Nusle: Porovnání verzí

Mezi Nuselským pivovarem a [[Folimanka (usedlost)|Folimankou]] (Formankou) se odehrávaly tradiční povelikonoční poutě pražských ševců – fidlovačky – vylíčené ve zpěvohře [[František Škroup|Františka Škroupa]] a [[Josef Kajetán Tyl|Josefa Kajetána Tyla]]. V její premiéře 21. prosince 1834 ve Stavovském divadle zazněla poprvé v podání slepého houslisty Mareše Škroupova píseň "Kde domov můj", která se později stala národní hymnou. Populární se stala i píseň "Kde je sládek, tam je mládek", interpretovaná ve hře sborem sládků, přicházejících na tradiční ševcovskou pondělní povelikonoční pouť z přilehlého Nuselského pivovaru. Rovněž scéna, přinášející rozuzlení celé zápletky hry představuje Nuselskou pivovarskou zahradní restauraci, která fungovala celé 19. i 20. století včetně dosud stojící přilehlé historické budovy v Bělehradské ulici (Nusle č.p. 55).

Na potoku [[Botič]]i zde (na katastru Nuslí) fungovaly dva [[mlýn]]y (horní a dolní) a vinicemi se zahradami byl obklopen již zmíněný barokní Vrtbův [[Nuselský zámek]]. Byl zbudován další [[zájezdní hostinec]] na dnešní křižovatce Nuselské třídy a Táborské ulice, při obchodní cestě z Prahy na Tábor, patřící rodině [[Jiří Bruder|Brůdrů]], jehož kamenná budova dosud stojí (Bílý dům, Nusle čp. 64, patří společnosti PRE, která tam má oblastní kanceláře). Další historický hostinec, který byl zbořen při nástupu secesních domů v dnešní Nuselské třídě na přelomu 19. a 20. století, stával v blízkosti náměstí na místě domu čp. 83. Původní budova hostince „Na Kovárně“, na rohu dnešní Bělehradské a náměstí, byla v 20. letech 20. století nahrazena šestipodlažní stavbou (Nusle čp. 5), v níž je dnes známá nuselská pizzerie. Na dnešní křižovatce s Otakarovou ulicí vznikla před koncem 19. století v domě "Pod věží" (Nusle č.p. 6) stylová "Nuselská kavárna", přeměněná v osmdesátých letech 20. století na "orientální restauraci". Ve stejné době vznikla poblíž na náměstí luxusní vinárna "Na zámecké". Tehdy měly všechny domy svoje studny s pitnou vodou (zachované v některých případech až do šedesátých let dvacátého století), neboť teprve ve druhé polovině 19. století začal být zaváděn městský vodovod.