Všenky: Porovnání verzí

</ref> Amblycera mají navíc [[ČelistiČelist|maxilární]] palpy, které u Ischnocera chybí.<ref name=":6" /> [[Tykadla]] jsou krátká, složená ze tří až pěti článků (u podřádu Amblycera jsou skryta v hlavových drážkách).<ref name=":2" /> [[Hlava]] je minimálně stejně široká jako hruď, často širší. To slouží jako dobrý znak k odlišování všenek od vší, které mají hlavu vždy užší než hruď.<ref name=":0" />

Všenky jsou [[Ektoparazit|ektoparazitéektoparazit]]é pravděpodobně všech druhů [[Ptáci|ptáků]] a asi 20% druhů [[Savci|savců]].<ref name=":4">CAPINERA, John L. Encyclopedia of entomology. 2nd ed. Dordrecht: Springer, 2008. ISBN 1-4020-6242-7. </ref> Na savce se specializuje asi 15% známých druhů všenek.<ref name=":7" /> Živí se většinou [[Peří|peřímpeří]]m, [[Chlup (zoologie)|chlupy]] a [[Kůže|kůží]] (přičemž podřád Ischnocera je více specializován na peří, zatímco Amblycera najdeme častěji na kůži)<ref name=":6">ATKINSON, Carter T., Nancy J. THOMAS a D. Bruce HUNTER. Parasitic diseases of wild birds. Ames, Iowa: Wiley-Blackwell, 2008. ISBN 978-0-8138-0462-0. </ref>, jejich ústní ústrojí je proto uzpůsobeno ke žvýkání (v angličtině se jim proto říká „chewing lice“- žvýkající vši)<ref name=":1" /> a při trávení [[Keratin|keratinukeratin]]u jim napomáhají endosymbiotické [[bakterie]]<ref name=":6" />. Některé druhy všenek, především z podřádu Amblycera, se umí po prokousnutí kůže či brku živit i vytékající [[krev|krví]] a [[Tkáňový mok|tkáňovými moky]] [[hostitel]]e a několik druhů z této skupiny se krví živí výhradně.<ref name=":6" /> [[Hematofágie]] všenek rodu ''Trochilocoetes ''(Amblycera), které parazitují na [[Kolibříci|kolibřících]], dospěla tak daleko, že mají ústní ústrojí přeměněno na sací orgán. Některé skupiny všenek se specializovaly na velmi specifické části těla hostitele- rod ''Piagetiella'' (Amblycera) například cizopasí v hrdelním vaku [[Pelikán (rod)|pelikánů]], zástupci několika jiných rodů zase žijí uvnitř [[Brk|brkubrk]]u.<ref name=":7" /> [[Soubor:Mallophaga Life Cycle.jpg|vpravo|náhled|'''1- '''vajíčko (tzv. [[hnida]]); '''2-4 -''' tři [[Nymfa (biologie)|nymfální]] stádia (instary), kterými prochází všenka po vylíhnutí; '''5''' - dospělá všenka; všenky obvykle zůstávají po celý život na jednom hostiteli a k případnému přenosu z hostitele na hostitele využívají buď přímý fyzický kontakt hostitelů ('''6''') nebo přenos ([[foréze]]) prostřednictvím létajícího hmyzu ('''7'''), např. [[kloši|klošů]] ('''8''', zde ptakotrudka - rod ''[[Ornithomyia]]''), což je typické zejména pro všenky ze skupiny Ischnocera; na hostiteli ('''9''') klade samička všenky vajíčka v podobně hnid ('''1''') připevněných na peří či chlupech.|339x339px]]

Všenky jsou na svého [[Hostitel|hostitelehostitel]]e úzce vázány a tráví na něm většinou celý svůj život. K přenosu z jednoho hostitele na druhého může docházet příležitostně při těsném kontaktu hostitelů, protože všenky nejsou schopny mimo hostitele přežívat delší dobu.<ref name=":2" /> Díky této izolaci vznikla v této skupině velká [[Morfologie (biologie)|morfologická]] [[diverzita]] a vysoká [[hostitelská specifita]]<ref name=":4" />- každý druh všenky cizopasí pouze na jednom či několika málo (průměrně dvou<ref>WHITEMAN, Noah Kerness a Patricia G. PARKER. Using parasites to infer

host population history: a new rationale for parasite conservation. ''Animal Conservation''. 2005, vol. 8, issue 2, s. 175-181. DOI: 10.1017/S1367943005001915.</ref>) většinou blízce příbuzných hostitelských druzích a k přichycení si často vybírá specifickou část těla hostitele.<ref name=":2" /> U některých druhů však byla zaznamenána také [[foréze]] na létajícím [[Hmyz|hmyzuhmyz]]u, například na [[Kloši|kloších]]. Tento jev byl pozorován především u Ischnocera, u Amblycera se zdá být vzácný (to je pravděpodobně důsledkem toho, že Amblycera mají vertikálně pohyblivé mandibuly, což není tak vhodné k přichycení a udržení se na létajícím hmyzu, jako mandibuly fungující horizontálně, které mají Ischnocera).<ref name=":7" /> Amblycera jsou naopak obecně pohyblivější než Ischnocera a v případě [[Smrt|smrtismrt]]i hostitele mohou jeho tělo opustit a na krátkou vzdálenost se pokusit vyhledat nového jedince.<ref name=":6" />

[[Populace]] všenek na hostiteli je redukována jeho péčí o tělní pokryv.<ref name=":6" /> Má se za to, že [[popelení]] (prachové koupele, které provozují některé druhy ptáků) slouží ke zbavování se všenek. Stejně tak účel [[namravenčování]] (při němž se pták postaví do [[mraveniště]] či si přímo otírá peří [[Mravenec|mravencem]], kterého drží v zobáku), by mohl být hubení všenek pomocí [[Kyselina mravenčí|kyseliny mravenčí]].<ref>VESELOVSKÝ, Zdeněk. ''Etologie''. Vyd. 1. Praha: Academia, 2005, 407 s., [48] s. obr. příl. ISBN 80-200-1331-8.</ref> Pokud je počet všenek hostitelem takto omezován, nezpůsobují mu vážnější komplikace (hostitel ale musí na jejich regulaci vynakládat množství času a energie), ve velkém množství ale způsobují silné podráždění, které může mít za následek úbytek hmotnosti a v případě samic menší snůšky vajec. U samců může zamoření všenkami výrazně snižovat jejich atraktivitu u samic. Vykousané díry v perech zvyšují jejich náchylnost k dalšímu poškození a ve velkém množství mohou zhoršovat letové schopnosti a tepelnou izolaci ptáků. Všenky mohou mít také nepřímý vliv na zdraví hostitele tím, že fungují jako [[Mezihostitel|mezihostitelémezihostitel]]é pro jiné parazity, jako jsou některé [[filárie]]. Například všenka ''[[Trinoton anserinum]]'' (Amblycera) slouží jako [[mezihostitel]] ptačího "srdečního červa" ''[[Sarconema eurycerca]]''<ref name=":6" />. Některé psí a kočičí všenky mohou být mezihostiteli [[tasemnice psí]] (''Dipylidium caninum'').<ref name=":0" /><br />

[[Soubor:Felicola subrostratus Fourrure.jpg|thumbnáhled|''Felicola subrostratus'' v srsti kočky|230x230px]]

Na hospodářských zvířatech ze skupiny savců často parazitují zástupci rodu ''[[Bovicola]]'' (Ischnocera). Kosmopolitním parazitem [[Tur domácí|tura domácího]] je ''[[Bovicola bovis]]'' (Ischnocera), na [[kůň|koni]] cizopasí ''[[Bovicola equi|B. equi]]'' a na [[Ovce|ovci]] [[Bovicola ovis|''B.ovis'']].<ref name=":7" /> U drůbeže mohou všenky ve velkém množství způsobovat úbytek hmotnosti a snížení produkce vajec.<ref name=":6" /> Významné jsou v tomto případě například druhy ''[[Menacanthus stramineus]]'' (Amblycera), která se v mnoha případech stává i [[Škůdce|škůdcemškůdce]]m, a ''[[Cuclotogaster heterographus]] ''(Ischnocera). Celkem na drůběži cizopasí přinejmenším 9 druhů všenek.<ref name=":7" />

V [[Srst|srstisrst]]i [[Kočka domácí|koček]] parazituje ''[[Felicola subrostratus]]'' (Ischnocera) a v srsti [[Pes domácí|psů]] ''[[Trichodecter canis]]'' (Ischnocera). Oba druhy mohou sloužit jako mezihostitelé [[tasemnice psí]] (''Dipylidium caninum''), což jim přidává na veterinárním významu (potažmo i medicínském, jelikož ve vzácných případech může pro ''D.caninum'' sloužit jako paratenický hostitel i člověk). Kromě ''T.canis'' se u psů vyskytuje také druh ''[[Heterodoxus spiniger]]'' (Amblycera). Všenky z čeledi [[Gyropidae]] (Amblycera) se vyskytují na [[Morče domácí|morčatech]].<ref name=":0" />