Infekční bronchitida drůbeže: Porovnání verzí

m
Úprava rozcestníku za pomoci robota: Dakota - změna odkazu/ů na Severní Dakota; kosmetické úpravy
m (Robot automaticky nahradil text: (-[[antibiotika +[[antibiotikum); kosmetické úpravy)
m (Úprava rozcestníku za pomoci robota: Dakota - změna odkazu/ů na Severní Dakota; kosmetické úpravy)
'''Infekční bronchitida drůbeže''' (IB) je celosvětově se vyskytující velmi nakažlivé [[virové onemocnění]] [[kur domácí|kura domácího]], postihující dýchací anebo močopohlavní orgány a zhoršující rentabilitu chovu zpomalením růstu u výkrmových kuřat a u nosnic poklesem snášky a zhoršenou kvalitou vajec.
 
== Historie ==
Infekční bronchitida byla poprvé pozorována v severní [[Severní Dakota|Dakotě]] v [[Spojené státy americké|USA]] v roce 1930.<ref>Schalk, A.F. a M.C. Hawn. (1931). J. Am. Vet. Med. Assoc. 78: 413-422</ref> Zpočátku byla považována pouze za nemoc mladých kuřat, postupně ale byla diagnostikována také u dospívající a dospělé drůbeže, u které se projevovala hlavně sníženou snáškou. Ekonomické ztráty, způsobované redukovanou snáškou u IB infikovaných nosnic, si vynutily od poloviny 50. let minulého století ochranné očkování drůbeže. Pozdější výskyty IB i u vakcinovaných chovů naznačili existenci více [[sérotyp]]ů viru IB v populaci drůbeže, což bylo následně i potvrzeno.
 
[[Virus]] IB vykazuje i určitý nefrogenní potenciál. Změny na ledvinách u kuřat postižených IB se poprvé objevily v USA v roce 1962<ref>Winterfield, R.W. a S.B. Hitchner. (1962). Am. J. Vet. Res. 23: 1273-1279</ref> a o rok později v mnohem vážnější formě u výkrmových kuřat v [[Austrálie|Austrálii]].<ref>Cumming, R.B. (1963). Aust. Vet. J. 39: 145-147</ref>
Zdrojem IBV je infikovaná drůbež, která vylučuje virus respiračními [[sekret]]y a [[trus]]em již za 1-2 dny po infekci. Četnost vylučování viru klesá s dobou po infekci a liší se také podle kmene viru. IBV je přítomen v respiračním traktu, ledvinách, [[imunitní systém ptáků|Fabriciově burze]], [[slezina|slezině]], [[vejcovod]]u, střevu a vejcích od infikovaných nosnic. Infekce se šíří horizontálně aerosolem (inhalací) nebo pozřením trusu nebo trusem kontaminovanou vodou a krmivem. Vzdálenost, na kterou může být virus přenášen venkovním vzduchem, i četnost takového způsobu přenosu, nejsou známy. [[epizootologie|Epizootologická]] šetření připouštějí možnost šíření viru vzdušnou cestou mezi hejny až na vzdálenost 1000 m. Optimum klimatických podmínek nezbytných pro přenos vzduchem mezi farmami není známo. Při šíření IBV se neuplatňují [[vektor]]y. Přestože povaha [[perzistence]] viru v prostředí není známa, dosavadní informace naznačují potenciální [[riziko]] i možnost snadného přenosu infekce mezi hejny ošetřujícím personálem, dopravními prostředky včetně [[transport]]u živé drůbeže a pracovními pomůckami.
 
Možnost vertikálního přenosu vejcem nebo semenem infikovaných kohoutů zůstává stále nejasná, i když terénní pozorování a některé experimentální studie tuto možnost naznačují.<ref>McFerran, J.B. et al. (1971). Isolation of infectious bronchitis virus from newborn chicks and dead-in-shell embryos. Vet. Rec., 89. 560-561</ref> <ref>Cook, J.K. (1968). Recovery of infectious bronchitis virus from eggs and chicks produced by experimentally inoculated hens. J. comp. Pathol., 81: 203-211</ref>
 
== Projevy nemoci (symptomatologie) ==
Kauzální terapie IB neexistuje. Pro potlačení sekundární bakteriální kontaminace se používají [[antibiotikum]] nebo [[chemoterapeutika]]. Prevence nemoci se opírá především o ochranu drůbeže před nakažením, izolaci chovu, hygienu prostředí a kvalitní výživu. Při výskytu IB pomáhá ke snížení ztrát zvýšení teploty prostředí k zabránění chladových [[stres]]ů, nepřeskladňování hal a vhodné krmení. V Austrálii se používá při postižení ledvin zvýšené množství [[sodík]]u a [[draslík]]u v pitné vodě ve formě citrátových nebo bikarbonátových solí.
 
Ke specifické imunoprofylaxi se používají živé vakcíny s odstupňovanou virulencí (dvoustupňová vakcinace) a inaktivované olejové vakcíny. Živé vakcíny se používají při [[primovakcinace|primovakcinacích]], inaktivované k [[revakcinace|revakcinaci]] RCH a užitkových chovů nosnic. Jejich použití a doba aplikace se volí podle nákazové situace a stavu imunity v hejnu. Aby nedošlo k přenosu živého virulentního vakcinačního viru na neočkované skupiny, musí být vakcinované chovy izolovány.
 
Vzhledem k heterogenitě terénních kmenů viru vyžaduje úspěšná imunoprofylaxe znalost sérotypu převažujícího v dané oblasti. Imunita k homologním typům viru po vakcinaci je téměř 100 %, zatímco proti heterologním je nižší.
 
== Literatura ==
* {{Citace monografie | příjmení = Jurajda | jméno = Vladimír | titul = Nemoci drůbeže a ptactva – virové infekce | vydání = 1 | vydavatel = ES VFU Brno | místo = Brno | rok = 2002 | počet stran = 184 | isbn = 80-7305-436-1 }}
* {{Citace monografie | příjmení = Saif | jméno = Y.M. et al | titul = Diseases of Poultry | vydání = 11 | vydavatel = Iowa State Press, Blackwell Publ. Comp. | místo = Ames, USA | rok = 2003 | počet stran = 1231 | jazyk = anglicky | isbn = 0-8138-0423-X }}
* {{Citace monografie | příjmení = Ignjatovič | jméno = J. | příjmení2 = Sapats | jméno2 = S. | titul = Avian infectious bronchitis virus. In: Rev. sci. tech. Off. int. Epiz. | vydání = 19 | vydavatel = OIE | místo = Paris | rok = 2000 | počet stran = 493-508 | jazyk = anglicky | }}
 
== Reference ==
117 837

editací