Motorový vůz M 290.0: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Rozšíření posledních dvou kapitol a jejich logičtější členění
Řádek 31:
Vozy se proslavily pokrokovým technickým řešením inspirovaným automobilovou konstrukcí, světově unikátním [[elektromechanický přenos výkonu|elektromechanickým přenosem výkonu]] podle patentovaného návrhu [[vsetín]]ského elektrotechnika [[Josef Sousedík|Josefa Sousedíka]] nebo svým aerodynamickým tvarováním. To vše spolu s výkonnými motory umožňovalo velmi dynamickou jízdu, díky které poskytovala ''strela'' spojení [[Bratislava|Bratislavy]] s [[Praha|Prahou]] v rekordně krátkém čase.
 
Cestujícím vozy dále nabízely pohodlný interiér 2. třídy (v době 3 [[Cestovní třída|vozových tříd]] šlo spíše o obdobu současné 1. třídy<ref name=":1" /><ref name=":9">{{Citace periodika
| příjmení = Schreier
| jméno = Pavel
Řádek 161:
}}</ref> Sousedíkova továrna pro vozy dodala i další komponenty.
 
Model karoserie vozu jako jeden z prvních podstoupil zkoušku aerodynamického odporu ve vzduchovém kanále [[Výzkumný a zkušební letecký ústav|Vojenského technického a leteckého ústavu]].<ref name=":0" /><ref name=":1" /> Požadovaný termín dodání roku 1935 se kvůli snaze o nejvyšší preciznost a nejvyšší kvalitu nepodařilo dodržet,<ref name=":9" /> v lednu 1936 teprve proběhla pevnostní zkouška hrubé stavby vozové skříně. Na jaře proběhly první zkušební jízdy mezi Studénkou a [[Veřovice|Veřovicemi]].<ref name=":9" /> Po prvních jízdách byly kvůli velké hlučnosti a nižšímu výkonu během několika týdnů vyměněny oba dieselové agregáty za zážehové šestiválce s výkonem 165&nbsp;koní (123&nbsp;kW). S novými motory dosáhl vůz M&nbsp;290.002<ref name=":0" /> při zkušební jízdě 3. června 1936 na trase mezi [[Přerov (nádraží)|Přerovem]] a [[Česká Třebová (nádraží)|Českou Třebovou]] rekordní rychlosti 148&nbsp;km/h na 500&nbsp;m dlouhé dráze, celou trasu pak zdolal se dvěma zastávkami při střední rychlosti 110&nbsp;km/h.<ref name=":0" /> Maximální povolená rychlost byla stanovena na hodnotu 130&nbsp;km/h.
 
Oba vozy byly definitivně hotovy v roce 1936, ministerstvo za ně zaplatilo celkem 2&nbsp;036&nbsp;097,10&nbsp;Kč,<ref name=":1" /><ref name=":11">{{Citace elektronického periodika
Řádek 214:
}}</ref> (dnes je společnost známá především jako původní provozovatel [[Orient expres|Orient Expresu]]).
 
Během prvního roku provozu musel být motorový vůz nahrazen parním vlakem během 11 z 291 jízd, tedy pouze v necelých 4 % případů, což byl na v podstatě prototypové vozy úctyhodný výkon.<ref name=":11" />
 
Ani ''strele'' se ale nevyhnuly nehody. Vůz 02 měl nehody dvě.<ref name=":11" /> První byla srážka s tělem prasete, které vypadlo z nákladního vlaku. Došlo ke zohýbání aerodynamického opláštění na spodku vozu, poškození bylo opraveno během roční revize.<ref name=":11" /> V létě 1937 vůz 02 v plné rychlosti smetl poblíž [[Česká Třebová (nádraží)|České Třebové]] fotografa stojícího v kolejích. Jeho osudná fotografie vlaku se vydařila, nestačil už ale včas uhnout.<ref name=":11" /><ref name=":3" /> Vůz 01 se koncem roku 1938 čelně střetl s nákladním autem, jedno čelo vozu bylo zdemolované a během oprav jezdil místo něj vůz 02.<ref name=":11" />
Řádek 242:
Po skončení války byly nejprve krátce nasazeny na pravidelných spojích Praha – [[Ostrava]] a následně Praha – [[Karlovy Vary]].<ref name=":1" /> Později sloužily pro vládní a ministerské jízdy, včetně jízd na [[norimberský proces]] (kromě úřadů je využívali také příslušníci spojeneckých armád, kteří jezdili do západočeských lázní na ozdravné pobyty<ref name=":3" />). Do správy bratislavského depa už se vozy nevrátily, z Bubnů se po válce přesunuly zpět pod Masarykovo nádraží a později do nově dokončeného motorového depa v Libni.<ref name=":4" />
 
=== Vyřazení z provozu, chátrání a snahy o renovaci, památková ochrana (1948–20101948–2017) ===
Přepychové motorové vlaky po [[Únor 1948|únoru 1948]] nenaplňovaly tehdejší představy o dopravě a proto již nebyly do pravidelného provozu zařazeny.<ref name=":1" /><ref name=":9" /><ref name=":0" />
 
Řádek 274:
}}</ref> V důsledku opotřebení se měnily žárovky, ventily, pouzdra ložisek, rohožky, koberečky, stolky atd.<ref name=":10" /> Nedotčené zůstaly pouze ventilační hlavice na stropě.<ref name=":10" /> Větší, kuřácký oddíl byl zbaven sedadel (která se tak nedochovala) i stolků a využit k umístění expozice mapující železniční výrobu Tatry od počátků v roce [[1881]] do jejího konce roku [[1952]]. Kvůli ničení interiéru návštěvníky se expozice přesunula a vůz pro veřejnost uzavřel. Na podzim roku [[1974]] proběhla první větší obnova vnějšího nátěru.
 
Druhá obnova nátěru proběhla v květnu [[1993]]<!-- TipPro Oldtimer z března 2010 zmiňuje výslovně obnovu laku 1993. ČD pro vás 08/2010 zmiňuje rok 1992, nemluví ale výslovně o laku, pouze o "neodborných renovačních zásazích". -->, avšak nerespektovala původní odstín ani odlišnou barevnost střechy, vše bylo překryto odstínem rudé odpovídajícímu soudobým kolejovým vozidlům. Vůz byl přeznačen na M&nbsp;290.001 a roku 1997<ref name=":4" /> přestěhován z parku od bývalého muzea do důstojnějšího přístřešku před [[Technické muzeum Tatra|novým muzeem v centru města]]. Dlouhodobé vystavení vlivům počasí a vandalů uspíšilo [[Koroze|korozi]] a celkové chátrání vozu.<!-- TipPro Oldtimer z března 2010 zmiňuje výslovně obnovu laku 1993. ČD pro vás 08/2010 zmiňuje rok 1992, nemluví ale výslovně o laku, pouze o "neodborných renovačních zásazích". -->
 
22. května 2000 získal dochovaný vůz od [[Ministerstvo kultury České republiky|Ministerstva kultury]] status [[Kulturní památka (Česko)|movité kulturní památky]].<ref name=":10" /> S platností od 1. července 2010 bylzískal dochovanýnejvyšší vůzstupeň památkové ochrany – byl prohlášen [[Národní kulturní památka České republiky|národní kulturní památkou]].<ref>{{Citace elektronické monografie
=== Prohlášení za památku a rekonstrukce (2010–současnost) ===
[[Soubor:Strela exterier.jpg|náhled|Zejména spodní část skříně dochovaného vozu byla před rekonstrukcí silně poškozená korozí|alt=]]
S platností od 1. července 2010 byl dochovaný vůz prohlášen [[Národní kulturní památka České republiky|národní kulturní památkou]]<ref>{{Citace elektronické monografie
| autor = ČTK
| příjmení2 = Wirnitzer
Řádek 294 ⟶ 292:
| url = https://pamatkovykatalog.cz/?legalState=39991572&action=legalState&presenter=LegalStatesResults
| datum přístupu = 2018-12-08
}}</ref> a stalStal se tak jedinou movitou národní kulturní památkou v Moravskoslezském kraji.<ref name=":2">{{Citace periodika
| titul = Slovenská strela míří na dva roky do dílny, legendární vlak se dočká generální opravy - E15.cz
| periodikum = E15.cz
| url = https://www.e15.cz/byznys/doprava-a-logistika/slovenska-strela-miri-na-dva-roky-do-dilny-legendarni-vlak-se-docka-generalni-opravy-1350660
| datum přístupu = 2018-09-01
}}</ref> Ani právní ochrana však nezměnila nic na tom, že vůz dále chátral. Společnost Tatra a.s, která vůz vlastnila, se od roku 1989 potýkala s častými změnami vlastníků a kvůli finančním problémům byl podnik v roce 2010 úplně zastaven. Po dražbě v roce 2013 a mnoha vnitřních změnách byl podnik obnoven pod vedením nových majitelů, společnosti Tatra Trucks a.s.
}}</ref>
 
=== Příprava a provedení celkové rekonstrukce a zrestaurování (2017–současnost) ===
[[Soubor:Strela exterier.jpg|náhled|Zejména spodní část skříně dochovaného vozu byla před rekonstrukcí silně poškozená korozí|alt=]]
K umožnění renovace vozu přispělo více okolností. Noví majitelé Tatry kladli větší důraz na historický odkaz značky a prohlášení za národní kulturní památku v roce 2010 otevřelo cestu k možnosti získat na opravu z [[Fondy Evropské unie|fondů EU]] dotaci z Integrovaného regionálního [[Seznam operačních programů v ČR|operačního programu]] – Revitalizace vybraných památek II.<ref name=":4" />
 
V roce 2017 představil jeho současný majitel,představila společnost Tatra Trucks, záměr vůz v souvislosti s výstavbou nového muzea rekonstruovat, v ideálním případě do provozuschopného stavu, trvale jej vystavovat v samostatném pavilonu a příležitostně využívat k tzv. nostalgickým jízdám pro veřejnost a významné návštěvy.<ref>{{Citace periodika
| titul = Nové kopřivnické muzeum se začne stavět letos. Podívejte se na první obrázky
| periodikum = Novinky.cz
| url = https://www.novinky.cz/cestovani/432178-nove-koprivnicke-muzeum-se-zacne-stavet-letos-podivejte-se-na-prvni-obrazky.html
| datum přístupu = 2017-09-06
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
}}</ref>
| příjmení = redakce@instituteu.cz
| jméno = Propamatky info [www propamatky info]; e-mail:
| příjmení2 = ivo.jary@ij-t.cz
| jméno2 = Design: ij-t s r o [www ij-t cz]; e-mail:
| příjmení3 = ivo.jary@ij-t.cz
| jméno3 = Code: ij-t s r o [www ij-t cz]; e-mail:
| titul = PROPAMÁTKY -
| periodikum = www.propamatky.info
| url = https://www.propamatky.info/cs/zpravodajstvi/olomoucky-kraj/tipy-a-inspirace/rozhovor-%7C-s-janem-palasem-o-obnove-historickeho-zeleznicniho-vozu-slovenska-strela/4819/
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2019-02-17
}}</ref>
 
Následujícího roku se záměr začal uskutečňovat – počátkem roku 2018 byla vypsána soutěž na rekonstrukci, ve které zvítězila Českomoravská železniční opravna (ČMŽO) s cenou 35 milionů korun a předpokládanou dobou prací dva roky.<ref name=":2" /> 31. srpna 2018 byl vůz z Kopřivnice kamionem přepraven do dílen ČMŽO v [[Hranice (okres Přerov)|Hranicích]].<ref name=":8" />
 
Následujícího roku se záměr začal uskutečňovat – počátkem roku 2018 byla vypsána soutěž na rekonstrukci, ve které zvítězila Českomoravská železniční opravna s cenou 35 milionů korun a předpokládanou dobou prací dva roky.<ref name=":2" /> Vůz budeje s využitím původní dokumentace opravován do plně pojízdného stavu a zpět do muzea by se měl vrátit vlastní silou po kolejích.<ref name=":2" /> Zrenovovaný stroj by měl i za současných podmínek provozu umožňovat maximální rychlost 130&nbsp;km/h,<ref>{{Citace periodika
| titul = Rychlovlak Slovenská strela v Hranicích znovu ožije. Takto teď vypadá
| periodikum = Olomoucký deník
Řádek 319 ⟶ 335:
| url = https://ct24.ceskatelevize.cz/regiony/2395783-slovenska-strela-bude-jako-nova-rzi-a-zchatraleho-interieru-ji-zbavi-koprivnicka
| datum přístupu = 2018-09-01
}}</ref> Nedochované prvky interiéru budou znovu vyrobeny – od každého dílu se dochoval alespoň jeden kus, což umožňuje vyrobit přesné repliky.<ref name=":4" />
}}</ref>
 
== Podobné projekty ==