Verze z 7. 1. 2019, 13:24 editovat OJJ (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Revertéři, Správci 116 656 editací m Editace uživatele 80.250.6.118 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Haroldův robot značka: rychlé vrácení zpět ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 18. 2. 2019, 15:24 editovat zrušit editaci MatSuBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 146 383 editací m Úprava rozcestníku za pomoci robota: Diagonála - změna odkazu/ů na diagonální kompozice; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 18: == Charakteristika malířského díla == [[Soubor:Jan_van_Goyen_004b.jpg\|~~thumb~~náhled\|Krajina s dunami, 1630-35]] [[Soubor:Goyen 1656 Haarlemer Meer.jpg\|~~thumb~~náhled\|Haarlemské moře, 1656]] Vedle [[Esaias van de Velde\|Esaiase van de Velde]], [[Salomon van Ruysdael\|Salomona van Ruysdael]] a [[Hercules Seghers\|Hercula Segherse]] patří Jan van Goyen k zakladatelům holandské [[krajinomalba\|krajinomalby]] sedmnáctého století. Na rozdíl od předchozích krajin šestnáctého století nejsou jejich krajiny pouhým prostředím a pozadím [[žánr]]ových výjevů či [[moralita\|moralit]], ale především krajinou samou o sobě. Krajinou, která zobrazuje relativně neidealizované pohledy na holandský venkov či města a přístavy. Velkou roli přitom hraje zobrazení nebe. Zpravidla je to nebe dramaticky zahalené bouřnými mraky a prozařované sluncem. Řádek 26: === Prostor === Své krajiny buduje Goyen pomocí poměrně nízkého [[horizont]]u, který je umístěn ve značné vzdálenosti. Do jednotlivých plánů krajiny staví malebné venkovské budovy či věže měst, případně rybářské lodě, plachty a stěžně. Činí tak ale ne proto, aby zabránil pohledu do dálky, nýbrž právě proto aby [[iluze\|iluzi]] nekonečné dálky maximálně podpořil. Právě tato dálka je jednou z věcí, které se malíř snaží ve svých dílech zachytit. Střed obrazů proto bývá zpravidla volný, často je zde však také v dálce umístěna například věž kostela, která slouží jako jakýsi úběžník pohledu. Předměty zobrazené v bližších plánech pak zpravidla bývají umístěny ve [[zlatý řez\|zlatém řezu]]. Velmi častá je také [[~~diagonála~~diagonální kompozice\|diagonální]] [[kompozice]], kdy je například zachycen ubíhající břeh řeky. Charakteristické je i to, že na obrazech nikde není zachyceno stanoviště pozorovatele, což výrazně přispívá ke způsobu vnímání těchto krajin. Ačkoli obrazy působí maximálně realistickým dojmem, jsou (tak jako je to ostatně v [[baroko\|baroku]] zcela běžné) velmi pečlivě komponovány v ateliéru na základě studií a [[skica\|skic]] vytvořených v terénu. Obrazy tedy nejsou, jako to činili například [[impresionismus\|impresionisté]], malovány v [[plenér]]u přímo. Dodnes se dochovala řada těchto Goyenových skic, které dokládají jeho kreslířskou bravuru. Český malíř [[Emil Filla]] spatřuje v Goynově způsobu budování prostoru snahu postihnout nekončeno – trvání, a tak vlastně zabránit působení „trapnosti času“, ve smyslu jeho unikání, pomíjení. Goyenovy malby proto charakterizuje jako „vyjadřující klid a spočinutí“. Řádek 40: == Chronologie Goyenova malířského díla == [[Soubor:Goyen 1625 River Landscape.jpg\|~~thumb~~náhled\|Říční krajina, 1625]] [[Soubor:Goyen 1629 Dunes.jpg\|~~thumb~~náhled\|Duny, 1629]] [[Soubor:Goyen 1633 pohled na dordrecht.jpg\|~~thumb~~náhled\|Pohled na Dordrecht, 1633]] [[Soubor:Goyen 1641 Gezicht op Arnhem.jpg\|~~thumb~~náhled\|Pohled na Arnhem, 1641]] [[Soubor:Goyen 1644-53 View of Dordrecht.jpg\|~~thumb~~náhled\|Pohled na Dordrecht, 1644-53]] [[Soubor:Goyen 1650 View of Leiden from the Northeast.jpg\|~~thumb~~náhled\|Pohled na Leiden od severovýchodu, 1650]] === Dvacátá léta ===

Jan van Goyen: Porovnání verzí