detektoru)<ref>http://arxiv.org/ftp/arxiv/papers/1009/1009.6130.pdf - Avoiding the Detector Blinding Attack on Quantum Cryptography</ref> má i kvantová kryptografie. Obecně platí, že zařízení pro kryptografii musí vyrobit důvěryhodná strana, protože každý výrobce může do zařízení umístit klasická [[zadní vrátka]].