Všenky: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
ShadowRobot (diskuse | příspěvky)
m WPCleaner v1.43b - Fixed using WP:WCW (Odkaz shodný se svým popisem)
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
m Úprava rozcestníku za pomoci robota: Čelisti - změna odkazu/ů na Čelist; kosmetické úpravy
Řádek 19:
== Morfologie ==
Všenky mají drobné (většinou méně než 5 mm dlouhé) zploštělé tělo.<ref name=":2">WHITE, Richard E. and BORROR, Donald J. A field guide to insects: America north of Mexico. Boston: Houghton Mifflin, 1998. ISBN 0-395-91170-2.</ref> [[Křídlo (biologie)|Křídla]] chybí, nohy jsou menší než u [[Vši|vší]]<ref name=":3">RUPPERT, Edward E., BARNES, Robert D. Invertebrate zoology. 6th ed. Fort Worth: Saunders College Publishing, 1994, ISBN 0-03-026668-8.</ref> a zakončené jedním či dvěma drápky.<ref name=":2" /> Složené oči mají velmi redukované či úplně chybí.<ref name=":3" /> Jako ústní ústrojí slouží všenkám žvýkací [[mandibuly]], které u podřádu Amblycera žvýkají horizontálně a u Ischnocera vertikálně.<ref name=":5">DALY, Howell V, John T DOYEN a Alexander H PURCELL. Introduction to Insect Biology and Diversity. 2nd ed. New York: Oxford University Press, c1998, ISBN 0-19-510033-6.
</ref> Amblycera mají navíc [[ČelistiČelist|maxilární]] palpy, které u Ischnocera chybí.<ref name=":6" /> [[Tykadla]] jsou krátká, složená ze tří až pěti článků (u podřádu Amblycera jsou skryta v hlavových drážkách).<ref name=":2" /> [[Hlava]] je minimálně stejně široká jako hruď, často širší. To slouží jako dobrý znak k odlišování všenek od vší, které mají hlavu vždy užší než hruď.<ref name=":0" />
 
Celkový tvar a robustnost těla všenky je často dán tím, na které části těla hostitele daný druh žije (a jakým mechanismům tedy musí vzdorovat, aby se na hostiteli udržel). Ptačí všenky osidlují buď křídla, hlavu, tělo, či jsou generalisté. Druhy žijící na křídlech mívají protáhlé úzké tělo, které jim umožňuje skrýt se před vnějšími vlivy (například očistou peří provozovanou hostitelem) do žlábků mezi větvemi pera. Všenky žijící na těle a hlavě bývají kratší a tělo mívají spíše robustní, zaoblené.<ref name=":8">JOHNSON, Kevin P, Scott M SHREVE a Vincent S SMITH. Repeated adaptive divergence of microhabitat specialization in avian feather lice. ''BMC Biology''. 2012, vol. 10, issue 1. DOI: 10.1186/1741-7007-10-52. Dostupné z: http://www.biomedcentral.com/1741-7007/10/52</ref>
Řádek 26:
 
== Parazitismus ==
Všenky jsou [[Ektoparazit|ektoparazitéektoparazit]]é pravděpodobně všech druhů [[Ptáci|ptáků]] a asi 20% druhů [[Savci|savců]].<ref name=":4">CAPINERA, John L. Encyclopedia of entomology. 2nd ed. Dordrecht: Springer, 2008. ISBN 1-4020-6242-7. </ref> Na savce se specializuje asi 15% známých druhů všenek.<ref name=":7" /> Živí se většinou [[Peří|peřímpeří]]m, [[Chlup (zoologie)|chlupy]] a [[Kůže|kůží]] (přičemž podřád Ischnocera je více specializován na peří, zatímco Amblycera najdeme častěji na kůži)<ref name=":6">ATKINSON, Carter T., Nancy J. THOMAS a D. Bruce HUNTER. Parasitic diseases of wild birds. Ames, Iowa: Wiley-Blackwell, 2008. ISBN 978-0-8138-0462-0. </ref>, jejich ústní ústrojí je proto uzpůsobeno ke žvýkání (v angličtině se jim proto říká „chewing lice“- žvýkající vši)<ref name=":1" /> a při trávení [[Keratin|keratinukeratin]]u jim napomáhají endosymbiotické [[bakterie]]<ref name=":6" />. Některé druhy všenek, především z podřádu Amblycera, se umí po prokousnutí kůže či brku živit i vytékající [[krev|krví]] a [[Tkáňový mok|tkáňovými moky]] [[hostitel]]e a několik druhů z této skupiny se krví živí výhradně.<ref name=":6" /> [[Hematofágie]] všenek rodu ''Trochilocoetes ''(Amblycera), které parazitují na [[Kolibříci|kolibřících]], dospěla tak daleko, že mají ústní ústrojí přeměněno na sací orgán. Některé skupiny všenek se specializovaly na velmi specifické části těla hostitele- rod ''Piagetiella'' (Amblycera) například cizopasí v hrdelním vaku [[Pelikán (rod)|pelikánů]], zástupci několika jiných rodů zase žijí uvnitř [[Brk|brkubrk]]u.<ref name=":7" /> [[Soubor:Mallophaga Life Cycle.jpg|vpravo|náhled|'''1- '''vajíčko (tzv. [[hnida]]); '''2-4 -''' tři [[Nymfa (biologie)|nymfální]] stádia (instary), kterými prochází všenka po vylíhnutí; '''5''' - dospělá všenka; všenky obvykle zůstávají po celý život na jednom hostiteli a k případnému přenosu z hostitele na hostitele využívají buď přímý fyzický kontakt hostitelů ('''6''') nebo přenos ([[foréze]]) prostřednictvím létajícího hmyzu ('''7'''), např. [[kloši|klošů]] ('''8''', zde ptakotrudka - rod ''[[Ornithomyia]]''), což je typické zejména pro všenky ze skupiny Ischnocera; na hostiteli ('''9''') klade samička všenky vajíčka v podobně hnid ('''1''') připevněných na peří či chlupech.|339x339px]]
 
Na hostiteli se všenky drží pomocí drápků na konci chodidel a mandibulami (na rozdíl od vší, které se přidržují pouze pomocí nohou a mají je proto mohutnější). Některé druhy všenek žijící na křídlech ptáků mají úzké protáhlé tělo, které zasouvají do žlábků mezi větvemi [[Pero|pera]]. To jim umožňuje pevnější přichycení a zároveň částečný kryt a ochranu především před očistou, kterou hostitel provozuje, aby se parazitů zbavil.<ref>BUSH, Sarah E., Edward SOHN a Dale H. CLAYTON. ECOMORPHOLOGY OF PARASITE ATTACHMENT: EXPERIMENTS WITH FEATHER LICE. Journal of Parasitology. 2006, č. 92. DOI: http://dx.doi.org/10.1645/GE-612R.1. Dostupné z: http://www.bioone.org/doi/abs/10.1645/GE-612R.1 </ref> Dalšími strategiemi, kterými se všenky brání proti těmto snahám hostitele, jsou život na jeho hlavě (kde hostitel nemůže využívat zobáku k čištění) či u všenek žijících na trupu aktivní únik (zalézají do spodních vrstev peří či přebíhají z pera na pero).<ref name=":8" />
 
=== Přenos a hostitelská specifita ===
Všenky jsou na svého [[Hostitel|hostitelehostitel]]e úzce vázány a tráví na něm většinou celý svůj život. K přenosu z jednoho hostitele na druhého může docházet příležitostně při těsném kontaktu hostitelů, protože všenky nejsou schopny mimo hostitele přežívat delší dobu.<ref name=":2" /> Díky této izolaci vznikla v této skupině velká [[Morfologie (biologie)|morfologická]] [[diverzita]] a vysoká [[hostitelská specifita]]<ref name=":4" />- každý druh všenky cizopasí pouze na jednom či několika málo (průměrně dvou<ref>WHITEMAN, Noah Kerness a Patricia G. PARKER. Using parasites to infer
host population history: a new rationale for parasite conservation. ''Animal Conservation''. 2005, vol. 8, issue 2, s. 175-181. DOI: 10.1017/S1367943005001915.</ref>) většinou blízce příbuzných hostitelských druzích a k přichycení si často vybírá specifickou část těla hostitele.<ref name=":2" /> U některých druhů však byla zaznamenána také [[foréze]] na létajícím [[Hmyz|hmyzuhmyz]]u, například na [[Kloši|kloších]]. Tento jev byl pozorován především u Ischnocera, u Amblycera se zdá být vzácný (to je pravděpodobně důsledkem toho, že Amblycera mají vertikálně pohyblivé mandibuly, což není tak vhodné k přichycení a udržení se na létajícím hmyzu, jako mandibuly fungující horizontálně, které mají Ischnocera).<ref name=":7" /> Amblycera jsou naopak obecně pohyblivější než Ischnocera a v případě [[Smrt|smrtismrt]]i hostitele mohou jeho tělo opustit a na krátkou vzdálenost se pokusit vyhledat nového jedince.<ref name=":6" />
 
Existuje názor, že obecná extrémní hostitelská specifita u všenek může být jen zdánlivá a dána tím, že v minulosti byly všenky popisovány jako samostatné druhy nikoliv na základě jejich vlastní odlišnosti, nýbrž na základě hostitelů, na nichž byly nalezeny. Ukazuje se totiž, že některé všenky z různých druhů hostitelů popsané jako samostatné druhy ve skutečnosti náleží ke stejnému druhu. Nicméně u mnoha druhů všenek byla vysoká hostitelská specifita skutečně potvrzena.<ref name=":6" />
Řádek 38:
[[Soubor:Feather hole.jpg|vlevo|náhled|Otvor v peru vykousaný všenkou|185x185px]]
=== Vliv na hostitele ===
[[Populace]] všenek na hostiteli je redukována jeho péčí o tělní pokryv.<ref name=":6" /> Má se za to, že [[popelení]] (prachové koupele, které provozují některé druhy ptáků) slouží ke zbavování se všenek. Stejně tak účel [[namravenčování]] (při němž se pták postaví do [[mraveniště]] či si přímo otírá peří [[Mravenec|mravencem]], kterého drží v zobáku), by mohl být hubení všenek pomocí [[Kyselina mravenčí|kyseliny mravenčí]].<ref>VESELOVSKÝ, Zdeněk. ''Etologie''. Vyd. 1. Praha: Academia, 2005, 407 s., [48] s. obr. příl. ISBN 80-200-1331-8.</ref> Pokud je počet všenek hostitelem takto omezován, nezpůsobují mu vážnější komplikace (hostitel ale musí na jejich regulaci vynakládat množství času a energie), ve velkém množství ale způsobují silné podráždění, které může mít za následek úbytek hmotnosti a v případě samic menší snůšky vajec. U samců může zamoření všenkami výrazně snižovat jejich atraktivitu u samic. Vykousané díry v perech zvyšují jejich náchylnost k dalšímu poškození a ve velkém množství mohou zhoršovat letové schopnosti a tepelnou izolaci ptáků. Všenky mohou mít také nepřímý vliv na zdraví hostitele tím, že fungují jako [[Mezihostitel|mezihostitelémezihostitel]]é pro jiné parazity, jako jsou některé [[filárie]]. Například všenka ''[[Trinoton anserinum]]'' (Amblycera) slouží jako [[mezihostitel]] ptačího "srdečního červa" ''[[Sarconema eurycerca]]''<ref name=":6" />. Některé psí a kočičí všenky mohou být mezihostiteli [[tasemnice psí]] (''Dipylidium caninum'').<ref name=":0" /><br />
 
== Rozmnožování a vývoj ==
Řádek 44:
 
== Význam pro člověka ==
[[Soubor:Felicola subrostratus Fourrure.jpg|thumbnáhled|''Felicola subrostratus'' v srsti kočky|230x230px]]
Na rozdíl od vší žádný zástupce všenek nenapadá člověka. Mnoho druhů však cizopasí na domácích a [[Hospodářské zvíře|hospodářských zvířatech]], především na [[Domácí drůbež|drůbeži]], čímž mohou způsobovat hospodářské škody.<ref name=":2" />
 
Na hospodářských zvířatech ze skupiny savců často parazitují zástupci rodu ''[[Bovicola]]'' (Ischnocera). Kosmopolitním parazitem [[Tur domácí|tura domácího]] je ''[[Bovicola bovis]]'' (Ischnocera), na [[kůň|koni]] cizopasí ''[[Bovicola equi|B. equi]]'' a na [[Ovce|ovci]] [[Bovicola ovis|''B.ovis'']].<ref name=":7" /> U drůbeže mohou všenky ve velkém množství způsobovat úbytek hmotnosti a snížení produkce vajec.<ref name=":6" /> Významné jsou v tomto případě například druhy ''[[Menacanthus stramineus]]'' (Amblycera), která se v mnoha případech stává i [[Škůdce|škůdcemškůdce]]m, a ''[[Cuclotogaster heterographus]] ''(Ischnocera). Celkem na drůběži cizopasí přinejmenším 9 druhů všenek.<ref name=":7" />
 
V [[Srst|srstisrst]]i [[Kočka domácí|koček]] parazituje ''[[Felicola subrostratus]]'' (Ischnocera) a v srsti [[Pes domácí|psů]] ''[[Trichodecter canis]]'' (Ischnocera). Oba druhy mohou sloužit jako mezihostitelé [[tasemnice psí]] (''Dipylidium caninum''), což jim přidává na veterinárním významu (potažmo i medicínském, jelikož ve vzácných případech může pro ''D.caninum'' sloužit jako paratenický hostitel i člověk). Kromě ''T.canis'' se u psů vyskytuje také druh ''[[Heterodoxus spiniger]]'' (Amblycera). Všenky z čeledi [[Gyropidae]] (Amblycera) se vyskytují na [[Morče domácí|morčatech]].<ref name=":0" />
 
== Historie ==