Všenky: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Úprava rozcestníku za pomoci robota: Čelisti - změna odkazu/ů na Čelist; kosmetické úpravy |
|||
Řádek 19:
== Morfologie ==
Všenky mají drobné (většinou méně než 5 mm dlouhé) zploštělé tělo.<ref name=":2">WHITE, Richard E. and BORROR, Donald J. A field guide to insects: America north of Mexico. Boston: Houghton Mifflin, 1998. ISBN 0-395-91170-2.</ref> [[Křídlo (biologie)|Křídla]] chybí, nohy jsou menší než u [[Vši|vší]]<ref name=":3">RUPPERT, Edward E., BARNES, Robert D. Invertebrate zoology. 6th ed. Fort Worth: Saunders College Publishing, 1994, ISBN 0-03-026668-8.</ref> a zakončené jedním či dvěma drápky.<ref name=":2" /> Složené oči mají velmi redukované či úplně chybí.<ref name=":3" /> Jako ústní ústrojí slouží všenkám žvýkací [[mandibuly]], které u podřádu Amblycera žvýkají horizontálně a u Ischnocera vertikálně.<ref name=":5">DALY, Howell V, John T DOYEN a Alexander H PURCELL. Introduction to Insect Biology and Diversity. 2nd ed. New York: Oxford University Press, c1998, ISBN 0-19-510033-6.
</ref> Amblycera mají navíc [[
Celkový tvar a robustnost těla všenky je často dán tím, na které části těla hostitele daný druh žije (a jakým mechanismům tedy musí vzdorovat, aby se na hostiteli udržel). Ptačí všenky osidlují buď křídla, hlavu, tělo, či jsou generalisté. Druhy žijící na křídlech mívají protáhlé úzké tělo, které jim umožňuje skrýt se před vnějšími vlivy (například očistou peří provozovanou hostitelem) do žlábků mezi větvemi pera. Všenky žijící na těle a hlavě bývají kratší a tělo mívají spíše robustní, zaoblené.<ref name=":8">JOHNSON, Kevin P, Scott M SHREVE a Vincent S SMITH. Repeated adaptive divergence of microhabitat specialization in avian feather lice. ''BMC Biology''. 2012, vol. 10, issue 1. DOI: 10.1186/1741-7007-10-52. Dostupné z: http://www.biomedcentral.com/1741-7007/10/52</ref>
Řádek 26:
== Parazitismus ==
Všenky jsou [[
Na hostiteli se všenky drží pomocí drápků na konci chodidel a mandibulami (na rozdíl od vší, které se přidržují pouze pomocí nohou a mají je proto mohutnější). Některé druhy všenek žijící na křídlech ptáků mají úzké protáhlé tělo, které zasouvají do žlábků mezi větvemi [[Pero|pera]]. To jim umožňuje pevnější přichycení a zároveň částečný kryt a ochranu především před očistou, kterou hostitel provozuje, aby se parazitů zbavil.<ref>BUSH, Sarah E., Edward SOHN a Dale H. CLAYTON. ECOMORPHOLOGY OF PARASITE ATTACHMENT: EXPERIMENTS WITH FEATHER LICE. Journal of Parasitology. 2006, č. 92. DOI: http://dx.doi.org/10.1645/GE-612R.1. Dostupné z: http://www.bioone.org/doi/abs/10.1645/GE-612R.1 </ref> Dalšími strategiemi, kterými se všenky brání proti těmto snahám hostitele, jsou život na jeho hlavě (kde hostitel nemůže využívat zobáku k čištění) či u všenek žijících na trupu aktivní únik (zalézají do spodních vrstev peří či přebíhají z pera na pero).<ref name=":8" />
=== Přenos a hostitelská specifita ===
Všenky jsou na svého [[
host population history: a new rationale for parasite conservation. ''Animal Conservation''. 2005, vol. 8, issue 2, s. 175-181. DOI: 10.1017/S1367943005001915.</ref>) většinou blízce příbuzných hostitelských druzích a k přichycení si často vybírá specifickou část těla hostitele.<ref name=":2" /> U některých druhů však byla zaznamenána také [[foréze]] na létajícím [[
Existuje názor, že obecná extrémní hostitelská specifita u všenek může být jen zdánlivá a dána tím, že v minulosti byly všenky popisovány jako samostatné druhy nikoliv na základě jejich vlastní odlišnosti, nýbrž na základě hostitelů, na nichž byly nalezeny. Ukazuje se totiž, že některé všenky z různých druhů hostitelů popsané jako samostatné druhy ve skutečnosti náleží ke stejnému druhu. Nicméně u mnoha druhů všenek byla vysoká hostitelská specifita skutečně potvrzena.<ref name=":6" />
Řádek 38:
[[Soubor:Feather hole.jpg|vlevo|náhled|Otvor v peru vykousaný všenkou|185x185px]]
=== Vliv na hostitele ===
[[Populace]] všenek na hostiteli je redukována jeho péčí o tělní pokryv.<ref name=":6" /> Má se za to, že [[popelení]] (prachové koupele, které provozují některé druhy ptáků) slouží ke zbavování se všenek. Stejně tak účel [[namravenčování]] (při němž se pták postaví do [[mraveniště]] či si přímo otírá peří [[Mravenec|mravencem]], kterého drží v zobáku), by mohl být hubení všenek pomocí [[Kyselina mravenčí|kyseliny mravenčí]].<ref>VESELOVSKÝ, Zdeněk. ''Etologie''. Vyd. 1. Praha: Academia, 2005, 407 s., [48] s. obr. příl. ISBN 80-200-1331-8.</ref> Pokud je počet všenek hostitelem takto omezován, nezpůsobují mu vážnější komplikace (hostitel ale musí na jejich regulaci vynakládat množství času a energie), ve velkém množství ale způsobují silné podráždění, které může mít za následek úbytek hmotnosti a v případě samic menší snůšky vajec. U samců může zamoření všenkami výrazně snižovat jejich atraktivitu u samic. Vykousané díry v perech zvyšují jejich náchylnost k dalšímu poškození a ve velkém množství mohou zhoršovat letové schopnosti a tepelnou izolaci ptáků. Všenky mohou mít také nepřímý vliv na zdraví hostitele tím, že fungují jako [[
== Rozmnožování a vývoj ==
Řádek 44:
== Význam pro člověka ==
[[Soubor:Felicola subrostratus Fourrure.jpg|
Na rozdíl od vší žádný zástupce všenek nenapadá člověka. Mnoho druhů však cizopasí na domácích a [[Hospodářské zvíře|hospodářských zvířatech]], především na [[Domácí drůbež|drůbeži]], čímž mohou způsobovat hospodářské škody.<ref name=":2" />
Na hospodářských zvířatech ze skupiny savců často parazitují zástupci rodu ''[[Bovicola]]'' (Ischnocera). Kosmopolitním parazitem [[Tur domácí|tura domácího]] je ''[[Bovicola bovis]]'' (Ischnocera), na [[kůň|koni]] cizopasí ''[[Bovicola equi|B. equi]]'' a na [[Ovce|ovci]] [[Bovicola ovis|''B.ovis'']].<ref name=":7" /> U drůbeže mohou všenky ve velkém množství způsobovat úbytek hmotnosti a snížení produkce vajec.<ref name=":6" /> Významné jsou v tomto případě například druhy ''[[Menacanthus stramineus]]'' (Amblycera), která se v mnoha případech stává i [[
V [[
== Historie ==
|