Koncepce Tatra: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
úv dle názvu, lf /delink
+2reference, narovnání wikiodkazu, stejné wikiodkazy odstraněny
Řádek 1:
[[Soubor:ChassisTatra.jpg|náhled|Podvozek stroje [[Tatra 11]]]]
'''Koncepce Tatra''' je [[vynález]] [[Hans Ledwinka|Hanse Ledwinky]], technického ředitele společnosti [[Tatra]] s přestávkami v letech [[1905]] až [[1945]], který tak poprvé zkombinoval jednotlivá dříve známá řešení dohromady. Jedná se o označení pro druh automobilového [[Rám (automobil)|rámu]] s [[nezávislé zavěšení kol|nezávislým zavěšením kol]], který se označuje jako [[Páteřový rám|páteřový]]. Základem tohoto rámu je nosná [[TrubkaRoura (technika)|roura]] chránící uvnitř uloženou hnací [[hřídel]], na kterou jsou připojovány nápravové rozvodové skříně tak, aby celek tvořil samonosnou konstrukci podvozku.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Tatrovácká koncepce
| url = https://www.tatra.cz/proc-tatru/technicka-koncepce-tatra/tatrovacka-koncepce/
| vydavatel = Tatra a.s.
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2019-02-18
}}</ref> Poprvé byl použit u osobního vozidla [[Tatra 11|T11]] v roce [[1923]] (s nehnanou tuhou přední nápravou) jako jednoduchá levná varianta nejlepšího nezávislého zavěšení kol, zabezpečujícího prakticky stálý kontakt hnacích kol s vozovkou. V dnešní době se v konstrukci osobních vozů používá nezávislé zavěšení již téměř výhradně na vhodnějších lichoběžníkových ramenech, snižujících neodpružené hmoty a zvětšujících poloměr kývání kola. Větší význam má proto v konstrukci nákladních vozidel v provedení do těžkého terénu, kam nezávislé zavěšení kol u jiných výrobců dodnes teprve začíná pronikat.
 
[[Soubor:ChassisT11.JPG|náhled|Po přidání nádrže pohyblivý podvozek Tatra 11 v kopřivnickém muzeu]]
Řádek 12 ⟶ 21:
Moduly:
* [[Rozvodovka|Rozvodová skříň]] s hnanými výkyvnými polonápravami – řiditelná
* [[Rozvodovka|Rozvodová skříň]] s hnanými výkyvnými polonápravami – neřiditelná
* Spojovací nosná [[Trubka (technika)|roura]]
 
Díky modulové koncepci lze teoreticky sestavit jakýkoliv typ podvozku. Prakticky vyráběné podvozky společností [[Tatra]] jsou 4×4, 6×6, 8×8, 10×10, 12×12 a 16x8 s více řiditelnými nápravami. Na vstupu do [[Rozvodovka|rozvodových skříní]] náprav se v nosné rouře (v současné verzi) nachází uzamykatelný čelní nápravový [[Diferenciál (mechanika)|diferenciál]] a mezi jednotlivými nápravami uzamykatelné čelní mezinápravové [[Diferenciál (mechanika)|diferenciály]]. Z [[Rozvodovka|rozvodové skříně]] jsou uvnitř odpružených nezávisle výkyvných polonáprav vedeny hnací hřídele kol, propojené u řiditelných náprav v místě [[rejdový čep|rejdového čepu]] [[stejnoběžnýHomokinetický kloub|stejnoběžným kloubem]]. Odvodit lze jednoduše i verzi s nehnanými polonápravami, která ovšem nemá valného smyslu - absence jejich pohonu přináší jen malou úsporu [[hmotnost]]i, náprava zůstane znatelně těžší a prostorově náročnější než při použití nehnané tuhé nápravy obvyklé konstrukce. Stálý kontakt kola s povrchem díky nezávislému zavěšení pak navíc pozbývá důležitosti, není-li náprava hnací.
 
Výhodou modulové konstrukce podvozku je zaměnitelnost dílů, čímž se zvyšuje provozuschopnost, zjednodušuje údržba a minimalizují se náklady na výrobu. Nevýhodou je vyšší hmotnost kratších jednodušších podvozků (4×4 - viz historie [[Tatra 128|T 128]] 4×4 odvozené z [[Tatra 111|T 111]] 6×6) díky nutnosti dimenzovat moduly pro maximální zatížení v celé uvažované řadě vozidel.
 
Typickým znakem výkyvných polonáprav je rozdílná pozice kola vůči podložce v závislosti na [[zatížení]] polonápravy (prázdný vůz nohy do "O", naložený do "X") mající vliv na opotřebení [[pneumatika|pneumatik]]. Tato nevýhoda byla eliminována až zavedením patentovaného systému vzduchového odpružení Tatra''' ''King Frame'' '''<ref>{{Citace ([[Tatraelektronické 815]] TerrNo 1).monografie
| příjmení = Olšanský
| jméno = Milan
| titul = Tatra - Tatrovácka koncepce
| url = https://www.automobilrevue.cz/rubriky/truck-bus/predstavujeme/tatra-tatrovacka-koncepce_39505.html
| vydavatel = Automobilrevue.cz
| místo =
| datum vydání = 2010-08-12
| datum přístupu = 2019-02-18
}}</ref> ([[Tatra 815]] TerrNo 1).
 
Další známou technickou zajímavostí současného provedení [[koncepce]] [[podvozek|podvozku]] je [[přesazení]] levých polonáprav oproti pravým (asi 50 [[mm]] u T 815), což je vyvoláno pozdějším užitím prakticky shodných [[ozubení]] [[kužel]]ových pastorků a talířových kol [[rozvodovka|rozvodovek]]. Problém lze řešit i s nulovým rozdílem podélné polohy polonáprav (viz první vozy vč. [[Tatra 11|T 11]] či nákladní [[Tatra 24|T-24]]) za cenu rozdílné velikosti [[ozubení]] „levého“ a „pravého“ [[soukolí]], ale to s sebou nese problémy [[pevnost (fyzika)|pevnostního]] dimenzování a rozšiřuje to [[sortiment]] výroby. Vliv přesazení na jízdní vlastnosti či parametry podvozku (poloměr otáčení vlevo a vpravo) je přitom zanedbatelný.
 
Kromě vozidel [[Tatra]] lze tento systém podvozku najít u některých jiných automobilů – např. ''[[Pinzgauer]]'' a ''[[Haflinger]]'' – vozidel firmy '''[[Steyr]]''' (později Steyr-Puch či [[Steyr-Daimler-Puch]]), ve které [[Hans Ledwinka]] a jeho syn [[Erich Ledwinka]] po určitou dobu působili. V současnosti tyto výrobky patří konkurentu Tatry, firmě '''[[Stewart & Stevenson]]''', který tak má šanci patentované řešení případně použít ve vlastní výrobě.
 
== Odkazy ==
 
=== Reference ===
<references />
 
=== Související články ===
 
== Související články ==
* [[Páteřový rám]]